Za kováři na Helfštýn [ Turistická trasa ]

Teplice nad Bečvou, lázně - Zbrašov 2 km - rozcestí pod Křivým 5 km - rozcestí pod Maliníkem 6,5 km - Helfštýn 11,5 km - rozcestí pod altánem 16 km - rozcestí pod Křivým 17 km - Teplice nad Bečvou, u mostu 20 km - Teplice nad Bečvou, lázně 21,5 km

Jeden z našich nejvýznamnějších a nejmohutnějších hradů Helfštýn (Helfenštejn) vévodí celému údolí Moravské brány z nejvyšší části hřebene nad řekou Bečvou. Rozlehlá zřícenina je vyhledávaným cílem, uskutečňuje se zde i zajímavý program - známá je tradice tvorby uměleckých kovářů Héfaiston, konají se tady koncerty folkových zpěváků i výstavy výtvarníků, představují se tu skupiny historického šermu a uskutečňují hry na dobývání hradu. Následující výlet je pohodlný bez výraznějších výškových rozdílů, lze jej rozdělit do dvou části s využitím železničního spojení mezi Hranicemi a Lipníkem.
Z lázeňské části stoupáme po silnici kolem objektu ředitelství lázní a Moravy (nebo od Bečvy po červené turistické značce), až se k nám zleva připojí červená značka a stále po silnici dorazíme do Zbrašova. (Stravování, občerstvení: restaurace Aragonit U Prášilů, PO-PÁ 14-22, S0, NE 11-22 h, zahradní občerstvení.) Pokračujeme po silnici k lesu, v místech, kde silnice uhýbá vlevo a začíná klesat do údolí Krkavce, dáme se vpravo po zpevněné komunikaci. Míjíme rozcestí pod Křivým (1) a stoupáme na další rozcestí (2) se žlutou turistickou značkou pod Maleníkem (479 m).
Lesní silnička nás vede k silnici- po ní pokračujeme vpravo stále lesem kolem lovecké chaty. Za pasekou silnici opustíme a stoupáme opět lesem, pak úvozovou cestou sestoupíme k silnici a po ní vpravo po červené a modré značce (připojila se zleva od Lipníka) dorazíme na prostorné parkoviště (3). Silnička vlevo nás pak podél hradební zdi vede na plošinu před hradem - ta byla kdysi součástí slovanského hradiště, využitá pro nouzové ubytování uprchlíků z okolí v době válek v 17. až 18. století. Dnes tady stojí těžký středověký vrhací prak, komponovaný podle typu francouzských vrhacích strojů "engin" (z toho vznikl pojem enginieur-inženýr) skupiny "trébuchet". Prak byl postaven r.1985 a 100 kg těžkou střelu se podařilo poslat až do vzdálenosti 200 m!
Název hradu*** Helfen-Stein (Helfův kámen) pochází od Helfa (Friduše, Helfrida) z Linavy, loupeživého rytíře, který hrad založil - podle jedné verze v letech 1276-1286, podle druhé pravděpodobnější verze někdy mezi lety 1306-1312. Dalšími držiteli hradu byli postupně Vok I. z Kravař, zeť krále Přemysla Otakara IL, nejvyšší hofmistr Lacek I. z Kravař, zemský hejtman Petr Strážnický z Kravař, loupeživý rytíř Jan z Mesenpeku, Vok ze Sovince, nejvyšší komorník a vojevůdce krále Jiřího z Poděbrad Albrecht Kostka z Postupic, nejvyšší maršálek a nejvyšší hofmistr Vilém z Pernštejna, hrabě kladský a známý velitel zemské hotovosti proti Turkům Jan Bohatý z Pernštejna, dále Jaroslav z Pernštejna, Václav z Ludanic, Hynek starší Bruntálský z Vrbna, královský komoří a nejvyšší sudí moravský Jiří z Vrbna, kardinál a zemský místodržící František Dietrichstein, Maxmilián II. z Dietrichsteinu, Ferdinand z Dietrichsteinu, Walter František z Dietrichsteinu, František Josef z Dietrichsteinu a zakladatel České průmyslové jednoty (1829) a její první ředitel Josef z Dietrichsteinu. Poté hrad přešel jako dědictví do majetku čtyř sester z rodu Dietrichsteinů, pak kněžna Gabriela z Hatzfeldt-Wildenburgu získala Helfštýn losováním a po její smrti připadlo dědictví hraběnce Antoinettě. V letech 1922-1930 po konfiskaci patřil hrad státním organizacím a v letech 1930-1945 byl vrácen Althannům. Po válce v letech 1945-1947 byl objekt přidělen Klubu českých turistů, v letech 1950-1952 Čs. obci sokolské.
Krátce po svém založení se hrad stal centrem rozsáhlého panství. Se stavebními úpravami se započalo již v první polovině 14. stol., hlavní přestavba na gotickou pevnost se odehrála na přelomu 14. a 15. stol. Kravařové především nahradili provizorní opevnění starého parkánu silnou kamennou zdí se čtyřmi baštami, nad vchodem do vlastního hradu dali postavit hranolovou věž, otevřenou dovnitř, instalovali padací most, na jižní straně vybudovali opevněné předhradí a přeťali hřeben vrchu příkopem vytesaným do skály - ten sloužil i jako zásobárna dešťové vody. Za Lacka z Kravař byl rozšířen o nové podélné křídlo hradní palác a postavena kaple. Lacek patřil k ochráncům Jana Husa a byl jedním z hlavních signatářů listu české a moravské šlechty kostnickému koncilu. V následujících letech se hrad stal součástí husitských pevností střední Moravy.
R. 1468 Helfštýn marně obléhal král Matyáš s uherským vojskem. Majitel Albrecht Kostka to ale s věrností králi Jiřímu nemyslel až tak vážně a přešel na Matyášovu stranu - a hrad byl obsazen bez boje. Záměr žít pod Matyášovou ochranou ale nevyšel, a tak Albrecht Kostka své statky v Pobečví prodal Vilémovi z Pernštejna. Ten se pustil do velké přestavby hradu s cílem zesílit jeho obranyschopnost. Hrad byl rozšířen o důkladně opevněné hospodářské předhradí a o další předhradí, které vytvářelo jakousi předsunutou obranu. Přibyly bašty, změnil se systém věží a bran opevnění. Půdorys dostal dnešní protáhlý tvar. Vilém z Pernštejna neměl válečnické ambice, ale s hrozícím nebezpečím tureckého vpádu se zvyšoval vojenský význam hradu. Byly zde shromážděny velké zásoby zbraní i munice - nejen pro hradní posádku, ale i pro poddané, svolávané k zemské hotovosti. Pernštejnové se ale dostali do problémů a začali rozprodávat své statky. Helfštýn získali Ludanicové, r. 1571 se po smrti Václava z Ludanic stala dědičkou jeho pětiletá dcera Kateřina. Správy statků se ujal moravský zemský hejtman Zachariáš z Hradce. Jinak velkorysý mecenáš renesančních staveb se v tomto případě choval jako podvodník - byl z toho veřejný skandál a soudní vyšetřování. Kateřina z Ludanic byla přesto považována za bohatou dědičku a ve 14 letech se provdala za Petra Voka z Rožmberka. Helfštýn měl ale Rožmberk dost daleko, neuhlídal úředníky a panství zadlužil a posléze prodal.
Hynek Bruntálský a jeho synové, další z majitelů, zbořili starý hradní palác a na uvolněném prostoru dali vzniknout velkolepému paláci renesančnímu. Tím dostal Helfštýn definitivní podobu. V době stavovského povstání střežila hrad vojenská posádka, protože si sem někteří šlechtici z okolí ukládali cennosti. V r. 1621 byl Helfštýn bez boje vydán vzbouřeným Valachům v čele s Janem Adamem z Víckova - ti odtud podnikali nájezdy do okolí a hrad důkladně vyplenili. O rok později obsadili hrad bez boje císařští vojáci, aby jej posléze odevzdali Dietrichsteinovi. Povětšinou evangeličtí poddaní tak dostali pána, známého prosazováním protireformace, předního katolíka.
V r. 1643 byl hrad po čtyři týdny obléhán švédským vojskem pod velením generála Torstenssona. Marný pokus o dobytí hradu si Švédové zopakovali ještě o dva roky později. V r. 1656 dvorní vojenská rada nařídila hrad zbourat jako "nepotřebný a škodlivý". O sedm let později opět zahrozili Turci a sídlo bylo provizorně opevněno - ale hrad už chátral. V r. 1710 se na Helfštýně usadila loupežnická Onderkova banda a hrad byl posléze obsazen vojskem. Ještě v polovině 18. stol. uvažovaly úřady o větších opravách, ale nakonec došlo jen k drobným úpravám. Jeho zkázu urychlili i Dietrichsteinové demoličními pracemi ve druhé polovině 18. stol., r. 1817 pak byla dělostřeleckou palbou poničena část vnitřního hradu.
Jako turistický cíl byla zřícenina hojněji navštěvována v 19. stol., r. 1911 byly zahájeny soustavnější práce na obnovu památky, od r.1945 se začala uskutečňovat další velká rekonstrukce, od r. 1978 rozsáhlý archeologický výzkum. Na rekonstrukci se výrazně podílela i mládež svými prázdninovými pracovními tábory v rámci hnutí Brontosaurus.
Hradní areál je dlouhý 187 m (!), široký až 152 m, obklopený hradbami s okrouhlými a hranolovými věžemi. Procházíme pěti branami, uvnitř jsou čtyři nádvoří. Ve 4. nádvoří stojí obvodové zdivo jednopatrového dvoukřídlého pozdně renesančního paláce, k němuž přiléhají bývalé parkány upravené jako vyhlídkové terasy.
U pokladny si můžeme zakoupit řadu zajímavých publikací (Hrad Helfenštejn v datech, číslech, faktech a nákresech), informačních letáků (Vrhací prak, Helřstýn - umělecké kovářství atd.), vpravo u vchodu je stylová hradní restaurace (stravování), na prvním nádvoří podrobný plán celého areálu, v suterénu hradního paláce pak pozoruhodná expozice uměleckého kovářství.
K Helfštýnu se váže celá řada pověstí. Prý tady ďábel vykopal studnu pro zakladatele hradu, loupeživého rytíře Friduše (Helfa) a pak si pána odnesl do pekla. Mechem obrostlý kámen, který při tom upustil, je dodnes u vchodu ke studni. Na hradbách se zjevuje Bílá paní a běhá velký černý pes, což má být duch samotného Friduše, který hlídá zakopané poklady.
Z hradu se vracíme po silničce na parkoviště a dáme se vlevo po modré značce kolem dřevěného Trojského koně, další rarity areálu, k lesu. Cesta nás vede lesem po úbočí vrchu Krásníce, známého sídla čarodějnic a černokněžníků. Jejich poklady hlídá had se zlatou korunkou. Pěšina, po které jdeme, je sama o sobě dost tajemná - kdo má kuráž, může se pustit neznačenou stezkou k vrcholu.
My sledujeme modrou značku, která nás přivádí na lesní zpevněnou cestu, zvanou Gabrielku, posléze silničku. Procházíme přes rozcestí (4) se žlutou značkou, vpravo nad námi je altán na Lipové skalce, na další rozcestí (5) (se zelenou) pod Křivým a pohodlně dorazíme až k okraji Teplic nad Bečvou. Procházíme mezi domky až ke křižovatce u mostu přes Bečvu. (Ubytování, stravování: hotel Sokolovna, denně 10-23 h, 30 lůžek). Tady značku opustíme a vpravo po silnicí se vracíme do lázeňské části.

UMÍSTĚNÍ

Typ záznamu: Turistická trasa
AKTUALIZACE: Petr Svoboda (Infomorava.cz) org. 56, 19.08.2003 v 16:50 hodin