ČTVRTEČNÍ GLOSY

Málokdy chválím senát, ale tentokrát si pochvalu opravdu zaslouží: vrátil poslanecké sněmovně novelu zákoníku práce a navrhl z něj vypustit definici sexuálního "harašení" na pracovišti, a to zvláště proto, že důkazní břemeno "neharašení" by bylo na obviněném. Proč poslanci tento požadavek negativního důkazu, který je v podstatě nemožný, vůbec schválili, jsem se nedozvěděl. Možná byli pod tlakem módního feminismu nebo feministek, na jejichž adresu senátor Kubera prohlásil, že nikdy nepodpoří neukojitelné touhy těch, kterým žádné sexuální harašení nehrozí.

Nechápu rozruch kolem odposlechu či neodposlechu mobilu poslance ODS Tlustého. Právě proběhlý soud totiž zamítl jeho žalobu na Eurotel, který prohlásil, že určitě nešlo o odposlech, ale o Tlustého neumělou manipulaci s telefonem: vytočil omylem nějaké číslo a dovolal se, aniž o tom ví, někomu, kdo telefon nezvedl a tak se jeho hovor nahrál do hlasové schránky jeho telefonu.
Já si sice do teď myslel, že by se můj hlas nahrál do hlasové schránky volaného, ale budiž.
Rozřešení záhady je však nasnadě: Tlustý si jistě pamatuje, jaká svá nahraná slova ve svém telefonu slyšel, ba napsal si je či jinak zaznamenal. A jistě si vzpomene, komu je říkal. A pokud s tím dotyčným mluvil ( a ten mu to v ideálním případě potvrdí), verse Eurotelu a soudu je rozbitá na cimprcampr. Pokud si na nic z toho nevzpomene, má smůlu, ale patří mu to, neboť se v takovém případě neměl soudit.

Nechápu také válečnickou rétoriku" Lidovek, v nichž dnes vyšel článek s titulkem "Komory opět čelí útoku na povinné členství". A když už, tak bych spíš chápal titulek "Léta povinného členství v komorách, útočící na náš zdravý rozum, snad konečně skončí."

Dle názoru doktora Ratha by ovšem případné zrušení povinného členství v lékařské komoře mezinárodně zesměšnilo celou zemi. Zřejmě si při své diagnostické zkušenosti lépe než my povšiml, kterak jsou ty evropské země, v nichž povinné členství v lékařských komorách neexistuje, směšné. A nebo se při těchto svých slovech díval zrovna do zrcadla a nějak se mu to v přepracované hlavě pomíchalo.

Detektivové Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminalikty (není už načase vymyslet pro tento útvar lidštější, tedy kratší název?) dle tisku řeší velkou záhadu: letos se do Česka oficiálně dovezlo zlato za 176 milionů korun, vyvezlo se jej však za 1.4 miliardy. Taktéž vloni: dovoz 1.4 tuny, vývoz 4 tuny.
Protože zlaté doly v Česku tuny zlata neprodukují a neprodukují, je to pro tento útvar záhada. Nechápu proč: buď se vyváželo zlato, které se do Česka dostalo na černo, nebo se vůbec nevyváželo a jen se uplatňoval ze zlata jakoby vyvezeného odpočet DPH.
V obojím případě je chyba na straně státu. Absolutně dokonalým řešením je pak bezcelný a bezbariérový pohyb zlata (a všeho ostatního zboží, kapitálu a know how) po celém světě a zrušení daní z práce všeho druhu. Ale to se, bohužel, jen tak hned nepodaří.

A Rochefoucauld, nejen k dr. Rathovi?
Směšnost některých lidí se neprojevuje jen proto, že dosud nikomu nestálo za námahu ji odhalit.