Homepage

PONDĚLNÍ GLOSY

Miroslava Macka

Včera jsem viděl ve zprávách na Primě krátký šot o zdražení energií po Novém roce. Součástí šotu byla i miniminianketa. Jedna z dotázaných, mladá paní, á conto zdražení energií zásluhou "reformy" veřejných financí, pronesla: "Budeme muset začít šetřit."
Kdyby znala mého moudrého otce, znala by i jeho životní naučení "Nikdy nepřemýšlej, jak ušetřit, vždy jak vydělat" a její odpověď
by pak nutně musela znít: "Příště už nebudeme volit Špidlu."

I u trestných činů a násilí platí tržní zákony: dějí se pouze tehdy, pokud pachatelé předpokládají, že se jim takové jednání vyplatí. Z tohoto hlediska je zastřelení jednoho z maldíků, kteří se s basebalovými pálkami a noži domáhali vstupu do jedné z mosteckých diskoték a napadli přitom ochranku a majetek majitele diskotéky, velmi záslužným činem.
A dostane-li se mu patřičné pozitivní popularity, bude mít velmi pozitivní vliv na další násilníky, kteří od té chvíle budou muset přidat možnost zastřelení k úvaze o tom, zda se jim násilné jednání vyplatí.

Je nejvyšší čas, aby se konečně vyřešil problém církevního majetku a odluky církve od státu. Od počátku jsem prosazoval jediné řešení, vždy však bez úspěchu. Tady je: restituovat církvím (ale všichni víme, že jde z 99.99% o církev katolickou) majetek obdobným způsobem, jak se to učinilo s majetkem jiných a pak ponechat církve svému osudu - nechť vykonávají svoji činnost podle stejných zákonů (spolčovacího a ostatních) jako jiné bohulibé spolky a organizace, nechť se ucházejí v obvyklé soutěži o dotace na obnovu a údržbu památek jako ostatní ( a leccos, na co nebudou mít peníze, ať prodají) a nechť si veškerou svouji činnost platí ze svého ( tedy z výnosů majetku a dobrovolných příspěvků svých členů).
Tento názor však vždy narazil na jedno jediné: hlasitě deklarovanou výlučnost katolické církve, trvající na "zvláštním" zacházení podle zvláštních zákonů.

Leccos to vypovídá o Česku i o bývalém prezidentovi: deníky dnes přinesly "senzaci" - prezident Klaus pronese svůj novoroční projev v televizi a rozhlasu "naživo".
Ach jo.

Od Lidových novin jsem se sice do teď nedozvěděl, kolik přišlo do redakce článků na můj text "Proč jsem rád maloměšťákem" a kolik z nich bylo souhlasných a kolik nesouhlasných ( jen mi příslušný redaktor před pár dny zavolal a řekl mi, že si sice nepamatuje, kolik reakcí přišlo, ale všechny že byly záporné), zato však dnes je reakcím na tento článek věnována celá rubrika "Dopisů redakci". A tak vedle odpovědi Jakuba Patočky si můžete přečíst dvě odpovědi souhlasné a dvě nesouhlasné.
Tuto četbu vřele doporučuji: je to výborný začátek nutné polemiky nejen o úloze disentu, o úloze mlčící většiny, která si nezadala či o úloze těch, kteří si s režimem zadali, ale i o české povaze.
Rozhodně znovu doporučuji ke čtení a zamyšlení.

A Rochefoucauld, nejen k různým těm novoročním anketám, se kterými se roztrhl pytel:
Vhodně uplatněné nepravosti září víc než mravnost.

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)

 
Zveřejněno 29.12.2003

Copyright 2000-2017 © ViditelnyMacek.cz