PONDĚLNÍ GLOSY 5.04.2004

Docela se pochechtávám při představě, že ve druhém kole slovenských prezidentských voleb vyhraje Vladimír Mečiar, protože jeho příznivci k urnám přijdou, kdežto jeho odpůrci by museli volit Gašparoviče, a tak raději zůstanou doma. Pro spoustu slovenských Havlů, Rumlů, Sokolů, Marvanových, Kuehnlů,Špidlů,o novinářích nemluvě, je to totiž stejně děsivá představa jako Václav Klaus na Hradčanech.

Je to nelogické. Sociální demokracie vyrazila v sobotu na Říp, jistě ne proto, aby si tam připomenula sliby, které zde učinila před dvěma roky bytů ročně a zachování sociálního státu. Odstartovala tam volební kampaň, v níž jistě opět padnou podobně realistické sliby.
Nelogické je to proto, že by Špidlu, Grosse a další člověk spíše čekal na Blaníku, kterak tam přesvědčují rytíře, aby ještě nevylézali, že určitě bude ještě mnohem, mnohem hůř.

Na symposiu, které se počátkem března konalo v Berlíně a týkalo se financování vysokého školství, padly i následující moudré věty:
"Ve vysokém školství jsme stále ještě v socialismu. Studium je oboustranná investice, nikoliv dárek." (Joachim Starbatty z university v Tubinkách.)
"Studijní poplatky přispějí k posílení představy, že student je zákazník." (Wolfgang Hermann, Technická universita Mnichov.)
V Praze a jiných městech se zatím stávkuje za vyšší přísun veřejných ( tedy daněmi nedobrovolně uloupených) peněz do vysokého školství. O platbách (tedy investicích studentů do své budoucnosti) nepadlo ani slovo.

Zítra vyjde v Lidovkách můj text o hokejovém finále, zdravotnictví a místech, ze kterých na stát není vidět.

Henry Hazlitt:
Poptávka a nabídka jsou pouze dvě strany téže mince. Nabídka obilí od zemědělců představuje jejich poptávku po automobilech a jiném zboží. Tato základní skutečnost ovšem zůstává většině lidí, včetně některých údajně vynikajících ekonomů, utajena.