ÚTERNÍ GLOSY 8.11.2005
Miroslava Macka
Jak efektivně nakládá stát s našimi daněmi dotvrzuje informace, že poradce pro zavedení mýtného na českých silnicích vyinkasuje za radu, který z dvou, tří možných systémů má být v Česku zaveden, až 140 milionů korun.
V advokátní kanceláři šéfa komunistů a místopředsedy Poslanecké sněmovny(!!) Vojtěcha Filipa v Českých Budějovicích pracuje bývalý náčelník StB a Filipův řídící důstojník František Hanzlík.
Vzpomínáte na tu scénu z filmu Vesničko má středisková, v níž doktor, v podání Rudolfa Hrušínského, říká pacientovi, aby si zajel do Pelhřimova omrknout krematorium, aby věděl, do čeho jde? Totéž lze parafrázovat potenciálním voličům ČSSD, strany, těšící se na menšinovou vládu s podporou komunistů: Zajeďte se podívat do Budějic, abyste si omrkli, do čeho jdete.
Můj včerejší text z Lidovek, adresovaný českým zákonodárcům:
V sobotních Lidovkách vyšel rozhovor Renaty Kalenské s ministryní školství Petrou Buzkovou. Rozhovor by to byl v podstatě nezajímavý, neboť ministryně je na odchodu z funkce a z politiky a rozhodně za sebou nechce prásknout dveřmi, ale spíše odejít jako Oldřich Nový, tuším ve filmu Kristián: "Zavřete oči, odcházím."
Před jednou větou z jejího rozhovoru bychom však zavírat oči neměli. A to před odpovědí na otázku, jak probíhají zasedání vlády za vedení Jiřího Paroubka, na rozdíl od vlád minulých.
Odpověď totiž zněla: "Řekněme, že Jiří Paroubek je autoritativnější šéf. NEDOKÁŽU SI PŘEDSTAVIT, ŽE BYCH ZA JIŘÍHO PAROUBKA PROSADILA MATERIÁL, SE KTERÝM ON BY NESOUHLASIL.
A to je podivná věta, neboť lze předpokládat, že nic takového se nedaří nejen Buzkové, ale i jiným ministrům ČSSD ve vládě - a vzhledem k tomu, že ti mají ve vládě pohodlnou většinu, nedaří se to jistě ani ministrům z koaličních stran.
Jinak řečeno: v koaliční vládě mají naději na schválení jen ty materiály, se kterými beze zbytku souhlasí premiér, neboť riskovat promptní předčasné vykopnutí z vlády se nikomu z ministrů jistě nechce.
Jenže: není Buzkovou popsaný jev přímým popřením demokracie? Paroubek totiž nikdy nedostal od občanů tohoto státu přímý mandát vládnout - žádné celostátní volby, mimo vnitrostranických, totiž nikdy nevyhrál - a přesto mu zákony tohoto státu umožňují vládnou v podstatě monarchisticky. Není nejvyšší čas tak mizerné zákony změnit?
Nerozčesaná myšlenka Stanislawa Jerzyho Lece - původně barona de Tusch - Letz, narozeného roku 1909 ve Lvově, právníka, epigramatika a satirika, žijícího ve Vídni, ve Varšavě,v Izraeli a opět ve Varšavě, kde v roce 1966 zemřel:
Nenalezneš-li slova pobouření, nenahrazuj je komplimenty.
Milé dívky, milé ženy,
Včera jsem dostal zajímavý názor čtenáře glos k mé prosbě na Vás, abyste z nás, mužů, nedělaly svými dotazy na prodavače elektroniky a dalšího zboží, ňoumy až voly. Tady je:
Ptá-li se Vámi doprovázená dáma plavčíka, prodavače, řidiče ap. "autority" na jeho (zaznamenejme, že se Ona nikdy takto neptá ženy) názor, není to v žádném případě proto, že by ji zajímala odpověď. Otázka je výzvou: "Předváděj se!" a naprosto zpravidla neznamená nic jiného, než přání, aby dotyčný zapanáčkoval. Ostatně to známe sami - jsme takto pečlivě odměřovanými dávkami hraného (myšleno opravdu v dobrém) obdivu ovládáni od nepaměti.
Takže po takto položené výzvě, Jejím Zájmem Poctěný (gaye nevyjímaje) zapanáčkuje.
Dáma vypíná (bylo-li zapnuto) racio již během otázky (odtud její pitomost otázky) a sleduje jeho artikulaci, oči, kravatu, nehty, chlupy v uších a asi 130 dalších atributů. Toť vše. Zeptáte-li se jí venku nač se to vlastně ptala, zpravidla upřímně popře, že by se vůbec ptala. Prodavač s praxí vyšší, než týden ví, že má odpovídat cokoli, po dobu cca 25 vteřin (či již zase sekund?). Také proto se nám on jeví pitomějším, než je.
Markanty onoho jedince však zůstávají v její paměti uloženy snad trvale - takže s otázkou: "Pamatuješ na toho prodavače, co měl to levé ucho tak legračně níž? Jak se na Tebe tak opovážlivě díval?!" byste v případě např. potřeby koupené reklamovat, skvěle uspěl - vysypala by místo, den, hodinu, co měla na sobě, co Vy, ... (Kdybyste si Vy ovšem dokázal vzpomenout alespoň na to, jak se ten reprák mezi Vaše krámy vůbec dostal.)
V advokátní kanceláři šéfa komunistů a místopředsedy Poslanecké sněmovny(!!) Vojtěcha Filipa v Českých Budějovicích pracuje bývalý náčelník StB a Filipův řídící důstojník František Hanzlík.
Vzpomínáte na tu scénu z filmu Vesničko má středisková, v níž doktor, v podání Rudolfa Hrušínského, říká pacientovi, aby si zajel do Pelhřimova omrknout krematorium, aby věděl, do čeho jde? Totéž lze parafrázovat potenciálním voličům ČSSD, strany, těšící se na menšinovou vládu s podporou komunistů: Zajeďte se podívat do Budějic, abyste si omrkli, do čeho jdete.
Můj včerejší text z Lidovek, adresovaný českým zákonodárcům:
V sobotních Lidovkách vyšel rozhovor Renaty Kalenské s ministryní školství Petrou Buzkovou. Rozhovor by to byl v podstatě nezajímavý, neboť ministryně je na odchodu z funkce a z politiky a rozhodně za sebou nechce prásknout dveřmi, ale spíše odejít jako Oldřich Nový, tuším ve filmu Kristián: "Zavřete oči, odcházím."
Před jednou větou z jejího rozhovoru bychom však zavírat oči neměli. A to před odpovědí na otázku, jak probíhají zasedání vlády za vedení Jiřího Paroubka, na rozdíl od vlád minulých.
Odpověď totiž zněla: "Řekněme, že Jiří Paroubek je autoritativnější šéf. NEDOKÁŽU SI PŘEDSTAVIT, ŽE BYCH ZA JIŘÍHO PAROUBKA PROSADILA MATERIÁL, SE KTERÝM ON BY NESOUHLASIL.
A to je podivná věta, neboť lze předpokládat, že nic takového se nedaří nejen Buzkové, ale i jiným ministrům ČSSD ve vládě - a vzhledem k tomu, že ti mají ve vládě pohodlnou většinu, nedaří se to jistě ani ministrům z koaličních stran.
Jinak řečeno: v koaliční vládě mají naději na schválení jen ty materiály, se kterými beze zbytku souhlasí premiér, neboť riskovat promptní předčasné vykopnutí z vlády se nikomu z ministrů jistě nechce.
Jenže: není Buzkovou popsaný jev přímým popřením demokracie? Paroubek totiž nikdy nedostal od občanů tohoto státu přímý mandát vládnout - žádné celostátní volby, mimo vnitrostranických, totiž nikdy nevyhrál - a přesto mu zákony tohoto státu umožňují vládnou v podstatě monarchisticky. Není nejvyšší čas tak mizerné zákony změnit?
Nerozčesaná myšlenka Stanislawa Jerzyho Lece - původně barona de Tusch - Letz, narozeného roku 1909 ve Lvově, právníka, epigramatika a satirika, žijícího ve Vídni, ve Varšavě,v Izraeli a opět ve Varšavě, kde v roce 1966 zemřel:
Nenalezneš-li slova pobouření, nenahrazuj je komplimenty.
Milé dívky, milé ženy,
Včera jsem dostal zajímavý názor čtenáře glos k mé prosbě na Vás, abyste z nás, mužů, nedělaly svými dotazy na prodavače elektroniky a dalšího zboží, ňoumy až voly. Tady je:
Ptá-li se Vámi doprovázená dáma plavčíka, prodavače, řidiče ap. "autority" na jeho (zaznamenejme, že se Ona nikdy takto neptá ženy) názor, není to v žádném případě proto, že by ji zajímala odpověď. Otázka je výzvou: "Předváděj se!" a naprosto zpravidla neznamená nic jiného, než přání, aby dotyčný zapanáčkoval. Ostatně to známe sami - jsme takto pečlivě odměřovanými dávkami hraného (myšleno opravdu v dobrém) obdivu ovládáni od nepaměti.
Takže po takto položené výzvě, Jejím Zájmem Poctěný (gaye nevyjímaje) zapanáčkuje.
Dáma vypíná (bylo-li zapnuto) racio již během otázky (odtud její pitomost otázky) a sleduje jeho artikulaci, oči, kravatu, nehty, chlupy v uších a asi 130 dalších atributů. Toť vše. Zeptáte-li se jí venku nač se to vlastně ptala, zpravidla upřímně popře, že by se vůbec ptala. Prodavač s praxí vyšší, než týden ví, že má odpovídat cokoli, po dobu cca 25 vteřin (či již zase sekund?). Také proto se nám on jeví pitomějším, než je.
Markanty onoho jedince však zůstávají v její paměti uloženy snad trvale - takže s otázkou: "Pamatuješ na toho prodavače, co měl to levé ucho tak legračně níž? Jak se na Tebe tak opovážlivě díval?!" byste v případě např. potřeby koupené reklamovat, skvěle uspěl - vysypala by místo, den, hodinu, co měla na sobě, co Vy, ... (Kdybyste si Vy ovšem dokázal vzpomenout alespoň na to, jak se ten reprák mezi Vaše krámy vůbec dostal.)