Homepage

PONDĚLNÍ GLOSY 2.05.2005

Miroslava Macka

Zdá se, že víkend byl ve znamení nejen prvního Máje, ale též lhaní: velvyslanec Česka u OSN Hynek Kmoníček si postěžoval, že o něm jeho nadřízený, ministr vnitra Cyril Svoboda, veřejně lhal, když o něm tvrdil, že v OSN hlasoval proti instrukcím ministerstva, ve Velké Britanii se lidé dozvěděli, že jim lhal premiér Blair, neboť připravoval vstup země do války se Saddámem Husajnem už měsíce a měsíce předem a navíc u vědomí, že veřejné důvody této války jsou zcela falešné. Premiér Paroubek pak v televizním vystoupení nelhal, jen mluvil natolik obecně, kulatě a bezobsažně, že jakýkoliv budoucí výsledek může nazvat "naplněním cílů" nebo "úspěchem".

Podle výzkumu Ústavu pro informace ve vzdělávání se v Česku učí řemeslu asi 35 procent mladých, zbytek studuje obory s maturitou. V zahraničí je to pak obdobné - o řemesla není zájem, počet řemeslníků v některých oborech klesá a v budoucnu tedy nastanou problémy.
Ty jsou ovšem už dnes: namísto řemeslníků a opravářů máme sestavovatele dle návodů a výměnáře součástek - výsledkem je vždy drahá a velmi nekvalitní práce.

Čtenář P. J. mi zaslal zajímavý text:
Dozvídám se, že studenti chtějí vyjít do ulic a protestovat. Ne že by nebylo proč chodit do ulic a protestovat, ale současný důvod mne dost naštval, anžto smrdí bolševickým parfémem. Důvodem jsou chystané "drahé" koleje, které již stát (tedy my všichni z daní) nehodlá dotovat v dosavadním rozsahu.
Na druhé straně obdobně bolševické, tedy paušální, nesystémové a nedostatečné řešení dané situace nabízí i příslušné ministerstvo, které vysokým školám "šoupne" nějak (nikdo neví jak) propočítaný balík peněz, a starejte se.
Řešení by přitom v tomto případě nebylo zas tak složité, kdyby, paušálně řečeno, naše mozky stále nevyrůstaly z kompostu bolševických rovnostářských tradic, kdy bylo všechno a pro všechny "zadarmo".
Právo studovat, tedy právo na vzdělání, musí mít každý bez rozdílu, ale každé správné a spravedlivé právo musí obsahovat i povinnost, která by se v tomto případě dala vyjádřit jako odhodlání, snaha a chuť pro věc něco obětovat, něco do ní investovat s tím, že vím proč to chci a proč to dělám. To je totiž ohromně důležité a hlavně výchovné. Je to ta část studia, která se na vysoké škole nepřednáší, ale která patří k oné části vzdělání, které přináší ona poněkud frázovitě nazývaná "škola života". Umět se postarat sám o sebe a za všech okolností a jít za svým cílem i tehdy, když nemám vatičkové rodinné zázemí a štědrého státního sponzora. Jen takový systém studia totiž může vychovat opravdu vzdělané samostatné rovné a charakterní jedince, kteří budou přínosem pro sebe i pro své okolí.
Na tomto poli státní správa ale fatálně selhává resp. setrvává neustále na "osvědčených leninských principech" plošné podpory/nepodpory vzdělání, která nikam nevede a která znamená jen vyhazování peněz. Systém státních (či nestátních, dáme-li někdy opravdový prostor pro možnost jejich vzniku) návratných (v případě vynikajících studijních výsledků
třeba i nenávratných) půjček a podpor by rozhodně svědčil rozvoji vzdělanosti více než logicky nedostatečné finance státu, který má rozvoj vzdělanosti jako jednu ze svých "takypriorit", bohužel jen v programových prohlášeních. Vždyť podobné systémy ve světě již desítky let fungují, nikdo proti nim neprotestuje a vidíme, že podobným tréninkem
nechávají své ratolesti procházet i opravdu nebesky bohatí lidé, a moc dobře vědí proč.
O majetek a peníze můžete přijít, ale o vědomosti a schopnosti samostatně existovat, pokud jste se to již jednou naučili a zažili si to, nepřijdete nikdy, ty vám nikdo nevezme a máte vždy na čem stavět a s čím začít.
"Bezplatné" vzdělání je oblíbenou předvolební i povolební písní, na níž slyší značná část nedostatečně přemýšlejícího voličstva, která si ale vůbec neuvědomuje, že takto nikdy nemůže vzniknout dostatečné množství opravdu kvalitních vzdělávacích základen, které budou v dostatečném množství produkovat opravdu kvalitní a vzdělané lidi. Bude to opět jen živoření a případné úspěchy budou výsledkem jen mimořádného osobního nasazení učitelů a studentů a budou se dostavovat opět "navzdory" státní správě.
A podle mne by bylo naprosto jistě velmi zajímavé sledovat, kolik dnešních studentů by bylo za těchto okolností ochotno a připraveno jít "do toho", jít se poprat o své právo na vzdělání a opravdu studovat se vším všudy a ne si jen na pár let prodloužit mládí, zaparkovat se na "nějakou školu" a více či méně pár let někam docházet bez valného ohledu na konečný
výsledek. Vědomí, že jsem si na své vzdělání vzal půjčku, kterou budu muset splatit, znamená ohromnou motivaci v mnoha směrech a bylo by to na dlouhé povídání, ale naši socialističtí, či stále ještě socialisticky uvažující, zákonodárci to nějak nechtějí chápat.

Zítra vyjde v Lidovkách můj text o vepřínu v Letech a humbuku kolem.

Staré české přísloví, zaslané panem P.T.:
Kdyby bylo po vůli psí, nezůstalo by kočky ve vsi.

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)

 
Zveřejněno 02.05.2005

Copyright 2000-2019 © ViditelnyMacek.cz