Těšínské mincování [ Historie (archivní dokument) ]

První písemná zpráva o těšínské mincovně s mincmistrem Frittem je uvedena v listině z roku 1290. O ražbách z tohoto období není nic známo, přesto můžeme předpokládat, že mincovna pracovala již na sklonku 13. století.

Další zpráva o mincování se objevuje až v listině ze 31. 7. 1438, kde kněžna Ofka a její čtyři synové, knížata těšínskohlohovská, prodali za 650 hřiven "dobrých českých grošů" mincovnu městu Těšínu. Město využilo mincovního práva a razilo haléře. Je známo několik typů této drobné mince, kde na líci je buď trojvěží nebo písmeno T, na rubu orlice.

Také další těšínský kníže Kazimír II. (1477 - 1528), který patrně odkoupil zpět od města mincovní právo, pokračuje v ražbě haléřů. Na líci je písmeno K, na rubu orlice.

Kazimírův nástupce Václav III. Adam (1528 - 1579) razil mince již ve větším rozsahu v letech 1559 - 1575. Jednak pokračoval v ražbě haléřů na líci s písmenem W, na rubu s orlicí, pak razil třígroše po vzoru polských trojáků, vedle nich také bílé groše s korunovanou hornoslezskou orlicí a podobou knížete. Vedle podoby knížete se často vyskytuje obraz sv. Mikuláše se třemi chleby. Tento světec byl totiž patronem těšínské zámecké kaple. V r. 1561 vydává císař Ferdinand I. nový mincovní řád, podle kterého byly Václavovy mince zbaveny kursu. Po r. 1561 se objevily drobné mince velmi dobré jakosti, a to haléře, oboly a krejcary. Po r. 1572 se razí mince vyššího nominálu - čtyřgroše a tolary.

Nejstarší Václavův syn Fridrich Kazimír se r. 1563 oženil a sídlil ve Fryštátě, ale pod titulem kníže těšínský razil v letech 1568 - 1570 bílé groše, jedno a dvoukrejcary.

Slezská komora a císař nesli nelibě napodobování cizích, hlavně polských vzorů na mincích v těšínské mincovně a jednalo se o jejím uzavření nebo "přidržení se zrna běžného v českých zemích". Kníže Václav však ř. 1574 svou mincovnu zavírá.

Po smrti knížete Václava II. r. 1579 se trůnu ujal pětiletý syn Adam Václav (1579 - 1617) pod poručnictvím své matky Kateřiny Sidonie. Ta se pokoušela o znovuotevření těšínské mincovny a v r. 1591 byly znovu raženy groše, třígroše a trojníky po polském vzoru, avšak na protest slezské komory ražba r. 1597 opět ustává.
R. 1603 začíná nová dlouhá emise těšínských ražeb Adama Václava, která trvala nepřetržitě do r. 1614. Jsou raženy velmi početné tříkrejcary, groše, trojníky, bílé groše, haléře a krejcary. Z větších nominálů pak stříbrné jedno-, dvou- a třítolary a zlaté pěti- a osmidukáty. Dále se razily tzv. hranáče. Adam Václav zemřel 13. 7. 1617.

Po jeho smrti se vlády ujímá jeho syn Fridrich Vilém (1617 - 1625) jako poslední mužský potomek z rodu Piastů. Ražbu mincí provozoval v letech 1620 - 1624 jak v Těšíně, tak i v mincovně ve Skoczově. razil trojníky, groše, 12 a 24-krejcary a tolary.

Poslední potomek Piastů, sestra Fridricha Viléma, kněžna Alžběta Lukrécie vládla v letech 1625 - 1653. Ražbu mincí mohla obnovit až v r. 1638. Podle nařízení císařské komory musela kněžna razit drobné mince s portrétem císaře Ferdinanda III. Se svým portrétem mohla razit jen tolarové a dukátové nominály, které se běžně do oběhu nedostaly.
Po smrti Alžběty ražba drobné mince s portrétem Ferdinanda IV. pokračuje až do definitivního uzavření mincoven v Těšíně i Skoczově 13. 6. 1655. Skoczovská mincovna byla umístěna v bývalém zámku, který byl v březnu 1938 zbořen. Těšínská mincovna stojí dodnes v Těšíně, na divadelním náměstí č. 3.

UMÍSTĚNÍ

AKTUALIZACE: Radka GAJDUŠKOVÁ (Beskydy-Valašsko, racr) org. 56, 18.05.2004 v 13:03 hodin