Homepage

PONDĚLNÍ GLOSY 26.01.2015

Miroslava Macka

Komentářů a analýz k výsledkům řeckých voleb bude spousta. Přitom by stačila jedna jediná věta: V Řecku zvítězily důsledky zavedení společné evropské měny kombinované s následky mizerných interních a externích politických snah o její udržení za každou cenu.

Jen v roce 2013 řešily norské sociální úřady 53 000 kauz spojených s dětmi - z nichž 9000 skončilo odebráním dětí a jejich umístěním u pěstounů. Na to, že se v Norsku rodí ročně o něco méně než 60 000 dětí, je to neuvěřitelné, o lecčems vypovídající číslo.

Nový saudskoarabský král Salmán ibn Abdal Azíz Saud prohlásil už v roce 2010: „Kdybychom u nás měli demokracii, tak se z každého kmene stane politická stran a v zemi nastane stejně jako v Iráku chaos.“
Má pravdu.

Nigel Farage:
Chceme žít, pracovat a obchodovat v Evropě plné demokratických států. To ale není to, co chtějí vůdcové EU. Nevolené elity z Komise si uzurpovaly evropské úřady přijetím vlajky, hymny, presidenta. Vytvořily falešnou zemi, stát s velkým demokratickým deficitem. Tenhle falešný stát zvaný Evropa dosáhl pouze jednoho „úspěchu“ - šíleného Euro projektu, který nasměroval desítky milionů lidí do chudoby. Když Velká Británie opustí Unii, může získat zpět svůj globální obchod vybudovaný kdysi předky. A nezávislost nám vrátí zpět hromadu peněz. Británie by získala zpět denně 55 milionů liber. Pro čtenáře uvězněné v deutsch - euro zóně je to 72 milionů liber. Což dělá ročně 20 miliard, potažmo 26 miliard.

Čtenářka glos V. Š. mi napsala:
Od září minulého roku jsem byla požádána, abych vyučovala na jedné základní škole v okolí. Kde jsou ty zástupy mladých, nadšených a kvalifikovaných učitelů, když se školy neustále obracejí na babky důchodkyně, aby se vůbec mohlo učit?
Ale to nechme stranou.
Děti zlobí, ano, pokud si vzpomínám, i my jsme zlobívali, i naše děti, možná méně, možná jinak. To už je asi příznak doby. Ovšem jsem nesmírně šokovaná (nejen já, podobně na to hledí i kolegyně), jací jsou dnešní děti udavači. Nejen když vymluvením se typu "to já ne, to von", což by ještě ve snaze vyhnout se nepříjemnostem bylo možná pochopitelné, ale neustále, o věcech, které se jich ani netýkají, někdy nejsou ani pravdivé.
To by mne zajímalo, kde se to v nich bere.

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)

Zveřejněno 26.01.2015

Copyright 2000-2015 © ViditelnyMacek.cz