ČTVRTEČNÍ GLOSY 5.05.2005
Miroslava Macka
Premiér Paroubek další pokles hlasů pro ČSSD v průzkumu veřejného mínění komentoval následně: "Mě to nepřekvapuje, po měsících mediálních útoků na stranu nastává uklidnění až dnes," řekl k tomu.
Původně se mi chtělo dodat "ten samolibý, arogantní vůl", ale pak jsem si uvědomil, že to není tak jednoduché: je to člověk s dokonalým chováním bolševického papaláše (za ta léta v řídících funkcích se to naučil na jedničku), kombinující samolibost, bodrost, výhrůžky, nátlak, sliby funkcí, výhody, různé malé a velké kšeftíky a na veřejnost ukazovanou žoviální schopnost "vše na místě vyřešit" (tak jak to důvěrně známe od papalášů z různých úrovní z minulého režimu).
Viz jeho "vyřešení" konfliktu mezi ministrem spravedlnosti a nejvyšší státní zástupkyní Benešovou, které si pozval do Kramářovy vily, z níž pak po hodině a půl beze slova všichni odjeli bouráky s černými skly, aby pak premiér jen následně utrousil: vše je vyřešeno.
Summa summarum: vládne nám bolševik.
"Vytěsnění" malých akcionářů zjednoduší novela zákona, kterou znovu přijmula poslanecká sněmovna - dle jednoho z předkladatelů, poslance ODS Jiřího Pospíšila, proto, že minoritní akcionáři "zneužívají svého postavení k šikanózním účelům".
Je smutné, že zrovna poslanci ODS, většinou s plnými ústy nedotknutelnosti soukromého majetku, jsou tak velcí zastánci nuceného výkupu akcií - vysvětlení nacházím jen v tom, že rozházet si to s minoritními akcionáři je politicky méně nebezpečné, než si to rozházet s akcionáři majoritními, tedy v prostých kupeckých počtech.
Dokonce i taková jednoduchost jako je nemocenské pojištění je v Česku kocourkovsky zašmodrchaná. Nemoc totiž JE klasická pojistná událost a platí tedy pro ni pojišťovací matematika: v nemoci mi vyplácí nemocenská pojišťovna tolik, kolik určuje pojistná smlouva, pochopitelně v přímé úměře k výši sjednaného pojistného a ta také kontroluje chování pojištěnců k systému, k čemuž má vysoce účinné nástroje: bonifikace, malifikace, penalizace a možnost zrušení smlouvy.
A pokud bychom chtěli zabránit morálnímu hazardu? Opět jednoduché: do určité výše příjmu je nemocenské pojištění povinné.
Čtenář J.Z. mi zaslal tuto, vzledem ke stavu českého soudnictví bohužel už nešokující, zprávu:
Vinen, ale bez trestu. Takový je výsledek soudu s Jiřím Pospíšilem (29), který se pokusil krást 20. 12. 2004 večer na pozemku chaty v Rábech.
Exploze nástražného systému ho těžce zranila a přišel o část nohy. Okresní soud v Pardubicích ho uznal vinným z pokusu krádeže. Zároveň však senát upustil od jeho potrestání. Majitele chatky soud teprve čeká. A hrozí mu až několik let vězení!
Staré české přísloví:
Nezasel, aby mu kroupy nepobily.
Původně se mi chtělo dodat "ten samolibý, arogantní vůl", ale pak jsem si uvědomil, že to není tak jednoduché: je to člověk s dokonalým chováním bolševického papaláše (za ta léta v řídících funkcích se to naučil na jedničku), kombinující samolibost, bodrost, výhrůžky, nátlak, sliby funkcí, výhody, různé malé a velké kšeftíky a na veřejnost ukazovanou žoviální schopnost "vše na místě vyřešit" (tak jak to důvěrně známe od papalášů z různých úrovní z minulého režimu).
Viz jeho "vyřešení" konfliktu mezi ministrem spravedlnosti a nejvyšší státní zástupkyní Benešovou, které si pozval do Kramářovy vily, z níž pak po hodině a půl beze slova všichni odjeli bouráky s černými skly, aby pak premiér jen následně utrousil: vše je vyřešeno.
Summa summarum: vládne nám bolševik.
"Vytěsnění" malých akcionářů zjednoduší novela zákona, kterou znovu přijmula poslanecká sněmovna - dle jednoho z předkladatelů, poslance ODS Jiřího Pospíšila, proto, že minoritní akcionáři "zneužívají svého postavení k šikanózním účelům".
Je smutné, že zrovna poslanci ODS, většinou s plnými ústy nedotknutelnosti soukromého majetku, jsou tak velcí zastánci nuceného výkupu akcií - vysvětlení nacházím jen v tom, že rozházet si to s minoritními akcionáři je politicky méně nebezpečné, než si to rozházet s akcionáři majoritními, tedy v prostých kupeckých počtech.
Dokonce i taková jednoduchost jako je nemocenské pojištění je v Česku kocourkovsky zašmodrchaná. Nemoc totiž JE klasická pojistná událost a platí tedy pro ni pojišťovací matematika: v nemoci mi vyplácí nemocenská pojišťovna tolik, kolik určuje pojistná smlouva, pochopitelně v přímé úměře k výši sjednaného pojistného a ta také kontroluje chování pojištěnců k systému, k čemuž má vysoce účinné nástroje: bonifikace, malifikace, penalizace a možnost zrušení smlouvy.
A pokud bychom chtěli zabránit morálnímu hazardu? Opět jednoduché: do určité výše příjmu je nemocenské pojištění povinné.
Čtenář J.Z. mi zaslal tuto, vzledem ke stavu českého soudnictví bohužel už nešokující, zprávu:
Vinen, ale bez trestu. Takový je výsledek soudu s Jiřím Pospíšilem (29), který se pokusil krást 20. 12. 2004 večer na pozemku chaty v Rábech.
Exploze nástražného systému ho těžce zranila a přišel o část nohy. Okresní soud v Pardubicích ho uznal vinným z pokusu krádeže. Zároveň však senát upustil od jeho potrestání. Majitele chatky soud teprve čeká. A hrozí mu až několik let vězení!
Staré české přísloví:
Nezasel, aby mu kroupy nepobily.