Hrad Orlík nad Humpolcem [ Hrad nebo zřícenina hradu ]
Orlík nad Humpolcem
Zřícenina hradu
Počátky hradu spadají do poslední třetiny 14.století. První písemná zpráva, která by se mohla vztahovat k hradu Humpolci, pochází z roku 1399 a Jindřich z Dubé se zde poprvé píše sezením na Humpolci. Přímo se o hradě hovoří ve zprávách z roku 1404 v souvislosti s jeho obležením a dobytím Jindřichem z Rožmberka.
Vlastní hrad pánů z Dubé byl situován v jižní části dnešního hradního komplexu. Byla to nevelká stavba obdélníkového půdorysu, chráněná na jiní a západní straně strmými svahy hradního návrší. Na severní, nejsnáze přístupné, straně byl příkop přes něj vedl most k vlastní bráně. Tato strana hradu i vstupní brána byly chráněny mohutnou hranolovou věží, do které se chodilo po můstku z protilehlého paláce. palác tvořil jižní a západní stranu hradu a přiléhal k hradbám. Mezi bránu a palác byla přistavěna později malá kaple. Hospodářské předhradí bylo opevněno zřejmě z největší části jen dřevěným plotem, příkopem a valem. Po roce 1404 zřejmě ještě Jindřich z Dubé však nechává areál obehnat kamennou hradbou.
Počátkem roku 1416 Jindřich z Dubé umírá. Roku 1420 odkupuje humpolecké zboží s hradem Jan Leskovec z Leskovce. Panství v majetku rodu zůstává až do roku 1496. Hrad je radikálně přestavován. Tyto aktivity lze spojovat s Arnoštem z Leskovce. Stará ohradní zeď je z větší části stržena a nahrazena novou, zvláště při vstupu do areálu. Pozůstatky opevnění starého jsou doplněny o nové čtvercové bašty. V severovýchodní části původního předhradí je zbudována nová obytná budova. Výrazně se mění též přístup do horního hradu a celková dispozice. Starší vstup do jádra je zazděn a nový veden přes věžovou bránu, vklíněnou mezi věž a prostřední baštu. Bašta poblíž první brány je v přízemí upravena na hradní kuchyni. Paláce horního hradu jsou přestavěny a sklepení nově zaklenuta valenou klenbou. Vlastní hospodářský život se již v této době odehrává v podhradí u hlavní přístupové cesty. 2.září 1496 bylo panství prodáno Janu Trčkovi z Lípy. Za Trčků z Lípy probíhaly nové změny interiérů i exteriérů. Dále je budován renesanční reprezentační palác v severní části areálu. Velká pozornost je však kladena i na zvýšení obranyschopnosti hradu, kde při první hradní bráně na severovýchodě je budováno nové dělostřelecké opevnění - tzv."bastión".
V polovině 16. stol. se však majitelé dostávají do finančních problémů a tak je opevnění dále řešeno pouze lacinými úpravami stávajících objektů. Hradní stavba je nově přejmenována na Orlík. Roku 1559 se Zdeněk Trčka z Lípy poprvé píše sezením na Orlíku nad Humpolcem. O rok později již vak majetek prodává Janu Říčanovi z Říčan a na Kosové Hoře. Při prodeji je však hrad a dvůr poplužní pod hradem uváděn jako pustý. Zřejmě v té době podlehl nenadálé pohromě. Noví majitelé tak své stavební aktivity směřují na obnovu sídla, po vnitřním obvodu západní části areálu dále přizdívají další přízemní objekty. Johanka, ovdovělá choť po Janu Jiřím z Říčan, roku 1588 prodává panství i s hradem Orlíkem Kryštofu Karlovi z Roupova. Kryštof Karel z Roupova k nově nabytému majetku přikupuje panství herálecké a přemisťuje své sídlo na nový herálecký zámek. Hrad Orlík tak zůstává pouze jako správní sídlo. Kryštof Karel z Roupova je však také posledním českým pánem na Humpolci a panstvích okolních. Po Bílé Hoře v roce 1621 je jemu, tak jako mnohým dalším stavovským pánům, majetek konfiskován. Zboží pak odkoupil v roce 1623 Filip starší, hrabě ze Solmsu. Panstvo sídlí na Herálci a Orlík pustne. V 17.století, a zvláště za 30-ti leté války, nám o hradě chybí jakékoliv zprávy, pravděpodobně je pobořen a užíván k hospodářským účelům. Ještě v roce 1708 je hrad uváděn jako pustý zámek s dobře zachovalými zdmi, sídlí zde však pouze myslivec.
Orlík se postupně dostává do zapomnění a mění se v rozvaliny, je rozebírán na kámen a vybavení rozprodáváno.
Rokem 1803 je datováno první zachovalé vyobrazení hradního komplexu před jeho úplnou zkázou. 19.století pro areál znamená nenahraditelné škody - V první pol.století se zřítí část nárožní hradní věže a později pod rukama dělníků mizí i první hradní brána s hradbami v okolí. V roce 1911 hrozí úplné zřícení hradní věže a proto v roce 1913 dochází na popud místních rodáků k prvé konzervaci jejich zbytků i ostatního zdiva. Další zabezpečovací práce jsou prováděny v letech 1939-41 Klubem českých turistů. Dochází k odkopání sutin z celého hradního komplexu a zakonzervování příslušných zdí. Práce však musí být předčasně zastaveny. Po roce 1945 je areál hradu centrem mládežnických akcí a zábav. Z důvodu špatného stavu objektu jsou však v 70-tých letech tyto zakázány - hrozí zřícení některých částí zdiva. Hrad dále neudržován pustne a mění se v rozvaliny. Areál se tak opět stává místem získávání laciného stavebního kamene.
V roce 1988 na hradě začíná pracovat malá skupina místních nadšenců. Od roku 1992 do r.1996 probíhají nové stavební opravy, financované Okresním úřadem v Pelhřimově a městem Humpolec. Účelem této snahy je zachránit památku pro další pokolení a zpřístupnit ji v celém rozsahu veřejnosti. Rok 1997 znamená pro hrad mnohé. Areál je zpřístupněn veřejnosti, na opravu dalších partií v severní části však zatím nezbývají prostředky.
Souhrnné informace:
Zřícenina hradu ze 14. století, rozšířeného v 15. a 16. století, opuštěného v 17. století.
Zřícenina konzervována v letech 1913-1918.
Majitel / Uživatel:
Město Humpolec,ČR - Lesy České republiky,Lesní správa Ledeč nad Sázavou / Castrum o.p.s.
Expozice:
Areál hradní zříceniny - hranolová věž, vstupní brána s padacím mostem, sklepení, torza obytných budov a hradeb.
Ukázky středověkých dílen (chlebová pec, hrnčířská pec).
Výstavka k dějinám objektu, jeho opravám a experimentální archeologii.
Otevřeno:
Červen a září
Sobota, neděle 10.00 - 16.00
Červenec a srpen
Denně mimo pondělí 9.00 - 17.00
Jindy po předchozí dohodě (pro skupiny osob).
Prohlídka:
Samostatně, s průvodcem skupiny osob po dohodě.
Vstupné:
- dospělí 15,- Kč
- děti 7,- Kč
Služby:
- rezervace prohlídek
- prodej suvenýrů
- pronájem prostor
Literatura
Hrady, zámky a tvrze království Českého, Sedláček A.
České Hrady, Menclová D.
Böhmens Burgen, Heber F. A.
Zřícenina hradu
Počátky hradu spadají do poslední třetiny 14.století. První písemná zpráva, která by se mohla vztahovat k hradu Humpolci, pochází z roku 1399 a Jindřich z Dubé se zde poprvé píše sezením na Humpolci. Přímo se o hradě hovoří ve zprávách z roku 1404 v souvislosti s jeho obležením a dobytím Jindřichem z Rožmberka.
Vlastní hrad pánů z Dubé byl situován v jižní části dnešního hradního komplexu. Byla to nevelká stavba obdélníkového půdorysu, chráněná na jiní a západní straně strmými svahy hradního návrší. Na severní, nejsnáze přístupné, straně byl příkop přes něj vedl most k vlastní bráně. Tato strana hradu i vstupní brána byly chráněny mohutnou hranolovou věží, do které se chodilo po můstku z protilehlého paláce. palác tvořil jižní a západní stranu hradu a přiléhal k hradbám. Mezi bránu a palác byla přistavěna později malá kaple. Hospodářské předhradí bylo opevněno zřejmě z největší části jen dřevěným plotem, příkopem a valem. Po roce 1404 zřejmě ještě Jindřich z Dubé však nechává areál obehnat kamennou hradbou.
Počátkem roku 1416 Jindřich z Dubé umírá. Roku 1420 odkupuje humpolecké zboží s hradem Jan Leskovec z Leskovce. Panství v majetku rodu zůstává až do roku 1496. Hrad je radikálně přestavován. Tyto aktivity lze spojovat s Arnoštem z Leskovce. Stará ohradní zeď je z větší části stržena a nahrazena novou, zvláště při vstupu do areálu. Pozůstatky opevnění starého jsou doplněny o nové čtvercové bašty. V severovýchodní části původního předhradí je zbudována nová obytná budova. Výrazně se mění též přístup do horního hradu a celková dispozice. Starší vstup do jádra je zazděn a nový veden přes věžovou bránu, vklíněnou mezi věž a prostřední baštu. Bašta poblíž první brány je v přízemí upravena na hradní kuchyni. Paláce horního hradu jsou přestavěny a sklepení nově zaklenuta valenou klenbou. Vlastní hospodářský život se již v této době odehrává v podhradí u hlavní přístupové cesty. 2.září 1496 bylo panství prodáno Janu Trčkovi z Lípy. Za Trčků z Lípy probíhaly nové změny interiérů i exteriérů. Dále je budován renesanční reprezentační palác v severní části areálu. Velká pozornost je však kladena i na zvýšení obranyschopnosti hradu, kde při první hradní bráně na severovýchodě je budováno nové dělostřelecké opevnění - tzv."bastión".
V polovině 16. stol. se však majitelé dostávají do finančních problémů a tak je opevnění dále řešeno pouze lacinými úpravami stávajících objektů. Hradní stavba je nově přejmenována na Orlík. Roku 1559 se Zdeněk Trčka z Lípy poprvé píše sezením na Orlíku nad Humpolcem. O rok později již vak majetek prodává Janu Říčanovi z Říčan a na Kosové Hoře. Při prodeji je však hrad a dvůr poplužní pod hradem uváděn jako pustý. Zřejmě v té době podlehl nenadálé pohromě. Noví majitelé tak své stavební aktivity směřují na obnovu sídla, po vnitřním obvodu západní části areálu dále přizdívají další přízemní objekty. Johanka, ovdovělá choť po Janu Jiřím z Říčan, roku 1588 prodává panství i s hradem Orlíkem Kryštofu Karlovi z Roupova. Kryštof Karel z Roupova k nově nabytému majetku přikupuje panství herálecké a přemisťuje své sídlo na nový herálecký zámek. Hrad Orlík tak zůstává pouze jako správní sídlo. Kryštof Karel z Roupova je však také posledním českým pánem na Humpolci a panstvích okolních. Po Bílé Hoře v roce 1621 je jemu, tak jako mnohým dalším stavovským pánům, majetek konfiskován. Zboží pak odkoupil v roce 1623 Filip starší, hrabě ze Solmsu. Panstvo sídlí na Herálci a Orlík pustne. V 17.století, a zvláště za 30-ti leté války, nám o hradě chybí jakékoliv zprávy, pravděpodobně je pobořen a užíván k hospodářským účelům. Ještě v roce 1708 je hrad uváděn jako pustý zámek s dobře zachovalými zdmi, sídlí zde však pouze myslivec.
Orlík se postupně dostává do zapomnění a mění se v rozvaliny, je rozebírán na kámen a vybavení rozprodáváno.
Rokem 1803 je datováno první zachovalé vyobrazení hradního komplexu před jeho úplnou zkázou. 19.století pro areál znamená nenahraditelné škody - V první pol.století se zřítí část nárožní hradní věže a později pod rukama dělníků mizí i první hradní brána s hradbami v okolí. V roce 1911 hrozí úplné zřícení hradní věže a proto v roce 1913 dochází na popud místních rodáků k prvé konzervaci jejich zbytků i ostatního zdiva. Další zabezpečovací práce jsou prováděny v letech 1939-41 Klubem českých turistů. Dochází k odkopání sutin z celého hradního komplexu a zakonzervování příslušných zdí. Práce však musí být předčasně zastaveny. Po roce 1945 je areál hradu centrem mládežnických akcí a zábav. Z důvodu špatného stavu objektu jsou však v 70-tých letech tyto zakázány - hrozí zřícení některých částí zdiva. Hrad dále neudržován pustne a mění se v rozvaliny. Areál se tak opět stává místem získávání laciného stavebního kamene.
V roce 1988 na hradě začíná pracovat malá skupina místních nadšenců. Od roku 1992 do r.1996 probíhají nové stavební opravy, financované Okresním úřadem v Pelhřimově a městem Humpolec. Účelem této snahy je zachránit památku pro další pokolení a zpřístupnit ji v celém rozsahu veřejnosti. Rok 1997 znamená pro hrad mnohé. Areál je zpřístupněn veřejnosti, na opravu dalších partií v severní části však zatím nezbývají prostředky.
Souhrnné informace:
Zřícenina hradu ze 14. století, rozšířeného v 15. a 16. století, opuštěného v 17. století.
Zřícenina konzervována v letech 1913-1918.
Majitel / Uživatel:
Město Humpolec,ČR - Lesy České republiky,Lesní správa Ledeč nad Sázavou / Castrum o.p.s.
Expozice:
Areál hradní zříceniny - hranolová věž, vstupní brána s padacím mostem, sklepení, torza obytných budov a hradeb.
Ukázky středověkých dílen (chlebová pec, hrnčířská pec).
Výstavka k dějinám objektu, jeho opravám a experimentální archeologii.
Otevřeno:
Červen a září
Sobota, neděle 10.00 - 16.00
Červenec a srpen
Denně mimo pondělí 9.00 - 17.00
Jindy po předchozí dohodě (pro skupiny osob).
Prohlídka:
Samostatně, s průvodcem skupiny osob po dohodě.
Vstupné:
- dospělí 15,- Kč
- děti 7,- Kč
Služby:
- rezervace prohlídek
- prodej suvenýrů
- pronájem prostor
Literatura
Hrady, zámky a tvrze království Českého, Sedláček A.
České Hrady, Menclová D.
Böhmens Burgen, Heber F. A.
KONTAKTNÍ ADRESA:
CASTRUM o.p.s.
Orlík nad Humpolcem
Hradská 818
396 01 Humpolec
Česko (CZ)tel: (+420) 602 278 154
(+420) 777 347 511
fax: (+420) 323 660 581
e-mail: info@castrum.cz
FOTOGALERIE
Z TISKOVÝCH ZPRÁV A ČLÁNKŮ
- 05.06.2011: Středověká taškařice na hradě Orlíku nad Humpolcem
- 05.09.2010: Změna programu EHD 2010
- 25.07.2010: IX. ročník Filmového festivalu FILM A DĚJINY - Křesťané a pohané
- 25.07.2010: Hvězdáři na hradě nejen pro děti
- 29.06.2010: 14. středověké slavnosti - Středověká taškařice
- 21.06.2009: Středověká taškařice
- 23.07.2008: Šermířská klání
- 30.06.2008: 12. středověké slavnosti
DOKUMENTY
- 17.07.2022: Filmový festival 2022
- 26.06.2016: Středověké slavnosti 2016
- 31.05.2015: 19. Středověké slavnosti - plakát
- 31.05.2011: Hvězdáři na hradě 2011
- 31.05.2011: Středověká taškařice program 2011
- 31.05.2011: Středověká taškařice 2011
- 25.07.2010: Film a dějiny 2010
- 29.06.2010: Hvězdáři na hradě 2010
- 29.06.2010: Středověké slavnosti 2010
- 21.06.2009: Středověké slavnosti 2009
- 23.07.2008: Šermířská klání 2008
- 13.07.2008: Šermířská klání 2008
- 02.07.2008: 12. středověké slavnosti - plakát
- 17.06.2007: XI. středověké slavnosti 2007
- 15.06.2006: 10. středověké slavnosti na Orlíku - Středověk ...
- 10.08.2005: Film a dějiny 20.-27.8.2005
- 20.07.2005: Dětský den na Orlíku 6.8.2005
UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY
- CASTRUM o.p.s. [ Obecně prospěšná společnost ]
UMÍSTĚNÍ
- Nadmořská výška: 618.00 m
- Lokalita: Hradská, č. 818
- Území obce: Humpolec
- Správní obvod 2: Humpolec
- Správní obvod 3: Humpolec
- Území NUTS 4: Okres Pelhřimov
- Území NUTS 3: Kraj Vysočina
- Území NUTS 2: Jihovýchod
- Turistická oblast: 30 Vysočina
- Turistický region: Vysočina
DALŠÍ INFORMACE: http://www.hrad-orlik.cz
Typ záznamu: Hrad nebo zřícenina hradu
AKTUALIZACE: Hana Wernerová (Folklorní sdružení ČR) org. 56, 03.02.2007 v 10:15 hodin