PONDĚLNÍ GLOSY 9.01.2006

Miroslava Macka

No ne, to je docela pozdní prozření: tajemník lovosické ČSSD Jan Piegl tvrdí, že na severu Čech vládnou v ČSSD mafiáni. Moc ze svého regionu ovšem asi nevyjíždí.....

Dva velezajímavé rozhovory jsem si v sobotu přečetl v Lidovkách: jeden učinila Renata Kalenská z Lidovek s mým oblíbencem, ministrem práce a sociálních věcí Škromachem, ten opravdu stojí za přečtení, neboť se celý točí kolem Škromachovy fixní ideje "Ze spálené země jsme udělali růžový sad".
Ale možná si neuvědomuje, jaký krůček je od té jeho růžové k bolševické rudé.

Druhý rozhovor byl opět v Lidovkách a Jasna Sýkorová v něm zpovídala "zpěváka a příležitostného herce" Davida Krause.
Zvláště dvě odpovědi mě zaujaly - jednak jeho zaujetí Paroubkem: "Tím jak vystupoval, šel z něho neuvěřitelný respekt"a jednak jeho odpovědi na dotazy o tom, z čeho vlastně žije:
"Byl jsem na tom finančně dost špatně, jednu dobu mě otec dokonce sponzoroval"., "mám to nahoru a dolů, zrovna jsem zažíval peklo, bezmoc z toho, co se děje kolem mojí první desky, chvíli jsem nebyl schopen dělat nic, jenom koukat do zdi, byl jsem na tom tak, že jsem uvažoval jít pracovat k Mc Donald..."
Zajímavý přístup k práci, co říkáte? Myslím, že David Kraus našel pro sebe vhodného premiéra a premiér pro sebe vhodného voliče.

A do třetice: rozhovor Alexandra Kramera s puchejřem Paroubkem (ale pod dohledem profesionála prý alespoň zhubne, byť jeho samolibost dozajista ne, ta ještě poroste) v sobotním Právu.
"Já prostě chci lidem říkat pravdu", vyznává se a pak chrlí jednu polopravdu a jednu podivuhodnou interpretaci za druhou. Jeden příklad za všechny: "My, pane redaktore, nic NEROZDÁVÁME - zdroje, které máme k dispozici, vytvořili občané této země a je tudíž zcela na místě, aby se podíleli na jejich čerpání" zní jedna z jeho polopravd, která by ovšem měla znít, aby mohla být nazvána pravdou : "My, pane redaktore, velice cíleně přerozdělujeme zdroje, které vytvořila pracovitá část občanů této země tak, abychom za tuto práci získali v příštích volbách co nejvíce moci a koryt - a to, pochopitelně, znamená nemalé přerozdělování i těm, kteří žádné hodnoty nevytvářejí, a na společnosti jen parazitují, včetně narůstajícího počtu zcela zbytečných byrokratů a různých jednotlivců a skupin, napojených na" měkké" peníze ze státního rozpočtu.

Ba dokonce napočtvrté: poradce premiéra valter "Marka za čtyři" Komárek v rozhovoru pro sobotní MF Dnes tvrdí, že Jiří Paroubek bude časem stejně slavný jako Che Guevara, kterému Komárek radil před léty.
No, prosím......

Ministr zdravotnictví David Rath zcela prokazatelně zneužil veřejné prostředky k propagaci sebe a premiéra Paroubka - viz jeho inzeráty v denním tisku - a jak se stalo v Paroubkově zvykem, nikdo téměř ani nehlesl a Ratha nikdo ze zřejmého trestného činu neobvinil.
Obávám se, že se skutečně stáváme stádem lehce manipulovatelných, neboť zastrašených ovcí.
Co všechno si ještě budou moci tito bolševici mysli dovolit, než se elita národa probudí?
A nebude už tradičně pozdě?

A tak mi včera zavolal jakýsi redaktor z Blesku a jal se mě vyptávat, co je pravdy na tom, že jsem v roce 1995 či 1996 měl v centru Prahy zadarmo kanceláře v domě, který patřil mezitím proslavenému Radovanu Krejčířovi.
Je to sice už pěkně dlouhá doba, ale řekl jsem mu útržky z paměti, tedy že v domě v ulici Ve smečkách, kde jsem tehdy pracoval ve firmě Main, jsem po odchodu z této firmy (nepohodl jsem se s majitelem) hledal ve stejném objektu nějakou kancelář, i obrátil jsem se na majitele části domu s kancelářemi (dr. Hofman, Hoffmann? se tuším jmenoval), zda by neměl něco volného. Neměl, ale odkázal mne na firmu Pragofit (?), která měla pronajato v domě více kanceláří, které téměř nepoužívala, zda by mi nějakou nepopustila. Učinil jsem tak a domluvil s člověkem z Pragofitu (Bieber, Bíbr Biebl? se tuším jmenoval) dočasné užívání jedné z jejich malých kanceláří za oboustranně akceptovaných podmínek. Po čase (asi ročním) jsem odešel definitivně.
To ovšem není tak zajímavé jako fakt, že se mi dostalo před pár dny důvěryhodné informace, že poradce předsedy ODS Dalík, rozhořčen jakýmsi mým článkem či glosou, před časem pokřikoval v hlavní kanceláři ODS, ať Macek drží hubu, jinak řekne novinářům, že kdysi úřadoval v domě Radovana Krejčíře.
Lup kamínek do mozaiky!
P. S. Už se ovšem těším, jak z toho Blesk či jiný bulvár udělá story o Mackovi, coby pravé ruce Radovana Krejčíře či dokonce jeho mozku v pozadí či jinou krávovinu...
P. P. S. Držet hubu ovšem nebudu.

Již staří Římané totiž věděli, že
Adulatio perpetuum malum regum, tedy Lichocení je věčnou zhoubou králů.

Spousta čtenářů mne prosila, abych napsal též nějaký limerick na sebe. Je to sice docela obtížné, ale pokusil jsem se o to. Tady je:

Byl jeden dědeček ze Zábřeha,
"přátele" dělal si seda, leha,
šlo mu totiž k duhu
šťourat do soudruhů,
divnému dědkovi ze Zábřeha.