Slatinský kostel [ Kostel nebo katedrála ]

Slatinský kostel patří mezi nejstarší stavby v okolí a byl vysvěcen v roce 1699. Nechal jej postavit František Adam z Bubna. Nahradil kostel sv. Doroty, pocházející z počátku 14. století. Tento starý kostel, pravděpodobně dřevěný, stál podle pověsti "na Posvátníku" (v západní části obce) za třicetiletých válek značně zchátral, pravděpodobně vyhořel a byl proto nahrazen novým.

Jedná se o prostornou barokní budovu, postavenou z kamene a cihel. Původní stavba byla pouze hlavní budova s barokním průčelím a charakteristickou věží s barokní kopulí zvonice. Obě závětří u hlavního a postraního vchodu byla přistavěna až v roce 1846, kdy byla také vyměněna dlažba uvnitř kostela. Nad hlavním vchodem je umístěn plastický rodový erb pánů z Bubna. V roce 1870 byla střecha pokryta šindelem a v roce 1941 taškami. Chrámová prostora byla nově vymalována v roce 1930 a tato malba byla opravena v roce 1979.

V kostele je krásný barokní oltář, bohatě vyřezávaný ze dřeva. Vytvořil jej pro nás neznámý řezbář v období výstavby kostela (asi roku 1701). Je osazen devíti sochami, které jsou součástí hlavní výzdoby oltáře. Na nejvyšším bodě je umístěna socha sv. Josefa s Ježíškem v náručí. O patro níž jso čeští patroni sv. Prokop a sv. Matěj. Ve spodní dvojici jsou sv. Vojtěch a Arnošt z Pardubic. Po stranách oltáře jsou dvě sedící postavy knížat apoštolských sv. Petra a sv. Pavla. Nejníž na oltáři jsou dva andělé s rozepjatými křídly přinášející obětní dary. Jeden nese vinnou révu, druhý svazek obilných klasů.

Původní oltářní obraz ukřižování byl malován neznámým umělcem v roce 1701. V roce 1884 byl nahrazen novým obrazem. Jedná se o kopii Rafaelova obrazu Proměnění Páně a namaloval jej malíř Müller z Jablonce. Obraz daroval slatinský rodák Antonín Čižinský, farář v Jásenné a děkan v Černilově, kde je také pochován. Na oltáři je také zobrazena Nejsvětější Trojice. v medailonu na horní části je zobrazen Bůh - otec, pod ním v řezbě bílé holuvice je znázorněn Duch Svatý a na oltářním obraze Bůh - syn. Hlavní oltář byl několikrát opravován. Naposledy to bylo v roce 1939, kdy byla veškerá dřevěná výzdoba pozlacena a opatřena novými nátěry.

K hlavnímu oltáři se stylově řadí dva postranní oltáře, také vyřezané ze dřeva. Na vrcholu obou oltářů jsou obrazy Božské Srdce Páně a Bolestné Srdce Panny Marie, které přidržují sošky andělíčků. Obraz Svatá Rodina na pravém oltáři byl namalován neznámým umělcem v novější době. Po stranách oltáře byly umístěny sochy sv. Jáchyma a sv. Simeona. Na levém oltáři byl původní obraz Zvěstování Panny Marie nahrazen v roce 1908 novým obrazem Růžencové Panny Marie od akademického malíře Eduarda Neumana, faráře v Rohozné. Po stranách tohoto oltáře byly sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandra. Umístění těchto soch bylo před několika roky změněno.

Původní kazatelna byla roku 1872 nahrazena novou, přičemž na ní byla přenesena původní řezbářská výzdoba, a tak se zachoval vzhled původní kazatelny. Práce spojené s rekonstrukcí provedl řezbář Volkner z Rychnova nad Kněžnou. Nad střechou kazatelny je umístěna zlacená socha Vzkříšený Kristus. Proti kazatelně je na stěně velká socha Ukřižovaný Kristus.

Další oltář je umístěn ve výklenku zrušeného vchodu na levé straně. Je to oltářík sv. Terezičky z roku 1938. Vzadu, před hlavním vstupem je privilegovaný oltář Božího hrobu z roku 1897 a ve výklenku je socha Kristus v žaláři. Tu věnovala rodina Uhlířova ze Dvora roku 1902.

Vzácnou prací je křtitelnice vytesaná z hořického pískovce. Byla pořízena, jak hlásá nápis, nákladem obce slatinské dne 3. dubna 1787. Víko křtitelnice je zdobeno dřevěnou plastikou, která znázorňuje křest Krista.

Původní obrazy Křížové cesty byly pořízeny v roce 1799 nákladem obce. V roce 1905 byly nahrazeny novými. Namaloval je malíř Stanislav Ottmar z Ústí nad Orlicí. Rámy byly zhotoveny v řezbářské dílně p. Rouse v Žamberku.

O Vánocích zdobí oltář Sv. Rodiny oltářní Betlém z roku 1892, který je dílem neznámého řezbáře z Králík. Má 44 polychromovaných figur o výšce až 21 cm.

Majetkem kostela jsou dva zlacené relikviáře, stříbrná monstrance z roku 1870 a kalich z roku 1912 s reliéfními obrazy Krista, Panny Marie a sv. Josefa. Jedná se o dar královéhradeckých bohoslovců.

Hřbitov se rozprostírá okolo kostela a je obehnán kamennou zdí se dvěma vstupy. Hlavní brána byla původně proti hlavnímu vchodu kostela a měla barokní výzdobu. Později byla nahrazena novou, umístěnou proti postrannímu vchodu do kostela.

Součástí hřbitova je i márnice nad jejímž vchodem je vytesán nápis latinské modlitby s iniciálami latinského letopočtu dokončení stavby kostela 1699.

Zvony

Každý zvon je uměleckým dílem a důkazem dovednosti zvonařů. Těch bylo v Čechách hodně, historikové je počítají na stovky. Je pochopitelné, že nejvyhledávanější byli ti mistři, kteří dovedli ulít zvon s čistým a znělým hlasem. Zvonařské umění nespočívalo pouze v dokonalém mísení kovů, ale především na jeho proporcích a šířce stěn. Na přesný výpočet potřebných údajů o rozměrech nového zvonu sloužil složitý vzorec, který si zvonaři předávali z otce na syna a byl výrobním tajemstvím.

Zvonovina, tak se nazývá slitina, která se na lití zvonů používá a skládá se z 78% mědi a 22% cínu. Obecně bylo rozšířené mínění, že některé zvony, které zvlášť dobře znějí, obsahují stříbro. Tento názor ale nebyl opodstatněný, protože přídavek stříbra by zvon prodražoval a navíc by podazil jeho zvuk.

Do Čech se zvony dostaly s křesťanstvím. Nejstarší zjištěný zvon u nás je v Havlíčkově Brodu a pochází z roku 1300. Například sousední Pěčín se může pochlubit zvonem ze 14. století.

Ještě do první světové války se Slatina mohla honosit čtyřmi zvony. Největší zvon má průměr 102 cm a výšku 75 cm, druhý, menší zvon o průměru 83 cm a výšce 70 cm je ozdobený 5,5 cm širokým pásem, obsahujícím figurální výjevy a pod ním je 5 cm široká obruba listového ornamentu. Další dva zvony byly zabrané za první světové války roku 1916. Byl to zvon zvaný Klánek o váze 102 kg, kterým se zvonívalo poledne a klekání a umíráček vážící 8 kg. Bohužel se nedochoval jejich přesný popis a není znám ani autor a rok jejich slití.

Nový umíráček byl zavěšen na věž 25. dubna 1920 a byl objednán u firmy Frant. Červený v Hradci Králové za peníze vybrané ve veřejné sbírce. Tento zvon sloužil až do dubna 1942. Dnešní umíráček byl vyroben a zavěšen na věž až 14. května 1951. Zvonek váží 19,5 kg a je na něm pouze letopočet.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.brkl.net/slatina