Homepage

STŘEDEČNÍ GLOSY 26.01.2005

Miroslava Macka

Opozice na radnici Prahy 1 se rozčiluje, že zásluhou ODS neprošel návrh na poskytnutí jednoho milionu korun Srí Lance, postižené přírodní katastrofou. Mě zas rozčiluje, s jakou lehkostí utrácejí někteří politikové peníze jiných, navíc aniž by se jich zeptali na jejich názor.
Kdybych byl autokratem, zavedl bych nový zákon s jedním jediným paragrafem: Každý je povinen konati dobro jen a jedině ze svého a za své.

Chystají se rozsáhlé změny na postech velvyslanců = ČSSD a Unie svobody hledají pro své věrné nová koryta, neboť je velká pravděpodobnost, že ve volbách o ně přijdou.

Jak už to tak na světě bývá, novinové titulky o hrozbě globálního oteplování přicházejí spolu s titulky o přívalech sněhu a příchodu mrazu.

Drobná úvaha nad Martinem Jahnem.

Přiznávám, že mne k následujícímu zamyšlení přivedla slova jedné mé známé, které se místopředseda vlády Martin Jahn docela zamlouvá, a to jednak jako kultivovaný, v dobrém slova smyslu světem protřelý člověk, a jednak se jí zamlouvají jeho názory. A ihned k tomu dodává: jen je ve špatné straně. Martin Jahn by jí sice na to jistě briskně odpověděl, že je přece nestraník, ovšem jeho angažování se pro socialistickou vládu jakkoliv okecat nejde, takže její poznámku beru za plnohodnotnou.
A protože mě tato její poznámka zaujala, rozvinul jsem ji dál. Pokud mohu z jeho veřejných vystoupení, rozhovorů a jiných projevů soudit, rozhodně nepatří mezi dnes velmi rozšířenou skupinu lidí, která považuje politiku za velmi lukrativní obor podnikání a svoje působení v politice by nejraději protáhla nadosmrti, neboť v žádném jiném oboru činnosti by s vysokou pravděpodobností nedosáhla takových příjmů, takové popularity a takového vlivu.
Co bylo tedy motivem jeho vstupu na politickou scénu, nešlo-li mu primárně o politickou kariéru? Myslím, že to vím, neboť jsem se s podobnými lidmi, byť nepříliš často, v politice setkal. Je to zřejmě jeho přesvědčení, že svoje vědomosti a znalosti, které by rád užil k nápravě příšerností, podivností a nelogičností, které vidí každodenně kolem sebe a které ho štvou stejně jako mne či vás, nejlépe uplatní a zužitkuje aktivním vstupem do veřejných služeb. A naskytne-li se - ať už náhodně, nebo prostřednictvím kamarádů či známých - taková možnost, beze zbytku ji využije, včetně možností stoupat na funkčním žebříčku. A namlouvá si, jak rychle se mu podaří ekonomické znalosti a zákonitosti, ve které věří, rychle a všeobecně prosadit, neboť předpokládá, že všichni kolem stejně jako on musí tyto jeho znalosti znát, akceptují je a věří v jejich účinnost.
A tak tedy přesvědčivě a vemlouvavě mluví o snižování daní, o zavedení spoluúčasti ve zdravotnictví, o zavedení školného a o dalších věcech, které jsou municí stran pravicových - a pochopitelně z toho všeho neprosadí nic, neboť je obklopen politiky, kteří jsou natolik "pružní" (abych použil slušné slovo), že vždy budou hlásat jen a jedině to, o čem budou přesvědčeni, že osloví více voličů a co je tedy pravděpodobně udrží déle u koryt. A čas plyne a pravicově smýšlející a hovořící vicepremiér pokračuje v házení hrachu na stěnu tak vehementně, že si ani neuvědomuje, kterak přitom zároveň pomáhá držet všechny ty neblahé profesionály moci u koryt.
Další část mé úvahy pak směrovala k tomu, co s takovým člověkem po volbách, pokud strana, které sloužil, odejde do opozice. Má jej nová garnitura vymést z veřejných služeb stejně, jako to bude muset učinit s desítkami a stovkami všelijakých ředitelů odborů a prezidentů kde čeho a různých členů všelikých rad a úřadů, kteří se dostali k teplým místům jen a jedině zásluhou stranické příslušnosti a kamarádšoftů?
Copak tato republika má takový nadbytek mladých, vzdělaných, světaznalých lidí, kteří s potěšením budou kvalitně sloužit veřejnosti, zvláště když jejich názory a poznatky budou mnohem snázeji prosazovány? To jistě ne.
A není tedy Martin Jahn (a jistě i někteří další) zárodkem kvalitního úřednictva, které zůstává, i když se mocipáni střídají? A nebylo by tedy od dnešní opozice velmi prozíravé, kdyby mu dala už nyní najevo, že se s ním (pokud zůstane nadále věren svým názorům a nezgrossovatí) i po volbách počítá?
Zároveň by se tím totiž dalo veřejnosti zřetelně najevo, že nenastane jen prosté přepólování, kdy namísto různých socialistických, lidoveckých či unionistických šíbrů a kamarádíčků ve funkcích přijdou šíbři a kamarádíčci odeesáčtí a lidovečtí pak zůstanou.
Myslím, že by bylo moudré tak učinit.

POZOR! POZOR! POZOR!
Knihu "Jak se stát labužníkem aneb Kuchařka pro snoby (napsaná dvěma z nich)", kterou jsme napsali a právě vydali s mojí paní, si můžete objednat na mailové adrese m. vitovcova@volny.cz
Bližší informace o knize a ukázku z textu najdete ve čtvrtečních glosách ze dne 20. ledna tohoto roku.

Staré české přísloví:
Kdo táhne, toho pohánějí.

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)

 
Zveřejněno 26.01.2005

Copyright 2000-2019 © ViditelnyMacek.cz