Homepage

PONDĚLNÍ GLOSY

Miroslava Macka

Naivkové, kteří se domnívali, že v US -DEU převládnou ideje nad výhodami míst u koryt (a navíc možná posledních) dostali na víkendovém sjezdu po právu nabančeno, neboť blbost se vždy trestá. Kolaborace unionistů se Špidlovými socialisty se ze stejného důvodu ještě více utuží.

Jen Ratibor Majzlík odešel, prý pouze a jedině proto, aby se se sobě podobnými pustil do projektu integrované pravice. Vzpomínám si na Majzlíka, kterak před léty seděl se svými dvěma místopředsedy u mne v kanceláři ODS a nabízel předvolební spolupráci s tím, že žádá jen volitelné místo na kandidátce pro sebe a oháněl se tím, že DEU se svým "morálním kreditem" přinese ODS 15 - 18% hlasů. Protože s vizionáři s velkýma očima je neradno si začínat, se spolupráce samozřejmě nic nebylo. Zápis o tomto jednání, který jsem učinil, by se v archivu ODS určtitě ještě našel.
Majzlík se pak úspěšněji pokusil prodat "morální kredit" DEU u Unie svobody, už jen za placenou funkci, mobil a služební automobil. Teď se tedy opět pokusí získat nějaké to koryto (jeho vyřčeným snem byl post ministra vnitra) prostřednictvím slepence dosud funkcemi neukojených. A dozajista bude opět mluvit o 15 - 18% získaných hlasů. A opět mu to, pochopitelně, nevyjde. Ach jo.

V Praze na Staroměstském náměstí spadl třicetimetrový nazdobený vánosční strom a zranil (naštěstí jen) čtyři lidi. Šel jsem Týnskou uličkou, proti níž strom téměř přímo stál, den před neštěstím a téměř za bezvětří, v Týnské uličce však vznikal velice silný tah vzduchu síly vichřice, jít se téměř nedalo. Dovedu si proto docela dobře představit, že podobně urychlený silný vítr jedním zatočením zlomil strom jako zápalku. V přírodě se tak děje poměrně často, to jen zaslepeni pohodlím městské civilizace si to neuvědomujeme až nepřipouštíme. K naší škodě, pochopitelně.

A opět platí, že větším průšvihem je vždy konání po nějakém drobném nedobrém činu, než čin sám. Policie odvezla s majáčkem opozdilého slovenského herce Mariána Labudu do Vinohradského divadla. Průšvih malý, tak na strhnutí části platu pro ty, kteří o tom rozhodli a tak učinili a na přijetí vnitropodnikových opatření, aby se něco podobného neopakovalo.
Tato prkotina ovšem možná odkryla něco mnohem horšího: totální chlívek u policie, neboť té se nedaří a nedaří zjistit, kterým policejním autem Labuda vlastně cestoval. Jak se ovšem potom má policie podařit zjistit, kdo vám ukradl auto a nebo vyloupil chatu či byt?
I když si myslím, že to je asi jinak: policie moc dobře ví, kdo herce vezl a na čí příkaz, ovšem z falešné solidarity mlčí a mlčí.

Jak by ovšem také měli policisté mít úspěchy při ochraně našich životů a našeho majetku, když se namísto patrolování v ulicích a trvalém monitorování všeho podezřelého, zabývají hlavně spektakulárními akcemi. Viz sobotní šťára policistů, celníků a úředníků České inspekce životního prostředí na burze drobných živočichů v smíchovském Národním domě.
Výsledek? Tři zadržené želvy bez patřičných papírů. Přitom očitý svědek šťáru precízně popsal takto: Bylo tam celníků jako kráva. Kontrolovali stoly, zvířata, a když se odcházelo, prohlíželi tašky. Hráli si na tvrdý hochy, měli v uších zapíchnutý vysílačky.
Co všechno ještě ze svých daní zaplatíme, jen aby se Staníkovi v křesle ministra vnitra opět zvedla popularita, bůh suď.

Zítra, již tradičně, vyjde můj článek v Lidovkách, tentokrát o moci "mocných" a prostředí "mocných" a bohatých, inspirovaný hercem Tomášem Hanákem.

A co nám vzkazuje moudrý Rochefoucauld?
Pokora bývá nalíčená k podrobení druhých.

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)

 
Zveřejněno 08.12.2003

Copyright 2000-2017 © ViditelnyMacek.cz