Homepage

PÁTEČNÍ GLOSY 28.11.2014

Miroslava Macka

Adriana Krnáčová je jeden jediný den pražskou primátorkou a hned požaduje ochranku. Nebylo by logičtější, abychom my pro ni požadovali dva silné muže se svěrací kazajkou?

Přítel Z. Š. mi napsal:
Mám Hapku rád a tak jeho smrti želím více, než když zemřel třeba Leonid Brežněv, nebo kdyby zemřel Andrej Bureš.
Nicméně to, co jsi tak pěkně parafrázoval v čtvrtečních glosách, je součástí něčeho, čemu říkám virtualizace českých medií. Oni si totiž všichni hrají do not a snaží se vytvořit virtuální realitu, v níž jsou do jednoho celebritami a získávají tak větší právo, či schopnost ovlivňovat veřejné mínění. Ať je to Moravec, nebo hoši z jednotlivých talkshow ( třeba Cibulka, Kraus nebo Šíp) nebo ti v předváděčkách typu "Máme rádi Česko", či jen v pořadech o vaření a dalších. Většinou si zvou herce, herečky zpěváky, režiséry, nebo jim dělají reklamu a zvyšují tak jejich i svoji "karmu" u veřejnosti. Jeden pozve a pochválí dalšího a ten zase naopak pozve na oplátku jej do svého pořadu. Člověk prostý tak získává podvědomě dojem, že se jedná o skutečné celebrity, které jim potom nejlíp poradí se záležitostmi jejich životů a jsou ochotnější přijmout jejich názor. Ony televizní celebrity tak při různých příležitostech tu utrousí slovo, že ten a ten je vůl, nebo naopak fajn, zúčastní se třeba akce proti Zemanovi, či protestují proti Klausovi, nebo naopak podpoří třeba agenta Bureše ve volbách a prosťáček hned ví, co si má myslet. Je to spíše taková síť do které nás všechny lapají a vytvářejí si své lepší příští, namísto aby učili lidi přemýšlet vlastní hlavou. Sami se zhusta tváří jak bouřliváci, ale přitom pomáhají shánět občany do jednoho stáda.

A na závěr opět skvělý Nassim Taleb:
Mnozí političtí činitelé ohrožováni režimem vce své vlasti si jako útočiště volí Francii či Anglii, kde je bezpochyby čekají zajímavější sobotní večery, jejich bankovnímu kontu však bude nejlépe ve Švýcarsku. Již hezkých pár staletí totiž platí, že právě tato země představuje z ekonomického hlediska to nejodolnější místo na naší planetě.
Všichni tito lidé přicházejí do Švýcarska se svými penězi kvůli ochraně, bezpečnosti a stabilitě. Ani jeden z nich si však nevšimne do očí bijící skutečnosti: nejstabilnější země na světě nemá vládu. A Švýcarsko není stabilní navzdory tomuto bezvládí, nýbrž právě díky němu. Zeptejte se náhodně vybraných švýcarských občanů na jméno jejich prezidenta a spočítejte, kolik z nich ho bude znát – obvykle dokážou jmenovat prezidenta francouzského nebo amerického, ale svého vlastního nikoliv. Švýcarská měna funguje jako hodinky (v době, kdy píšu tyto řádky, se ukázala jako nejbezpečnější) navzdory tomu, že místí centrální banka je i na tak malou zemi zcela titěrná.
To, že Švýcaři nemají vládu, striktně vzato neodpovídá skutečnosti. Nemají pouze velkou ústřední vládu, tedy to, co slovem vláda běžně označujeme.

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)

Zveřejněno 28.11.2014

Copyright 2000-2014 © ViditelnyMacek.cz