PONDĚLNÍ GLOSY

Miroslava Macka
Pravděpodobnost, že Viktor Koláček, předseda představenstva OKD a jeden z majitelů společnosti Karbon Invest, získával peníze na nákup akcií OKD jedním ze dvou následně popsaných způsobů či jejich kombinací, není dozajista nulová: prvním je vytvoření společnosti, se kterou spřátelené vedení OKD sepíše smlouvy o prodeji uhlí a nákupu kdečeho, takže nová společnost vydělává a za tyto peníze skupuje akcie OKD, zatím co OKD jen pracuje a ztrácí, druhým jsou smlouvy, kterými OKD prodává lukrativní části podniku za nelukratrivní, netržní ceny "spřátelené" společnosti.
Pravděpodobnost, že by se takové případné jednání Viktoru Koláčkovi a spol. zdařilo dokázat, je ovšem velmi malá.
Pravděpodobnost, že vzhledem k nelítostnému souboji o severočeské hnědouhelné doly bude usilovná snaha takové důkazy najít, je ovšem mnohem vyšší.Viz přítomnost kamer veřejnoprávní televize při zatýkání obviněných.
Průměrná mzda se meziročně zvýšila o 6.3% a vzhledem k tomu, že rostla víc než produktivita práce, dá se říct, že i platy rostly "na dluh".
Pavel Dostál se pustil do reportérky ČT Nory Novákové, která natočila reportáž o tom, kterak poslanci reagovali na zmenšená ňadra kolegyně Buzkové a v podstatě nabádal její šéfy, aby ji vyhodili z práce, a to slovy "ve veřejnoprávní televizi by neměli pracovat lidi, kteří ji bulvarizují".
Dostál se jistě bude hájit tím, že nikoho k ničemu nenabádal, jen vyslovil svůj názor.
Vyslovím tedy i svůj: ČT nebulvarizuje Nora Nováková či někdo jiný z reportérů, ale ti politikové, reprodukční umělci, spisovatelé a.t.d., kteří se buďto sami nebo dle rad P.R. poradců projevují bulvárně, neboť to je to jediné, čím mohou vyniknout. Viz šály ministra kultury Dostála, jeho častá zřetelná hladinka alkoholu při jeho vystupování v televizi a poslední televizní pokřikování při přenosu ze zasedání sněmovny na místopředsedkyni Němcovou, jako malé příklady za všechny ostatní.
Ministr vnitra Gross se dle sobotní MF Dnes cítí s celou rodinou ohrožen. Kupodivu na životě, neboť člověk by spíše řekl, že ve funkci. Vždyť cítí-li se ve státě být ohrožen i ministr vnitra, je to ta nejpříšernější vizitka jeho letitého vládnutí. A nebo, že by ho ohrožovala svými aktivitami jeho manželka? Pak by ovšem zase nešlo pranic o život, ale jen o to koryto.
Velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková musí opustit svůj post, neboť kritizovala rozhodnutí vlády stáhnout polní nemocnici z Iráku.
Má pravdu, ovšem postup zvolila zcela nevhodný: měla uspořádat tiskovku, na ní resignovat ze své funkce a pak se pustit do mizerného vládního rozhodnutí. Protože zvláště v diplomacii platí "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej". Proto také v diplomacii nemohou dělat lidé příliš svobodomyslní (neplést svobodomyslnost se Svobodou) a pokud ano, skončí jako Hybášková.
Rozhodně si nenamlouvejte, že zásluhou vstupu do EU se spolu se zákazem užívat název marmeláda pro něco jiného než marmeládu z citrusových plodů, dočkáme vědomostí, z čeho že tedy jsou tyto "ovocné pomazánky", jak se budou nazývat, opravdu vyrobeny. Neboť úpřímnost výrobců, kteří by museli namísto nápisu "meruňková marmeláda" napsat na skleničku "dřeň z jablečných padavek s přídavkem esteru s vůní meruněk a barviva EU 4321" rozhodně nečekejte. Viz populární "ovocné čaje".
Jak typické! Příšernou nemocnost v české kotlině a moravských úvalech chce ministr nezaměstnanosti Škromach řešit řízně bolševicky: kontrolami a pokutami.Jen udání za odměnu - zatím - chybí.
Tržní, levné, jednoduché a trvalé řešení je však známé: zbytečně dlouhé marodění se nesmí vyplatit jak pacientům, tak doktorům. Metody jak toho dosáhnout jsou známé a hlavně v praxi vyzkoušené, chce to jen politickou vůli je prosadit. Jenže - a to by chtělo by průzkum: jak velký podíl marodérů jsou voliči socialistů? Ten by opravdu stálo za to udělat.
Blesková návštěva prezidenta Bushe v Iráku a jeho porcování krocana vybraným vojákům na Den díkůvzdání je dokonalou ukázkou toho, jak se politika čím dál tím více stává divadlem, nemajícím s realitou už moc co společného: populárnějším politikem je dnes ten, kdo umí v pravý čas na pravém místě naporcovat krocana, ne ten, kdo umí v pravý čas na pravém místě správně rozhodnout.
A Rochefoucauld na dnešek, stále zatraceně platný:
Hlásají-li filozofové životní angažovanost nebo únik, vždy jde o jejich osobní gusto, kterému netřeba věnovat více pozornosti než barvě jejich kravaty.