Poutní místo Bohosudov [ Poutní místo ]
Významné poutní místo na severovýchod od Teplic pod svahy Krušných hor vzniklo už v 15. století.
Podle pověsti sem uprchly před husity řeholnice z kláštera Světce u Bíliny a přinesly i sošku Panny Marie Bolestné. Postupně umíraly hladem a zimou, až poslední z nich ukryla sošku do dutiny stromu. Tam ji nalezli poutníci navštěvující hromadný hrob křižáků, padlých v bitvě u Ústí.
Ke kapli, jejíž hlavní oltář byl zbudován na místě nálezu sošky, dal v letech 1507 - 1515 nejvyšší kancléř českého království Albrecht Libštejnský přistavět prostornou chrámovou loď.
V roce 1590 byl prostor kolem svatyně obehnán vysokou zdí, při které bylo zbudováno sedm kaplí. Celý objekt spravovali chomutovští jezuité, kteří uchránili milostnou sošku panny Marie za stavovské povstání v letech 1618 - 1620.
V roce 1924 povýšil papež Pius XI. Svatyni na baziliku minor.
Tento monumentální poutní chrám tvoří s přilehlou jezuitskou rezidencí a biskupským gymnáziem mohutný celek, který v posledních letech prochází rekonstrukcí.
Nynější chrám byl zbudován v letech 1701 - 1706. Jeho staviteli byli litoměřičtí architekti Giulio a Octavio Broggiovi. Bohatě vyzdobená barokní jednolodní svatyně má tři páry pravoúhlých postraních kaplí.
Pozornost si zaslouží nejen kazatelna z roku 1714 ale také hlavní oltář s baldachýnem neseným 4 tordovanými sloupy s girlandami. Ambit se sedmi kaplemi symbolizuje podobně jako sedm paprsků slunce kolem sošky na oltáři sedm bolestí Panny Marie.
V nedaleké Krupce při gotickém kostele Nanebevzetí Panny Marie byly ve třicátých letech 18. století postaveny tzv. Svaté schody s hodnotnou barokní plastikou Ecce homo z poloviny 18. století.
Poutě do Krupky bývaly spojovány s poutěmi do Bohosudova.
Hlavní pouť se koná v neděli po svátku Narození Panny Marie (8. 9.).
Literatura:
60 POUTNÍCH MÍST do kapsy
Petr Dvořáček
Ingrid Hanzlíková
Podle pověsti sem uprchly před husity řeholnice z kláštera Světce u Bíliny a přinesly i sošku Panny Marie Bolestné. Postupně umíraly hladem a zimou, až poslední z nich ukryla sošku do dutiny stromu. Tam ji nalezli poutníci navštěvující hromadný hrob křižáků, padlých v bitvě u Ústí.
Ke kapli, jejíž hlavní oltář byl zbudován na místě nálezu sošky, dal v letech 1507 - 1515 nejvyšší kancléř českého království Albrecht Libštejnský přistavět prostornou chrámovou loď.
V roce 1590 byl prostor kolem svatyně obehnán vysokou zdí, při které bylo zbudováno sedm kaplí. Celý objekt spravovali chomutovští jezuité, kteří uchránili milostnou sošku panny Marie za stavovské povstání v letech 1618 - 1620.
V roce 1924 povýšil papež Pius XI. Svatyni na baziliku minor.
Tento monumentální poutní chrám tvoří s přilehlou jezuitskou rezidencí a biskupským gymnáziem mohutný celek, který v posledních letech prochází rekonstrukcí.
Nynější chrám byl zbudován v letech 1701 - 1706. Jeho staviteli byli litoměřičtí architekti Giulio a Octavio Broggiovi. Bohatě vyzdobená barokní jednolodní svatyně má tři páry pravoúhlých postraních kaplí.
Pozornost si zaslouží nejen kazatelna z roku 1714 ale také hlavní oltář s baldachýnem neseným 4 tordovanými sloupy s girlandami. Ambit se sedmi kaplemi symbolizuje podobně jako sedm paprsků slunce kolem sošky na oltáři sedm bolestí Panny Marie.
V nedaleké Krupce při gotickém kostele Nanebevzetí Panny Marie byly ve třicátých letech 18. století postaveny tzv. Svaté schody s hodnotnou barokní plastikou Ecce homo z poloviny 18. století.
Poutě do Krupky bývaly spojovány s poutěmi do Bohosudova.
Hlavní pouť se koná v neděli po svátku Narození Panny Marie (8. 9.).
Literatura:
60 POUTNÍCH MÍST do kapsy
Petr Dvořáček
Ingrid Hanzlíková
UMÍSTĚNÍ
- Souřadnice WGS-84: 50.681742088N, 13.871832489E
- Katastr (místní část): Bohosudov
- Území obce: Krupka
- Správní obvod 2: Krupka
- Správní obvod 3: Teplice
- Území NUTS 4: Okres Teplice
- Území NUTS 3: Ústecký kraj
- Území NUTS 2: Severozápad
- Turistická oblast: 12 Krušné hory a podkrušnohoří
- Turistický region: Severozápadní Čechy
Typ záznamu: Poutní místo
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 2, 14.11.2021 v 11:29 hodin