Masopust, velký půst [ Lidové tradice ]
Tříkrálovými pochůzkami končil rozsáhlý obyčejový cyklus vánoční. V tuhé zimě však společenský život na vsi neustal, ba naopak: konaly se svatby, mládež se scházela na tanečních zábavách, připravovaly se zabíjačky. Brzy po Třech králích chodily Dorotky a předváděly truchlivou hru o panně Dorotě. Hned po Hromnicích chodili po chalupách školáci s blažejskou koledou a vybírali na učitele. Masopust vrcholil ve třech dnech před prvním postním dnem, před Popeleční středou. Při vědomí, že zakrátko nastane dlouhý půst, dopřávali si lidé dosytosti jídla, tance, zpěvu a bujného veselí.
Typickým masopustním jídlem byly koblihy smažené na másle, dříve i na bukvicovém oleji. Ve městech se navíc smažily i boží milosti. Nejstarší záznam o masopustním průvodu pochází z Rusavy z poloviny 19. století. Chodili tu prý dům od domu s medvědem, zavdávali kořalky a mládenci potancovali s dívkami v domě. Z toho si pak v hospodě uspořádali hostinu.
Nejdéle, se udržely masopustní obchůzky masek na jižním Valašsku. Vsí procházely svatební průvody, ve Vizovicích řezničtí tovaryši s maskou telete a všude se vybíraly dary, nejvíce slanina a pečivo. Spolu s basou se o půlnoci na masopustní úterek pochovalo i bujné veselí a dobré jídlo. Na dolním Valašsku se půst tvrdě dodržoval ještě před druhou světovou válkou. V dodržování půstu nebylo jednoty. Ti nejhorlivější zachovávali půst po celých čtyřicet dnů, nejčastěji se však udává pouze středa a pátek jako dny velkého postu. Někteří, zvláště pak staré pobožné ženy, nejedli celý den ničeho a teprve večer pojedli neomaštěnou kyselici. Jídalo se hodně polévek a z nich nevíce kyselice v postní úpravě, zvaná střapačka.
Časté byly i kaše - pohanková kaše vařená na vodě. Pochoutkou určenou jen mocným valašského světa byly ryby. Ve Vizovicích pekli kůzle.
Dva týdny před Velikonocemi, na Smrtnou neděli, se z obce vynesla Mařena a do vsi se mládež vrátila s májíčkem, symbolem nového léta. Hospodyně pak za pomoci děvčat vystrojila skromnou hostinu. O týden později, na Květnou neděli, se v kostele světili kočičky, jívové ratolesti.
Jídelní lístek se o masopustu lišil podle krajů. Většinou se hosté zvali na večeři. Dopoledne se podával bůček na cibuli a smetaně, v poledne byla zabíjačková bílá polévka, někdy i ovar s jablky a křenem. Večer se podávala bílá polévka, ale i tmavá, což byla ovarová polévka s krví. Poté se podávala pečená jelítka a jitnice, zelí a brambory a chléb se škvarky. V současné době, vzhledem k tomu, že vánoční čas tráví společnost většinou pojídáním laskomin, které nám současná trh nabízí my bychom asi nebyli rádi, kdyby hodování pokračovalo až do jara.
Typickým masopustním jídlem byly koblihy smažené na másle, dříve i na bukvicovém oleji. Ve městech se navíc smažily i boží milosti. Nejstarší záznam o masopustním průvodu pochází z Rusavy z poloviny 19. století. Chodili tu prý dům od domu s medvědem, zavdávali kořalky a mládenci potancovali s dívkami v domě. Z toho si pak v hospodě uspořádali hostinu.
Nejdéle, se udržely masopustní obchůzky masek na jižním Valašsku. Vsí procházely svatební průvody, ve Vizovicích řezničtí tovaryši s maskou telete a všude se vybíraly dary, nejvíce slanina a pečivo. Spolu s basou se o půlnoci na masopustní úterek pochovalo i bujné veselí a dobré jídlo. Na dolním Valašsku se půst tvrdě dodržoval ještě před druhou světovou válkou. V dodržování půstu nebylo jednoty. Ti nejhorlivější zachovávali půst po celých čtyřicet dnů, nejčastěji se však udává pouze středa a pátek jako dny velkého postu. Někteří, zvláště pak staré pobožné ženy, nejedli celý den ničeho a teprve večer pojedli neomaštěnou kyselici. Jídalo se hodně polévek a z nich nevíce kyselice v postní úpravě, zvaná střapačka.
Časté byly i kaše - pohanková kaše vařená na vodě. Pochoutkou určenou jen mocným valašského světa byly ryby. Ve Vizovicích pekli kůzle.
Dva týdny před Velikonocemi, na Smrtnou neděli, se z obce vynesla Mařena a do vsi se mládež vrátila s májíčkem, symbolem nového léta. Hospodyně pak za pomoci děvčat vystrojila skromnou hostinu. O týden později, na Květnou neděli, se v kostele světili kočičky, jívové ratolesti.
Jídelní lístek se o masopustu lišil podle krajů. Většinou se hosté zvali na večeři. Dopoledne se podával bůček na cibuli a smetaně, v poledne byla zabíjačková bílá polévka, někdy i ovar s jablky a křenem. Večer se podávala bílá polévka, ale i tmavá, což byla ovarová polévka s krví. Poté se podávala pečená jelítka a jitnice, zelí a brambory a chléb se škvarky. V současné době, vzhledem k tomu, že vánoční čas tráví společnost většinou pojídáním laskomin, které nám současná trh nabízí my bychom asi nebyli rádi, kdyby hodování pokračovalo až do jara.
UMÍSTĚNÍ
- Území obce: Rožnov pod Radhoštěm
- Správní obvod 2: Rožnov pod Radhoštěm
- Správní obvod 3: Rožnov pod Radhoštěm
- Území NUTS 4: Okres Vsetín
- Území NUTS 3: Zlínský kraj
- Území NUTS 2: Střední Morava
- Turistická oblast: 38 Beskydy - Valašsko
- Turistický region: Severní Morava a Slezsko
Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: Radka GAJDUŠKOVÁ (Beskydy-Valašsko, racr) org. 56, 10.05.2004 v 11:24 hodin
