STÉGER Karel [ Osobnost ]

Tovačov a Kojetín mají mnoho společného, dovolte mi připomenout osobnost pana učitele Stégera (tak to měl napsáno na křestním listě) , který to celým svým životem a veškerou činností dokládá. Narodil se 28. ledna 1874 v Tovačově. Studoval na gymnáziu v Přerově, pak se připravoval na své povolání na učitelských ústavech v Brně a Příboře. Maturoval v roce 1893. Po krátkém působení v Beňově, Polkovicích a Rokytnici byl jmenován prozatímním a pak definitivním učitelem v Kojetíně, tam působil nepřetržitě 36 let, odtud odešel v r. 1936 do důchodu a v roce 1937 se vrací do Tovačova, kde 1. listopadu 1956 zemřel. Pochován je na místním hřbitově a na jeho hrobě roste po úpravách hřbitova jenom tráva, ale nemyslím, že by se proto zlobil. Byl neobyčejně skromný, třebaže vynikal ve všem, co tenkrát pro učitele bývalo samozřejmostí. Výborný zpěvák - basista, jeden z nemnoha žáků, které Leoš Janáček hodnotil na učitelském ústavě jedničkou, znamenitý houslista i varhaník, nadaný kreslíř - karikaturista, ale i autor půvabných obrázků ze starého Tovačova, horlivý čtenář i kuřák (kolegové a žáci mu říkali s laskavostí pan učitel "faječka"). Kartograf (kopie Komenského mapy Moravy v přerovském muzeu je jeho prací) , filatelista, numismatik, rybář i lovec motýlů, skvělý vypravěč, přísný, ale oblíbený a uznávaný pedagog, skromný, spravedlivý, moudrý a vyrovnaný člověk. Zanechal bohatou literární pozůstalost - většinou v rukopisech. Snahou říkat pravdu mírněnou laskavým humorem jeho práce přímo svítí. Zachovaly se: VARIA - z mých - ale více cizích - pamětí o Tovačovu, o zámku a panu hraběti, LIBRI KLEVETARUM a PÁTÉ PŘES DEVÁTÉ - vzpomínky ze šťastných mladých let. Tlusté sešity, krásným písmem psané a doplněné půvabnými obrázky jsou nepřeberným (a dosud nepřebraným) zdrojem informací k historii starého Tovačova.

Najdeme tam, jak vypadal tovačovský rynk na sklonku minulého století, jeho domy, stromy, kašna, radnice, jak si hrály děti, vzpomínky na školu i Paní dům, zachyceni jsou Boží lidé, domácí lidičky, faráři, Židé, hasiči, lékaři, světoběžníci, založení Občanské besedy i činnost Občanské záložny, pobožnosti u sv. Jána stejně jako potulky po hrázích. ZÁPISNÍKY z let druhé světové války obsahují různorodé informace, v každém z nich je hodně místa věnováno popisu pěstování a "pajcování" tabáku v domácích podmínkách - inu byla válka a tabák jenom na příděl. Začal zpracovávat i rodinnou KRONIKU, suchá data doplnil kouzelnými historkami o členech rodu Štégerů i rodin spřízněných. Tiskem vyšly práce: Josef Förchtgott - rektor v Tovačově (1929) Staré duby na tovačovské hrázi (1931) Tovačovské cechy (1938) Dlouhá řada článků (publikovaných většinou ve Vlastivědném věstníku střední a severní Moravy a v Přerovském obzoru) je věnována historii Tovačova a Kojetína. Velmi cenné jsou i jeho výpisy z kojetínských a tovačovských matrik.