Homepage

STŘEDEČNÍ GLOSY 19.01.2005

Miroslava Macka

POZOR! POZOR! POZOR!
Dámy a pánové,
mohu Vám konečně s potěšením sdělit, kde a jak si můžete objednat dlouho oznamovanou a právě vydanou knížku, kterou jsme sepsali s manželkou a nazvali "Jak se stát labužníkem neboli Inspirativní kuchařka pro snoby (napsaná dvěma z nich)".
Jde o publikaci, jejíž první půle je tvořena rozmarným, avšak naučným textem o labužnictví, druhá půle pak, kdyby Vás při četbě "honila mlsná", obsahuje rovnou stovku exkluzívních receptů, vypilovaných mojí paní, která je geniální kuchařka, do perfekce.
Kniha je vzorně vytištěna v klasické typografické úpravě, na kvalitním chamois papíru, ve frontispice má pérovku A. Hoffmeistera z roku 1930, je svázána tradičně do celoplátěné vazby se zlatým tiskem na hřbetu, v přebalu, a proto za 220.- Kč.
Objednat si ji můžete ode dneška mailem, a to na mailové adrese m.vitovcova@volny.cz
Firma V.R.V., zaměstnávající tělesně postižené občany, Vám ji solidně zabalí a hbitě zašle dobírkou (nezapomeňte proto uvést plnou adresu), počítejte také ještě s poštovným a balným, odvislým od počtu objednaných knih.
V knihkupectvích a jiných distribučních sítích kniha nebude, neobjeví se ani po čase v levných knihách, získat ji opravdu můžete pouze prostřednictvím výše zmíněné mailové objednávky.
Věříme, že knížka bude zajímavá i jako dárek pro Vám blízké a milé, které tak potěšíte nejen na Vánoce.
Doufáme (moje paní i já), že Vám knížka způsobí alespoň takové potěšení, jaké jsme zažívali při její tvorbě a přejeme předem dobrou chuť.
Na Vaše ohlasy se pochopitelně těšíme.
Zde ještě jednou mailová adresa objednávek: m.vitovcova@volny.cz


Ministr práce a sociálních věcí podle jeho vlastních slov "vydal pokyn, aby jeho úřad vysvětlil, co je a co není porušení zákona". Myslí se "slavný" § 13 zákona o zaměstnanosti, zakazující šmahem tzv. švarcsystém.
Možná by stálo za to zeptat se soudruha Škromacha, necítí-li se být "soudcem z lidu", když se cítí být povolán k výkladu zákonů.
Obdobně mne nadchnul v Radiožurnálu náměstek z ministerstva školství Jaroslav Milner, když prohlásil k přijímacím pohovorům podle nového škoslkého zákona: podle našeho prvního výkladu to bylo příliš striktní, tak jsme se zamyslili a teď to podle našeho výkladu možné je. Za ten první výklad se musím omluvit..."
Kristepane!! Co všechno si ještě necháme líbit!

Šedesátýmšestým státním tajemníkem, tedy ministrem zahraničních věcí, Spojených států amerických se stává Condoleezza Riceová. Při té příležitosti prohlásila: Je lepší dělat špatná rozhodnutí než žádná.
Naproti tomu anglická královna Alžběta říkávala: Když nevím, co mám udělat, nedělám nic.
Alžbětinská doba je dodnes slavná. Obávám se, že Riceovská doba nebude.

Myslím, že nic necharakterizuje současný plíživý socialismus lépe, než drobné, nenápadné, lehce přehlédenutelné, avšak o to signifikantnější změny. Viz přípis ministerstva vnitra ze dne 3. ledna všem českým starostům s následujícím nařízením: Odbor pro místní správu se mění na Odbor dozoru a kontroly veřejné správy.

Můj včerejší text z Lidovek:

Velmi laický pohled na evropskou ústavu.

Byť jsem v nejvyšších patrech politiky strávil několik let a během nich absolvoval nespočet různých seminářů, přednášek, setkání a diskusí na téma Evropské unie, jejího vývoje a tedy i evropské integrace, platí i v mém případě verš let padesátých "kdo chvíli stál, již stojí opodál", a proto si troufám tvrdit, že mám právo nazývat se v tomto případě též laikem či "prostým, řadovým občanem".
Občanem, který si nikdy důkladně, slovo za slovem, nepřečte Evropskou ústavu, který nikdy zcela neporozumí všem jejím odstavcům a zvláště ne vnitřním souvislostem, neřku-li, aby z nich učinil nějaké závěry, co se JEHO budoucnosti a ovlivnění JEHO každodenního života týká. Přesto budu mít s vysokou pravděpodobností možnost o této veledůležité věci hlasovat, možnost rozhodnout. A tak jsem se, já neznalec, rozhodl podívat se na tento můj problém zdravým selským rozumem, prostou úvahou.
Nemám důvod nevěřit bývalému prezidentovi Havlovi a dalším, kteří tvrdí, že text ústavy je příšerně dlouhý, nepřehledný a komlikovaný až k nesrozumitelnosti, proti níž je text obecní vyhlášky z doby c.a k. monarchie, znějící "Ten, kdo pachatele, který tabulku, jež u cesty, která do Dolíčku vede, stála, porazil, udá, dostane odměnu", přímo perlou.
Na rozdíl od Havla a ostatních mi z toho ovšem nevyplývá, že by proto měli o přijetí či nepřijetí evropské ústavy měli rozhodovat jen zákonodárci (neboť spoustu jich znám a o jejich rozumu, rozhledu a zodpovědnosti nemám iluzí), nýbrž mi z toho zcela logicky vyplývá, že by se mělo na textu ústavy nadále pracovat, a to tak dlouho, až bude kratší, přehledná, nekomplikovaná a srozumitelná.
Také jsem se doslechl, že text vznikal spíše "uštěkáním" těch, kteří měli v nikým nevoleném Konventu, který text připravoval, jiný názor než byl názor velmocí a Giscarda d´Estaignea, ale to může být jen pomluva, neboť prý šlo o typický kompromis metodou "všeobecného souhlasu." My do toho ovšem, coby kandidátská země, nemohli už mluvit vůbec.
A tak nevím: zabrousím-li do české historie a zavzpomínám, kolikrát byly naše zájmy v souladu se zájmy velmocí, jaksi si ne a ne vzpomenout. Zato podrazy velmocí se naše historie jen hemží. A co se týká kompromisu: strčit jednu nohu do rozpálené trouby a druhou do mrazničky také dává docela příjemnou kompromisnickou průměrnou teplotu.
Slýchám také, že euroústava vůbec nepokládá a zase, že naopak pokládá jednoznačné základní kameny evropského "superstátu". Co vlastně o tom vím? Moc ne. Jen to, že evropská ústava definuje státní symboly (vlajku, hymnu), funkce (prezidenta, ministra zahraničních věcí), společnou měnu i pravomoci (např. uzavírání zahraničních smluv). A hodně se mluví o společné sociální politice a společných daních. Proboha, ale to mi přece docela stačí! Copak toto všechno nejsou typické atributy státu? Co víc?
Také jsem se doslechl, že euroústava prý omezí suverenitu Česka a dalších států, byť se s definicí suverenity nikdo moc nenamáhal a také mi neřekl, myslí-li suverenitu dávnější, nebo tu, co máme po přijetí tisíců závazných evropských zákonů a norem, neboť dle zdravého selského rozumu nemůže jít o dvě stejné věci.
Vzápětí jsem se však dočetl v novinách, že moc a moc trpíme nárůstem počtu cizích kamionů na našich silnicích a že nás to stojí moc peněz na údržbě. A tak prý vláda, vzhledem k charakteru české silniční sítě, logicky uvažuje o zavedení mýtného nejen na víceproudých dálnicích, ale i na rychlostních komunikacích, po kterých ty cizí kamiony jezdí. EU ovšem doporučuje zpoplatňovat pouze víceproudové komunikace a tak musíme o zavedení mýtného na ČESKÝCH silnicích jednat. A jak to jednání dopadne, netroufá si nikdo odhadnout. Zdá se také, že v budoucnu o takových věcech už jednat nebudeme muset, neboť nebudeme moci, nařídí nám to evropský zákon: právo veta kterékoliv členské země totiž ústava ruší a zavádí většinové rozhodování. A svými necelými 3% hlasů v Evropském parlamentu nezmůžeme proti vůli velmocí či proti ad hoc vzniklým zájmovým koalicím nic. Obrázek o tom, co se děje s naší suverenitou, se svobodnou vůlí rozhodovat, si jistě uděláte sami. Zrovna tak jako o tom, jak budu o ústavě hlasovat.


A staré české přísloví:
Medvědu do ucha nedmi.

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)

 
Zveřejněno 19.01.2005

Copyright 2000-2019 © ViditelnyMacek.cz