Homepage

STŘEDEČNÍ GLOSY 8.09.2004

Miroslava Macka

Lidovci žádají, aby deset miliard korun, "nalezených" v příštím rozpočtu, bylo užito na snížení schodku, socialisté pak chtějí tyto peníze prožrat. Tipněte si, jak to dopadne a zda se pak lidovci, držící socialisty u moci, budou vykrucovat "my nic, to ono, to oni...."

Václavu Klausovi je sympatický postoj britské labouristické vlády k EU. Není divu. Angličané, bez ohledu na stranickou příslušnost, totiž vždy kladou zájmy Anglie na první místo. Viz věta Winstona Churchilla ke spojenectví se Stalinem: Když jde o Anglii, spojím se i s ďáblem.
Kéž by se k EU podobně stavěla česká politická reprezentace!


Můj včerejší text z Lidovek:

Volby in der Zukunft.

Na jedné pohlednici mého domovského města Zábřeha z přelomu 19. a 20. století je zobrazeno náměstí s radnicí a na něm jsou koláží umístěny dvě tramvajové linky, mezi nimiž se proplétají dva automobily, poslíček na kole a pár korzujících měšťanů, nemluvě o dvou klucích, z nichž jeden uskakuje tramvaji až padá na zadek, na obloze pak poletují horkovzdušný balón, vzducholoď s velkou vrtulí, visutá lanová dráha a cyklista na kole, zavěšeném na balonu. Dámy mají dlouhé šaty s honzíky, chic kloboučky a paraplíčka, pánové nakroucené navoskované kníry a vesty, choffeuři automobilů pak stylové placaté čepice. Auta jsou typické voitturety s plnými gumovými obručemi, tramvaje vypadají přesně jako staré tramwaye a kabinka lanovky připomíná starou petřínskou lanovou dráhu, ovšem bez kol.
V pravém horním rohu je německý nápis Hohenstadt in der Zukunft, tedy Zábřeh v budoucnosti.
Domy na historickém náměstí stojí v téměř původní podobě vskutku dodnes, tramvaje, balony, vzducholodě a visuté dráhy se ovšem nekonají, zrovna tak jako paraplíčka, slušivé kloboučky a navoskované kníry. Na pohlednici z budoucna naopak chybějí retranslační stožáry mobilní sítě, elektrické osvětlení, desítky parkujících aut, telefonní budky, parabolické antény a dívky v upnutých džínách a s odhalenými pupíky.
Summa summarum: odhadovat budoucnost extrapolací výbojů dneška nevede sice zrovna k přesným výsledkům, o zábavu je však postaráno. A tak Vám nabízím, vycházeje též z dneška, obrázek volebních kampaní in der Zukunft.
Jednoho rána se probudíte a na vyhrazeném místě neuvidíte stát obvyklou třídimensionálně promítnutou zelenou krávu, obklopenou jásajícími cvalíky s ústy upatlanými od čokolády se 125 % mléka a se všemi nezbytnými vitaminy a minerály, co jich jen výrobci potravinových doplňků vymysleli, nýbrž úhlednou, vyžehlenou, bezpupínkatou tvář mládence Kleina, a to s úsměvem, který přivádí všechny krátkozraké babky do vytržení ze vzpomínek na mládence, které v mládí neuhnaly. Jednu ruku bude mít bílou, pěstěnou a ušlechtile intelektuální, druhou pak žilnatou, mozolnatou a neméně ušlechtile upracovanou a pod nimi výrazný nápis NABÍZÍM VÁM PRAVICI - MYSLÍM TO STÁLE ÚPŘÍMNĚ.
Po pár dnech přibudou další objekty: nejprve hlavní protivník, předseda konkurenční politické strany, počítačově vypodobněný jako vrah malých děvčátek, co ho tak krásně hrál Gerd Froebe v pamětnickém filmu Stalo se za bílého dne, s vilným pohledem a s nápisem POZOR! KUPOLÁNEK MÁ KOULE!
Následovat budou spolukandidáti. Prvním bude televizní star, excelující v původním domácím seriálu "Pojišťovna štěstí ve zrušené nemocnici na kraji města", jejíž politické motto ZNÁM V BRUSELU KAŽDÝHO, ZDROJE BUDOU bude rezonovat v uších každému, kdo projde kolem. Druhým pak bude muzikálový zpěvák, proslavený nejen zpěvem, ale také šokujícím přiznáním, že je nerozvedený heterosexuál se dvěma dětmi, který nikdy neokusil žádnou drogu, což mu zajistilo v bulvárních novinách Hyperdnes a Ultraprávu desítky rozhovorů a spoustu rodinných fotografií, takže s ním nakonec musel učinit rozhovor i konzervativní Blesk. A když se navíc zjistilo, že s ním František Janeček počítá do připravovaného muzikálu Havana o vítězství našich hokejistů na tamních zimních olympijských hrách, v němž by měl hrát shakespearovskou roli Pucka, nebylo ohledně kandidatury co řešit.
Dalším žhavým, trojrozměrně vyvedeným kandidátem pak bude nenápadný senátor, doposud nezvaný ani do pořadu Kotlík, proslavený však fotografiemi od Máchova jezera, kde jej paparazzi (číhající zde původně na Lucii Bílou prý už opravdu se zcela poslední, osudovou láskou), nachytají nahoře bez, čímž se proflákne jednak jeho skutečné pohlaví, jednak kvalita práce stařičkého doktora Měšťáka, od kteréžto doby zaručuje tento senátor v každých volbách nemalý počet mužských hlasů.
A kam se, ksakru, v té budoucnosti poděly volební vize a solidní politické programy, ptáte se? Stařičký politilog -pamětník Jiří Pehe k tomu říká: ty podle všech výsledků historických bádání vymizely definitivně už kolem roku 2000.






Čtenář glos Z.P mi poslal informace k problémům s Pendolinem, které s díky publikuji. Stále ovšem nechápu, proč česká strana, věděla-li o těchto možných problémech předem, tuto věc od začátku důsledně nehlídala.

Trochu informací k nejasnosti, co vlastně je s Pendolinem:
Aby do sebe vlaky nenajely, jsou tratě a koleje ve stanicích rozděleny do menších úseků - jestli je v nich vlak, se hlídá dvěma způsoby: kolejovými obvody nebo počítači náprav.
Na ČD se používají kolejové obvody - to znamená, že určitý kus kolejí se chová jako elektrický obvod - proud jde kolejnicemi z jednoho konce na druhý a v případě, že na kolejích není vlak, je na výstupu napětí a tam připojené "kolejové relé" je přitažené. Když do úseku vjede vlak, jeho nápravy "zkratují" kolejnice mezi sebou a na výstupu zmizí napětí a relé odpadne. To se používá dále ve složitých závislostech v tak zvaném zabezpečovacím zařízení (laici říkají v signalizaci), které zajišťují, že vlaky jsou za sebou v dostatečném odstupu odvozeně od rychlosti (aby mohly zabrzdit aniž do sebe narazí atd.). Tyto kolejové obvody mají tu výhodu, že poznají i když se kolejnice zlomí (nebo ji někdo přeřízne - diky těmto obvodům se poznala ta sabotáž před nedávnem dříve než na tu kolej vjel vlak - ve stanici uviděli, že na úseku je vlak, aniž žádný jel). Navíc se tyhle kolejové obvody řešily v socializmu pro situaci, kdy se vozilo mizerné uhlí z jednoho konce republiky na druhý a z vagonů se na koleje prášil uhelný prach. Když zapršelo, chovalo se to jako by byl na kolejích vlak (za dávných časů to znali automobilisté - u Vehlovic na Mělnicku byl přejezd, který byl - když pršelo - trvale zavřený - z uvedené příčiny). Druhá potíž byly "bludné proudy" - u elektrárny u Chvaletic tekly kolejnicemi proudy zpět do elektrárny z celého okolí a dráze to vadilo taky. Proto se postupně u nás vyvinuly složitější kolejové obvody, které jsou takovýmhle vlivům odolné a kterými jsou vybaveny všechny hlavní tratě.
Výrobce Pendolina (původně FIAT Ferroviaria nyní ALSTOM Ferroviaria) dostal pochopitelně od ČD zadání i s přesnými parametry citlivosti těchto obvodů. Bohužel se na to vykašlal a když Pendolina přijela, zjistilo se, že v proudu motorů (který jde do vlaku trolejí a vrací se kolejemi do drážní napájecí stanice - která je u kolejí každých 15 - 30 km), vznikají z principu funkce rušivé kmitočty, takže se zabezpečovací zařízení chová jako by vlak vůbec na trati nebyl. Takže by Pendolino mohlo vjet třeba na volný přejezd!!
Teď to lidé z Itálie řeší, protože to nejdřív zanedbali.
Jinde v Evropě je situace jiná. Velmi často nepoužívají kolejové obvody, ale "počítače náprav" - to je zařízení, které na vjezdu do kolejového úseku spočítá, kolik kol tam vjelo a od napočtené hodnoty odečítá počet kol, který na druhém konci z úseku vyjelo. Toto řešení je vůči takovému rušivému vlivu imunní, ale nepozná to, kdyby uprostřed úseku někdo kus koleje vyřízl, a také je to mnohem dražší. Také mají kolejové obvody, které nejsou tak dimenzované jako naše.
Jinak ovšem je známo a publikováno v posledních letech, že v Anglii měli s Pendoliny obdobný problém (na trati Londýn - Glasgow) a že např. v Dánsku řešili stejný problém pro jiný typ lokomotivy než je Pendolino.
Jednoduché řešení je známo - předělat kolejové obvody na jiný typ na celém 400 km úseku koridoru, kudy by mělo Pendolino jezdit. To je velmi drahé a trvalo by to velmi dlouho (dokud by nebyly vyměněny všechny, stejně by se nejezdilo).
Dnes se proto pracuje na řešení - vyloučit z rušivého spektra přímo na Pendolinu ty kmitočty, které ruší. Na tom se bádá už rok (s Italy spolupracuje i naše firma).
ČILI tentokrát skutečně není vina na naší straně, ale na tom, že se v Itálii neobtěžovali změřit, jaké rušení motory Pendolina dělají.
Popis je velmi stručný, vše je technicky mnohem složitější, ale pro názorné pochopení laiků by to mělo stačit. Mimochodem stejný problém bude mít Škodovka, která má smlouvu na dodávku 20 nebo 30 lokomotiv pro ČD s tím, že první lokomotiva bude jezdit v r. 2006 - ta lokomotiva bude mít stejný princip motorů, takže si také budou muset s tím rušením poradit.
S pozdravem...

Karel Čapek k dnešku:
Ze dvou různých mínění vítězívá vždy to hlučnější.

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)

 
Zveřejněno 08.09.2004

Copyright 2000-2017 © ViditelnyMacek.cz