Homepage

STŘEDEČNÍ GLOSY 20.10.2004

Miroslava Macka

Krajský úřad v Liberci odmítl vydat licenci dopravní firmě na autobusové spojení Liberec - Praha s tím, že kraj doplácí ČSAD Liberec ztráty, neboť tato firma je zařazena do systému dopravní obslužnosti kraje, a po vzniku konkurence by se její ztráty ještě zvýšily. Plánované hospodářství namísto trhu - vzpomenete si, jak se tento systém jmenuje?

Krevní vzorek ministra životního prostředí Ambrozka je plný jedů, zjistilo prošetření chemikálií v krvích čtrnácti ministrů životního prostředí EU.
Myslím, že by si podobné testy měli nechat udělat všichni ministři české vlády - byla by to pro ně polehčující okolnost a pro nás vysvětlení jejich úletů, zdravému rozumu se přícících.

Můj včerejší text z Lidovek:

Proces Přerozdělování Potřebuje Pořádně Provětrat.

Nelze než si opět postěžovat na zoufalou nedůslednost na naší politické scéně, tentokrát v podání jak vlády, tak převážně a hlavně poslanecké sněmovny. Jde o přerozdělování té mnohem menší části rozpočtu, jejíž směrování neurčují dlouhodobě zákony, ale každoročně zákonodárci.
Vždyť se podívejte na ten neučesaný, roztřapacený, nedůsledný a částečně nahodilý dnešní systém: staří straničtí matadoři se domluví rovnou s ministrem financí, aby patřičné statisíce, ale spíš miliony a desítky milionů, tu vsunul do rozpočtu na opravu silnice v jejich volebním okrsku, neboť kdo maže, ten jede (a často i létá), tu přihrál sportovnímu klubu poslaneckého synátora, neboť jednak je ve světě financování typu PPP (Privat - Public Partnership) rozšířeno a s mírným zčeštěním názvu na Potřeby Protřelého Poslance následováníhodné, jednak je místních fotbalových fanoušků holt víc než čtenářů Antické knihovny, a na jejich hlasech přece záleží, volové.
Ne tak staří matadoři pak musejí cirkulovat poslaneckými kuloáry a ničit si zdraví v místní restauraci, aby si mezi sebou domluvili jednoduchá, ten rok platící pravidla populární hry s názvem jánabráchubráchanamě.
A mladí troubové, kteří stále ještě žijí v iluzích, že zákododárci jsou od toho, aby vytvářely moudré zákony, ostrouhají kolečka a nedostanou ani na jedinou tašku pro autobusovou zastávku, z níž míří ku Praze, natož na největší aquapark v obci bez vody.
Uznejte, že takové poměry nejsou zrovna fair a že je nejvyšší čas vnést do tohoto chaosu řád a pořádek, byť úplatky této podoby jsou u nás legální a tak žádné Bratrstvo černé ruky nemusí vyhlašovat akci Za ruce ještě čistější.
Vyzývám proto tímto ministra Bureše, který je určitě placen a údajně zodpovědný za legislativu v současné vládě, aby promptně vypracoval návrh zákona, který by v této džungli vysekal slunnou mýtinu.
Nejsem právní pozitivista a proto vím, že nejlepším řešením je vyjít ze současných zvyklostí, a tak navrhuji následující:
Veškeré nemandatorní výdaje plánovaného rozpočtu se vydělí číslem 200. (Proč zrovna číslem 200 je snad nasnadě, jde o počet zákonodárců v dolní komoře Parlamentu.) Poslancům nejsilnější vládní strany pak připadne základní dvousetina, zvětšená různými koeficienty. Zde příklad: poslanci, hlasující vždy jako vedení strany, dostanou čtyřnásobek svrchu zmíněné dvousetiny, poslanci s vlastním názorem pak jen její polovinu. Zvláštní paragraf pak přiklepne poslaneckému doyenovi Krausovi další bonus v podobě dalšího dvojnásobku, tradice přece zavazuje.
Loyálním poslancům menších koaličních stran pak koeficient přizná trojnásobek dvousetiny, který se ovšem v případě přílišného brzdění zavádění výdobytků socialismu zkrátí na nulu. Naopak poslancům vládních pravicových stran, kteří ovšem svými názory stojí nalevo od Grebeníčka, připadne zvláštní bonus. Zvláštním bonusem by měl být i bonus věrnostní, a to pro poslance, kteří v průběhu volebního období přeběhnou pod vládní křídla.
Opozičním poslancům by z principu nepřipadlo nic, vyjma těch, kteří sem tam zvednou pravou ruku pro nějaký ten levicový úlet: ti by měli za každé dílčí hlasování být odměněni jedním statisícem, za souhlasné hlasování o celé předloze zákona pak částkou půlmilionovou.
Pochopitelně, že s přidělenými díly rozpočtu by každý z poslanců mohl zacházet dle libosti a rozdělovat je jím vybraným institucím, fimám a jednotlivcům na jím vybrané stavby a projekty, neboť kdo může vědět o potřebách svého volebního obvodu více než ten, kdo chce být znovu zvolen. To dá přece rozum, hlupáci.
Cože, vám se zdá, že by mohly takto rozdělené peníze, které stát vytáhl hlavně z kapes těch naivků, co mají v genech pracovitost, podnikavost a zodpovědnost, být užity přesto nehospodárně až plýtvavě? Ale no tak, vy rejpalové! Copak se při současném systému utrácejí jinak?

A moudro na středu, zaslané čtenářem glos P.K.:
Druzí ti projeví tolik respektu, kolik jej naleznou u tebe.

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)

 
Zveřejněno 20.10.2004

Copyright 2000-2017 © ViditelnyMacek.cz