Znak a prapor obce Hrčava [ Znak a prapor ]

Charakteristickým rysem, kterým v minulosti především města dokladovala svou samostatnost, nezávislost a svrchovanost, je znak a prapor.

V důsledku demokratizačních změn po roce 1989 a po zvýšení samosprávné funkce měst a obcí, si na tento rys suverenity vzpomněly i další města, ale i obce v naší vlasti, a ve spolupráci s heraldiky si připravily návrhy svých znaků a vlajek, které pak podaly Poslanecké sněmovně České republiky ke schválení.

Obecní zastupitelstvo Hrčavy na začátku roku 1995 schválilo návrh znaku a praporu, který navrhl a vypracoval Karel Karpecki z Jablunkova. Tyto byly Poslaneckou sněmovnou České republiky schváleny a dne 12. dubna 1995 zastupitelům obce v Praze na půdě Sněmovny slavnostně uděleny.

Hrčava je na Jablunkovsku první obcí, která měla oficiálně svůj znak a prapor.

A je v České republice pravděpodobně nejmenší nebo jednou z nejmenších obcí jak rozlohou tak i počtem obyvatel, která se může těmito znaky suverénní obce pyšnit.

Znak obce

Podle heraldické terminologie je znak obce Hrčava definován jako štít pod zelenou hlavou rozdělen stříbrnou (v praxi se nahrazuje bílou) špicí sahající až k hlavě štítu, vpravo červený a vlevo modrý, ve špici je zelený smrk bez kořenů.


Prapor obce.

Podle heraldické terminologie je prapor obce Hrčavy definován jako list se zeleným svislým pruhem širokým tři desetiny délky listu. Zbytek listu tvoří bílý vlající klín s vrcholem na středu okraje zeleného pruhu, horní modré trojúhelníkové pole a dolní červené pole. Poměr šířky k délce listu je 2:3 .

.

Zdůvodnění výtvarného a ideového vzhledu znaku a praporu.

Obec pro Poslaneckou sněmovnu při zdůvodnění žádosti o přidělení znaku a praporu doslovně uvedla:
"Naší obci může sloužit ke cti, že od svého vzniku si vždy zachovala svou samostatnost bez ohledu na osud většiny okolních obcí, které v komunistickém období ztratily svou samostatnost a staly se, byť na přechodnou dobu, pouhými částmi buď střediskových obcí nebo částmi měst.
Historické souvislosti spojené se snahou našich předků být po rozpadu Rakousko - Uherska v roce 1918 součástí nově vzniklé Československé republiky jsou i důvodem, proč ve znaku i praporu máme kromě zelené barvy naší obce i barvy vlajky Československa a dnes České republiky a proč ve znaku i na vlajce máme klínování, tak podobné naší státní vlajce, i když převrácené."

Symbolika barev.

Barvy znaku i praporu symbolizují:

Zelená barva - zdůrazňuje to, že obec Hrčava tone v zeleni, ať již je to zalesněná nebo nezalesněná plocha katastru obce.
Červená barva - symbolizuje zdravou krev hrčavských obyvatel, horalů, jejich chuť porvat se se životem.
Bílá barva - představuje dobrosrdečnost a čistotu duše místních obyvatel.
Modrá barva - představuje čistou modř oblohy nad Hrčavou ležící na závětrné straně hřebene Moravskoslezských Beskyd, kde se znečištění zatím neprojevuje.
Barvy červeno-modro-bílou lze také symbolizovat jako Českou republiku (bílá barva), Hrčavou v onom místě vklíněnou mezi Slovenskou republiku (modrá barva) vpravo a Polskou republiku (červená barva) vlevo, což odpovídá i skutečné zeměpisné poloze.

I když Hrčava odvozuje svůj název od hrčí ( v místním nářečí nádor na bukovém kmeni způsobeny mechanickým poškozením stromu) jako symbolizující strom byl zvolen smrk, který je nejvíce zastoupen v okolních lesích. Práce v lese v minulosti byla jedna z mála možnosti zaměstnání pro hrčavské občany. Navíc smrk sloužil i jako nejběžnější topivo.

První velké provedení znaku obce i praporu obce si můžete prohlédnout ve vstupní chodbě základní školy. Jeho zhotovení zajistila a obci věnovala Matice Slezská.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.obechrcava.cz