ČTVRTEČNÍ GLOSY 18.08.2005
Miroslava Macka
Houby se sice po vytrvalých deštích a mírném oteplení posledních dnů nezbláznily, a nerostou jako plevel (alespoň u nás, v okolí Zábřeha, ne), ovšem bedly se zbláznily: včera jsem donesl z krátké procházky lesem spoustu nádherných exemplářů, takových těch ještě zavřených palic o velikosti palic na velký buben. Obalované a smažené jako řízky ( přebytečný tuk z nich odsávám kuchyňským papírem nebo papírovými ubrousky) spolu s vychlazeným veltlínským zeleným jsou velmi příjemným pozdně letním zážitkem... Přeju i Vám šťastný sběr.
Zajímavou větu jsem slyšel dnes v rozhlasu z úst jednoho pracovníka dopravního podniku z menšího moravského města: Zvažujeme, zda kvůli drahé naftě zdražíme jízdné, nebo to vyřešíme dotacemi. Správně by totiž ta věta měla znít: Zvažujeme, zda zdražíme jízdné přímo nebo prostřednictvím dotací - v obou případech to zaplatí občané, v druhém případě ovšem spíše ti, kteří hromadnou dopravu využívají málo či vůbec, zvažujeme tedy též další zvýšení již tak vysokého přerozdělování.
Představte si, že byste prodávali kupříkladu dům nebo auto a vláda s poslanci by rozhodovali za kolik je můžete prodat. Absurdní? Proč? Stát také rozhoduje o výši nájemného i u bytů, které mu vůbec nepatří.
Kam se poděli všichni ti dobrovolní i méně dobrovolní přisluhovači bývalé StB? Že by emigrovali do severní Koreje? Vždyť kdokoliv se ocitl na jejích seznamech okamžitě hlasitě popírá, že by kdykoliv měl s StB cokoliv společného a byl jen nevinnou a netušící obětí zlých estébáků. Velmi podivuhodné.
Můj úterní text z Lidovek:
Nové přírodní zákony neboli Czechlex.
Ke spoustě přírodních zákonů, jejichž účinky už důvěrně známe z každodenní zkušenosti, přibývají v poslední době (a je příznačné. že právě u nás, v Česku) podivuhodné, obecně platné zákony nové, prostým pozorováním též lehce odvoditelné. Abych prakticky demonstroval, co mám na mysli, nabízím dva příklady za všechny. Nejprve třeba příklad zákona starého, který vám jistě vtloukali (neúspěšně) do hlavy už ve školních skamnách a následky jehož působení můžete na mnoha a mnoha příkladech každodenně pozorovat: zásluhou zemské tíže, což je výslednice mezi gravitační silou Země a její odstředivou, rotační silou, jsou hmotná tělesa přitahována k Zemi. Proto bychom také mohli, kdyby nebylo pod mrakem, pozorovat před pár dny kouzelné Perseidy a obdivně vzdychat. Kdybychom však namísto vyhlížení děr v oblačnosti šli do hospody a namazali se v podstatě k nepotřebě, cestou domů bychom se s důsledky zemské tíže jistě také seznámili.
Dalším příkladem přírodních zákonů starých, byť ne tak, jako je zákon zemské tíže, jsou zákony, nazývané zákony Murphyho. Každý, kdo vychoval alespoň jedno dítě dozajista může potvrdit, že beze zbytku platí jeho zákon koupelnový: "Dítě nikdy nezvrací v koupelně." Zrovna tak platí ( a můžete si to kdykoliv doma vyzkoušet) jeho zákon, který zní: "Pravděpodobnost, že krajíc spadne namazanou stranou dolů je přímo úměrná ceně koberce."
(Teď mne napadá, že existují ještě další, též novější přírodní zákony, které do Murphyho skupiny nepatří. Příkladem budiž zákon rozhlednový:"Z rozhledny je vidět na ta místa, ze kterých je vidět rozhledna." Teď jsem si ovšem připomněl, že o platnosti tohoto zákona si nejsem tak docela jist, neboť jsem jej kdysi za dob gymnaziálních studií pronesl před profesorem matematiky a fyziky a ten pak strávil téměř celou hodinu dokazováním, že tento zákon neplatí, což se mu, dle jeho tvrzení, nakonec na dvou tabulích, podařilo. Našeho účelu, totiž zabránění zkoušení, bylo ovšem tehdy beze zbytku dosaženo).
A teď už se snad konečně dostanu k těm přírodním zákonům novým a dá se říct, že ryze českým.
Prvním je "lex Jandák" - pozorováním názorových přemetů (pardon, vývoje) tohoto herce ( republikáni, ODS, nyní vážné koketování s ČSSD a objev silného sociálního cítění na stará kolena) lze tyto lehce a beze zbytku zobecnit do následujícího Jandákova zákona: "Míra sociálního cítění je přímo úměrná blízkosti koryta v socialistické vládě". Předpokládám, že spoustu aplikací tohoto zákona na každodenní českou realitu úspěšně provedete již sami.
Druhý zákon byl formulován na základě mnohočetného pozorování našeho "lidového" premiéra a jeho myšlenkových a slovních perel. Zvláště jeho věta, kterou čacky odrazil dotěrný dotaz novináře, proč se jeho auto (s ním na zadním sedadle) řítilo 160ti kilometrovou rychlostí bez zapnutého majáčku: "Tu a tam se stane, že někam pospíchám. Pracuji ve prospěch občanů této země. To není zhovadilá potřeba, že bych byl nějaký kapitalista, který potřebuje zvýšit svůj firemní profit." byla pro formulaci "lex Paroubek" podstatná.
Pomíjím zcela fakt, že v každé normální zemi by po těchto slovech premiér vydržel ve své funkci ještě tak maximálně hodinu a také neuvěřitelný fakt, že tato jeho neskonale arogantní a hloupá slova přešel český tisk téměř totálním mlčením a nabízím rovnou text Paroubkova zákona: "Míra arogantní samolibosti je nepřímo úměrná skutečným pracovním výsledkům a přímo úměrná snaze jejich totální nedostatek zamaskovat."
Opět si troufám tvrdit, že i tento zákon vám zvláště v blízké budoucnosti velmi pomůže rychle se orientovat ve spleti premiérových vyjádření, ale hlavně vám pomůže pochopit premiérova slova a jeho chování, abyste si nemuseli úplně ukroutit hlavu.
Zajímavou větu jsem slyšel dnes v rozhlasu z úst jednoho pracovníka dopravního podniku z menšího moravského města: Zvažujeme, zda kvůli drahé naftě zdražíme jízdné, nebo to vyřešíme dotacemi. Správně by totiž ta věta měla znít: Zvažujeme, zda zdražíme jízdné přímo nebo prostřednictvím dotací - v obou případech to zaplatí občané, v druhém případě ovšem spíše ti, kteří hromadnou dopravu využívají málo či vůbec, zvažujeme tedy též další zvýšení již tak vysokého přerozdělování.
Představte si, že byste prodávali kupříkladu dům nebo auto a vláda s poslanci by rozhodovali za kolik je můžete prodat. Absurdní? Proč? Stát také rozhoduje o výši nájemného i u bytů, které mu vůbec nepatří.
Kam se poděli všichni ti dobrovolní i méně dobrovolní přisluhovači bývalé StB? Že by emigrovali do severní Koreje? Vždyť kdokoliv se ocitl na jejích seznamech okamžitě hlasitě popírá, že by kdykoliv měl s StB cokoliv společného a byl jen nevinnou a netušící obětí zlých estébáků. Velmi podivuhodné.
Můj úterní text z Lidovek:
Nové přírodní zákony neboli Czechlex.
Ke spoustě přírodních zákonů, jejichž účinky už důvěrně známe z každodenní zkušenosti, přibývají v poslední době (a je příznačné. že právě u nás, v Česku) podivuhodné, obecně platné zákony nové, prostým pozorováním též lehce odvoditelné. Abych prakticky demonstroval, co mám na mysli, nabízím dva příklady za všechny. Nejprve třeba příklad zákona starého, který vám jistě vtloukali (neúspěšně) do hlavy už ve školních skamnách a následky jehož působení můžete na mnoha a mnoha příkladech každodenně pozorovat: zásluhou zemské tíže, což je výslednice mezi gravitační silou Země a její odstředivou, rotační silou, jsou hmotná tělesa přitahována k Zemi. Proto bychom také mohli, kdyby nebylo pod mrakem, pozorovat před pár dny kouzelné Perseidy a obdivně vzdychat. Kdybychom však namísto vyhlížení děr v oblačnosti šli do hospody a namazali se v podstatě k nepotřebě, cestou domů bychom se s důsledky zemské tíže jistě také seznámili.
Dalším příkladem přírodních zákonů starých, byť ne tak, jako je zákon zemské tíže, jsou zákony, nazývané zákony Murphyho. Každý, kdo vychoval alespoň jedno dítě dozajista může potvrdit, že beze zbytku platí jeho zákon koupelnový: "Dítě nikdy nezvrací v koupelně." Zrovna tak platí ( a můžete si to kdykoliv doma vyzkoušet) jeho zákon, který zní: "Pravděpodobnost, že krajíc spadne namazanou stranou dolů je přímo úměrná ceně koberce."
(Teď mne napadá, že existují ještě další, též novější přírodní zákony, které do Murphyho skupiny nepatří. Příkladem budiž zákon rozhlednový:"Z rozhledny je vidět na ta místa, ze kterých je vidět rozhledna." Teď jsem si ovšem připomněl, že o platnosti tohoto zákona si nejsem tak docela jist, neboť jsem jej kdysi za dob gymnaziálních studií pronesl před profesorem matematiky a fyziky a ten pak strávil téměř celou hodinu dokazováním, že tento zákon neplatí, což se mu, dle jeho tvrzení, nakonec na dvou tabulích, podařilo. Našeho účelu, totiž zabránění zkoušení, bylo ovšem tehdy beze zbytku dosaženo).
A teď už se snad konečně dostanu k těm přírodním zákonům novým a dá se říct, že ryze českým.
Prvním je "lex Jandák" - pozorováním názorových přemetů (pardon, vývoje) tohoto herce ( republikáni, ODS, nyní vážné koketování s ČSSD a objev silného sociálního cítění na stará kolena) lze tyto lehce a beze zbytku zobecnit do následujícího Jandákova zákona: "Míra sociálního cítění je přímo úměrná blízkosti koryta v socialistické vládě". Předpokládám, že spoustu aplikací tohoto zákona na každodenní českou realitu úspěšně provedete již sami.
Druhý zákon byl formulován na základě mnohočetného pozorování našeho "lidového" premiéra a jeho myšlenkových a slovních perel. Zvláště jeho věta, kterou čacky odrazil dotěrný dotaz novináře, proč se jeho auto (s ním na zadním sedadle) řítilo 160ti kilometrovou rychlostí bez zapnutého majáčku: "Tu a tam se stane, že někam pospíchám. Pracuji ve prospěch občanů této země. To není zhovadilá potřeba, že bych byl nějaký kapitalista, který potřebuje zvýšit svůj firemní profit." byla pro formulaci "lex Paroubek" podstatná.
Pomíjím zcela fakt, že v každé normální zemi by po těchto slovech premiér vydržel ve své funkci ještě tak maximálně hodinu a také neuvěřitelný fakt, že tato jeho neskonale arogantní a hloupá slova přešel český tisk téměř totálním mlčením a nabízím rovnou text Paroubkova zákona: "Míra arogantní samolibosti je nepřímo úměrná skutečným pracovním výsledkům a přímo úměrná snaze jejich totální nedostatek zamaskovat."
Opět si troufám tvrdit, že i tento zákon vám zvláště v blízké budoucnosti velmi pomůže rychle se orientovat ve spleti premiérových vyjádření, ale hlavně vám pomůže pochopit premiérova slova a jeho chování, abyste si nemuseli úplně ukroutit hlavu.