STŘEDEČNÍ GLOSY 23.03.2005

Miroslava Macka
Protože existuje reálná možnost, že referendum k evropské ústavě bude ve stejném termínu jako předčasné volby a protože ODS je přesvědčena (dle mého názoru mylně), že v takovém případě by negativní postoj ODS k euroústavě sebral ODS voličské hlasy, začíná její doposud pevné stanovisko tát: předseda senátu Sobotka už včera řekl evrospké ústavě "měkké ano".
Docela mne pobavil, neboť "měkké ano" je stejně logické slovní spojení jako "být trošku těhotná."
Nevím, nevím, jestli občané ocení postoj "jde nám hlavně o hlasy a ne o ideje a přesvědčení".

Do čela policejních odborů byl zvolen Martin Jansa, v současnosti v podezření ze spáchání několika trestných činů. Na dotazy, jak je to možné, odpovídá tradičně: ctím presumpci neviny. Čili: držím se koryta jak to jen nejdéle půjde.

Totéž lze říci o poslancích ČSSD. Tvrdošíjně odmítají možnost předčasných voleb a na dotazy taktéž odpovídají tradičně: koaliční potenciál je, ať už s lidovci či bez nich, tak cenný, že je zapotřebí jej udržet až do řádných voleb. Čili: držíme se koryta jak to jen nejdéle půjde.

Poslouchal jsem včera v Radiožurnálu besedu o platech duchovních a zmatcích kolem rozhodnutí premiéra Grosse přihodit po rozhovoru s arcibiskupem Vlkem katolické církvi z rozpočtové rezervy 3.5 milionu korun a vrtěl hlavou nad povzdechem seniora Českobratrské církve evangelické, jak lidsky nepříjemné je každý rok žadonit o peníze.
Neboť není jednoduššího řešení, než že nastane odluka církví od státu a ať si pak platí ti kteří věřící své pastýře ze svého, tak jako já si platím veškeré svoje koníčky a veškeré svoje duševní aktivity.

To je hospodařeníčko! Církev husitská československá má od pražského magistrátu pronajatý chrám svatého Mikuláše za 1 korunu ročně, přičemž magistrát, tedy plátci daní, hradí veškeré opravy chrámu a církev v něm na různých pořadech, koncertech, křtech a svatbách vydělává a vydělává při zcela neprůhledném hospodaření. Nedovedu si představit, že by v tom "nejel" také někdo z magistrátu.

Kdysi dávno, při našem vstupu do Evropské unie, jsem napsal: EU bude taková, jakou si ji přejí mít evrospké mocnosti, nebo nebude žádná. Současné dění kolem "úprav" tak zvaného "paktu stability" to dokonale potvrzují.

Vědecký tým z Michiganské university došel k závěru, který zastávám už léta a léta, totiž, že religiozita člověka, tedy jeho víra v Boha, je dědičná. Osobně jsem přesvědčen, že totéž platí o "pravicovosti" a "levicovosti" člověka a dalších a dalších vlastnostech a sociální prostředí jen tyto vlastnosti více či méně "spouští". Osobně jsem totiž přesvědčen, že úplně vše, co se děje člověku v hlavě, je v podstatě výsledek složitých fyzikálně - chemických pochodů a nevidím jeden jediný důvod, proč by to u religiozity mělo být jinak.

Českým zemědělcům letos opět hrozí, řečeno s Otokarem Březinou, nebezpečí sklizně.

Můj včerejší text z Lidovek:

Podivný sen o výběru justičních čekatelů v Česku.

No, to jsem si dal! Rozepsal jsem se před týdnem na tomto místě o nejmenování mladých justičních čekatelů soudci a o odborářských reakcích soudců již dávno jmenovaných a byl jsem zahrnut takovou spoustou názorů, informací a zákulisních drbů, že jsem měl co dělat, abych je všechny alespoň prolétl očima. A jak se někdy stává, když je člověk zahlcen informacemi, mozek se začně bránit přetížení, dělá si v nich řád a pořádek a pak se lehce stane, že prožijete noc plnou snů, v nichž se všechno smíchá dohromady.
A tak se mi, považte, zdálo, že prezidenta Klause natolik konsternovala sestava opupínkovaných mladíků a rozjívených, uhihňaných mladic, která mu byla naservírována ke jmenování soudci minule, že 14. ledna tohoto roku usedl a napsal ministru spravedlnosti krátký dopis, ve kterém ho žádal, aby napříště navržení soudci byly osoby "dostatečně vyzrálé a disponující patřičnou odbornou i životní zkušeností" a že je přesvědčen, že "jen věk kandidáta nad 35 let může poskytnout jakousi záruku naplnění osobnostních předpokladů, které je třeba na soudce klást", avšak dále poznamenal, ať to ministr spravedlnosti nebere jako striktní podmínku, ale že by byl rád, aby "společně nalezli nějakou cestu k řešení".
A dál se mi zdálo, že se panu ministrovi spravelnosti ten dopis zamlouval i odpověděl panu prezidentovi taktéž dopisem, že si myslí totéž, co pan prezident.....aby mu za pár dnů po takové odpovědi navrhl ke jmenování z celkem 257 soudních čekatelů (mezi nimiž jsou pochopitelně i starší třiceti let) další várku o počtu pětapadesát, z nichž 24 byli opět mladíci a mladice.
A pak už se ten sen úplně zamotal a zdálo se mi, že ten výběr není jen tak, že musí mít nějaký snadno pochopitelný systém, nějaký klíč: proč zrovna těchto 55 a ne jiných, třeba těch starších, z těch 257 možných uchazečů? A do toho se mi pochechtával jakýsi hlas z pozadí a říkal mi: Kde to žiješ? Vždyť v Česku je na počet obyvatel přesoudcováno a do tabulkových stavů chybí už jen 180 soudců a pak už zbývá jen drobná přirozená obměna a tak je pochopitelně záhodno rychle najmenovat synky, dcery a příbuzné a známé vlivných lidí, kteří mají dost kontaktů na soudcovskou gildu a dost pák na to, aby mohli společně ovlivnit ministerské rozhodnutí a těm mladým kariérně a ekonomicky trochu vypomoci. Vždyť pročpak by jinak ministr spravedlnosti nedal prezidentovi seznam všech justičních čekatelů s jejich curriculum vitae a hodnocením jejich čekatelské praxe a neponechal pak na panu prezidentovi, který je za jmenování soudců ústavně odpovědný, aby dle svého uvážení požadovaný počet vybral a jmenoval, dle staré dobré zásady, že kdo má za něco odpovědnost, měl by mít přiměřenou pravomoc (a naopak)?
A další hlas v pozadí mi citoval podivuhodná slova a věty z dopisu prezidenta Soudcovské unie ČR Jaromíra Jirsy prezidentovi Klausovi, kupříkladu, že role prezidenta při jmenování soudců má jen a jedině "procedurální a ceremoniální charakter" a jmenovat je proto prostě musí či neustálé užívání slovního spojení "soudcovské povolání", ačkoliv jde o funkci ústavního činitele, o podíl na státní moci a nikoliv o povolání, na které je při splnění zákonem předepsaných předpokladů právní nárok (ostatně už na přihlášce na justičního čekatele podepisuje uchazeč následující větu: "Prohlašuji, že jsem si plně vědom, že...na případné budoucí jmenování....není, ani při splnění stanovených podmínek, právní nárok.")
A jakýsi hlas shůry k tomu pokřikoval, že by bylo vůbec nejlepší zavést zde americký systém, dle něhož jsou soudci opakovaně voleni a musí se tedy zatraceně snažit být velmi vzdělaní, spravedliví, pracovití a občansky zcela vzorní.
Ale do toho jsem se už probouzel a zjistil, že hlas shůry se převtělil do halekání popeláře před domem a že svět je zase nekomplikovaný, vypočitatelný, takový pěkně český.

Staré české přísloví:
Víc můž s hrstí moci nežli s pytlem práva.

Knížka "Jak se stát labužníkem aneb Kuchařka pro snoby (napsaná dvěma z nich) je dotisknuta a objednat si ji můžete na internetové adrese m.vitovcova@volny.cz a podrobnosti o knize a ukázku z ní si stále můžete přečíst v glosách ze dne 20. ledna tohoto roku.