URBÁNEK Michal [ Osobnost ]
(1849 - 1923)
Michal Urbánek se narodil 29. září 1849 ve Vsetíně v rodině zednického mistra. Navštěvoval školu ve Vsetíně a později reálku a německou techniku v Brně. Jako student se účastnil českého národního hnutí v Brně, kde vstoupil do Sokola. Dosáhl titulu architekt a od roku 1882 působil ve Vsetíně jako stavitel.
V Urbánkově kanceláři vznikaly plány desítek obytných a hospodářských stavení a veřejných staveb - mimo jiné katolického kostela a školy v Bratřejově, evangelického kostela v Pozděchově a ve Stříteži, hotelu ve Vizovicích, ale zejména staveb ve Vsetíně - Horní školy (1888), dále pak plán úpravy katolického kostela a fary (1889), rekonstrukce budovy Občanské záložny a Maštalisek, hotelu Pančava (1892 - 1898), škol v Jasence (1890) a Jasenicích (1893), ale i mnoha obytných domů, z nichž dosud stojí Hlavicův domek Na Kopečku či Kohmův dům na Dolním náměstí (1899).
Za nejvýznamnější období činnosti Urbánkovy stavitelské kanceláře je považován konec 19. století, kdy zaměstnával architekta Dušana Jurkoviče, který jako první na východní Moravě použil prvky nadcházejícího období secese. Po roce 1900 se Urbánkova tvorba v soutěži s mladší generací stavitelů uplatňovala již méně, i když se mu i později podařilo získat ještě dvě větší zakázky - projekt na Dolní školu (1908 - 1909) a městskou nemocnici (1911).
Michal Urbánek svou tvorbou výrazně ovlivnil život Vsetína v poslední čtvrtině minulého století. Ze staveb, jimž vdechl umělecký názor své doby, ještě některé stojí, některé byly přestavěny, mnohé byly asanovány. Díky Urbánkovým stykům např. získala vsetínská Občanská záložna vzácná Alšova sgrafita a Valašsko zazářilo ve valašské vesnici, kterou jeho tesaři ve Vsetíně roku 1895 postavili pro Národopisnou výstavu českoslovanskou, pak ji rozebrali, poslali do Prahy a tam stavby znovu sestavili.
Stavitelství zajišťovalo Urbánkovi na vsetínské poměry vysokou životní úroveň. Mohl se proto věnovat veřejnému životu a aktivní činnosti ve spolcích. Stal se například spoluzakladatelem vsetínského Sokola, který - podobně jako Vzdělávací spolek Snaha - vedl až do své smrti. Touto činorodostí připomínal jiné své vrstevníky, kteří dávali vsetínskému společenskému životu v té době nevídanou dynamiku.
Michal Urbánek se narodil 29. září 1849 ve Vsetíně v rodině zednického mistra. Navštěvoval školu ve Vsetíně a později reálku a německou techniku v Brně. Jako student se účastnil českého národního hnutí v Brně, kde vstoupil do Sokola. Dosáhl titulu architekt a od roku 1882 působil ve Vsetíně jako stavitel.
V Urbánkově kanceláři vznikaly plány desítek obytných a hospodářských stavení a veřejných staveb - mimo jiné katolického kostela a školy v Bratřejově, evangelického kostela v Pozděchově a ve Stříteži, hotelu ve Vizovicích, ale zejména staveb ve Vsetíně - Horní školy (1888), dále pak plán úpravy katolického kostela a fary (1889), rekonstrukce budovy Občanské záložny a Maštalisek, hotelu Pančava (1892 - 1898), škol v Jasence (1890) a Jasenicích (1893), ale i mnoha obytných domů, z nichž dosud stojí Hlavicův domek Na Kopečku či Kohmův dům na Dolním náměstí (1899).
Za nejvýznamnější období činnosti Urbánkovy stavitelské kanceláře je považován konec 19. století, kdy zaměstnával architekta Dušana Jurkoviče, který jako první na východní Moravě použil prvky nadcházejícího období secese. Po roce 1900 se Urbánkova tvorba v soutěži s mladší generací stavitelů uplatňovala již méně, i když se mu i později podařilo získat ještě dvě větší zakázky - projekt na Dolní školu (1908 - 1909) a městskou nemocnici (1911).
Michal Urbánek svou tvorbou výrazně ovlivnil život Vsetína v poslední čtvrtině minulého století. Ze staveb, jimž vdechl umělecký názor své doby, ještě některé stojí, některé byly přestavěny, mnohé byly asanovány. Díky Urbánkovým stykům např. získala vsetínská Občanská záložna vzácná Alšova sgrafita a Valašsko zazářilo ve valašské vesnici, kterou jeho tesaři ve Vsetíně roku 1895 postavili pro Národopisnou výstavu českoslovanskou, pak ji rozebrali, poslali do Prahy a tam stavby znovu sestavili.
Stavitelství zajišťovalo Urbánkovi na vsetínské poměry vysokou životní úroveň. Mohl se proto věnovat veřejnému životu a aktivní činnosti ve spolcích. Stal se například spoluzakladatelem vsetínského Sokola, který - podobně jako Vzdělávací spolek Snaha - vedl až do své smrti. Touto činorodostí připomínal jiné své vrstevníky, kteří dávali vsetínskému společenskému životu v té době nevídanou dynamiku.
UMÍSTĚNÍ
- Území obce: Vsetín
- Správní obvod 2: Vsetín
- Správní obvod 3: Vsetín
- Území NUTS 4: Okres Vsetín
- Území NUTS 3: Zlínský kraj
- Území NUTS 2: Střední Morava
- Turistická oblast: 38 Beskydy - Valašsko
- Turistický region: Severní Morava a Slezsko
Typ záznamu: Osobnost
AKTUALIZACE: Otakar HOŠEK (Informační centrum Vsetín) org. 164, 23.03.2011 v 13:16 hodin