Homepage

ÚTERNÍ GLOSY

Miroslava Macka

Odpovědí na můj dotaz, za jaké konkrétní mírové činy by měl dostat exprezident Havel Nobelovu cenu míru, došlo několik, kupodivu velice si podobných až stejných. Pan Landa jako by je shrnul, když napsal: Lezl Američanům do prdele, podporoval mírové bombardování Jugoslavie i válku za mír v Iráku, což jsou jistě dostatečné důvody pro udělení ceny míru. Asi ho navrhla Albrightová, dodal jiný pisatel.
Ne, že by mě ty odpovědi uspokojily, spíše naopak.
Více mne uspokojilo vysvětlení paní Strakošové: Havel je člověk navenek nekonfliktní, který zdánlivě neublížil a často skutečně nepomohl. Jistě uznáte, že š´toura typu Klause držitelem této ceny nikdy být nemůže, i kdyby se na nudličky rozkrájel.
Chápu, uznávám, ale proč pak Nobelova cena míru?

Vždycky, když uslyšíte kohokoliv z politiků (naposledy to byl včera v Radiožurnálu předseda Poslanecké sněmovny Parlanetu ČR Zaorálek) zahajovat větu slovy "Pane redaktore...", vězte, že otázka je mu nepříjemná a odpověď bude neúpřímná až lživá.

Podle novinářů mohou za minulý tragický víkend na silnicích agresivní řidiči silných vozů, podle psychologů se na něm podepsaly deprese z náhlé změny počasí. Nikdo se však ani slovem nezmínil o tom, že začalo pršet a ohromná spousta řidičů jezdí na tak ojetých letních pneumatikách, že připomínají slipy, což je s deštěm vražedná kombinace v přeneseném i doslovném slova smyslu. Nikdo se též nezeptal, kolik řidičů s takovými pneumatikami "sundali" policisté při akci Kryštof ze silnic. Obávám se, že ani jednoho.

Už, už se mi chtělo pochválit ministra informatiky Mlynáře za internetový portál s adresami všech státních úřadů a dalšími spojeními na ně, rychle jsem se však vzpamatoval. Pochválím ho nikoliv za seznam úřadů a spoustu adres a čísel, ale za úplně jiná čísla, která prokáží, že tato spojení potřebujeme méně a méně, neboť stát nám méně a méně kecá do našich životů. Úřadů na portálu však spíše přibylo, úředních buzerací jak by smet.

Konkurence zdravotních pojišťoven a jejich pojistných plánů je nepominutelnou součástí solidní reformy zdravotnictví. Nabízím ministryni zdravotnictví Součkové příklad, který i totálnímu laikovi osvětlí, o co jde. Zde je: Dělá primář vizitu a tu vidí na pokoji pacienta, který onanuje. Velmi se podiví, sekundář však vysvětluje, že jde o pacienta se satyrismem a tato úleva je součástí léčby. Ve vedlejším pokoji ovšem primář narazí na pacienta, dovádějícího s půvabnou sestřičkou. Co je zase tohle?, zaúpí. Hbitý sekundář odpovídá: Stejná diagnóza, jiná zdravotní pojišťovna, pane primáři.

Kájovi Maříkovi, pardon - doktoru Davidu Rathovi, prezidentovi Lékařské komory jako by se rozvazoval motýlek a padaly kalhoty. Revizní komise ČLK totiž podala trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli chybám v hospodaření komory a nedostatkům v účetnictví a dále oznámila, že licence k výkonu samostatné lékařské praxe a k funkci vedoucího lékaře, povinně udělované komorou, získal její předseda Rath neoprávněně, neboť zdaleka nesplňoval licenční podmínky.
Reakce pana prezidenta byla typická. Předsedkyně revizní komise Holanová "legitimní diskusi o různých problémech přenesla do obecných medií, kde je možno očekávat jediný efekt: poškození pověsti ČLK a zpochybnění její role."
No comment.

Téměř dvě stě korun českých přispěje v průměru každá čtyřčlenná česká rodina lidem, kteří budou pracovat v nové továrně Toyota - PSA v Kolíně, a kteří od továrny dostanou podnikový byt. Státní fond bydlení totiž zadotuje tuto bytovou výstavbu 340 miliony korun a dále zaplatí 140 milionů korun za projektové práce a infrastrukturu.
Navíc dá státní záruku ůpřes 400 milionů korun na výstavbu těchto bytů městu Kolín.
Pokud napříště budete kdekoliv číst o rovné soutěži v podnikání, hořce se zasmějte.

Jedna rada, kterou mi pro Vás zaslal p.Kosorin:
Štěstí nenavštěvuje čekárny.

A Francois de la Rochefoucauld velmi aktuálně k dnešku:
Krádeže a hrdelní zločiny je nutno páchat ve velkém, pak se stanou úctyhodnými.

Do konce týdne budu za kopečky a nebudu tedy glosovat dění na české scéně. O to víc se těším na návrat, četbu novin a komentování ušlých i čerstvých událostí. Přeju hezké dny a hezké sny.

Včerejší text z Lidových novin:
Sdělení dvěma Kryštofům, svatému a Kolumbovi.

Svatý Kryštof, patron poutníků i řidičů, za to, že po něm česká policie pojmenovala velkou kontrolní akci na silnicích, jistě nemůže. Propůjčil však, byť nedobrovolně, této akci svoje jméno, a tak bych jej rád informoval o vlastní zkušenosti.
V sobotu jsem putoval z Prahy na Moravu a již při výjezdu z Prahy, naproti Invalidovně, kde jsou nově spravené dva rovné pruhy ulice, nalevo zvýšené tramvajové těleso a napravo prázdný chodník, jsem levým pruhem předjížděl obstarožní rachotinu jezdící zřejmě na paznechty a zaplavující tedy okolí, včetně mého auta, dusivými plyny. Po zařazení do pruhu pravého byl jsem promptně zastaven policejní hlídkou a pokutován pětistovkou za to, že jsem při předjíždění dosáhl rychlosti 70 km v hodině. Na můj dotaz, zda jsem svojí jízdou sebenepatrně ohrozil sebe či kohokoliv jiného se mi dostalo očekávané odpovědi - neodpovědi "Jel jste rychle a porušil jste předpisy".
Smraďoch se zatím vlekl nikým nerušen dál a jsem přesvědčen, že bude v přeneseném slova smyslu i doslovně otravovat na silnicích ještě léta a léta, dokud budou v poklidu existovat stanice technických kontrol, ochotné za patřičný obolus učinit způsobilým k pohybu na silnicích i Božkův parovůz.
Zastavil jsem se za sestrou v Kolíně a pokračoval pak dál na Chrudim a Vysoké Mýto. V Chrudimi, opět v místech s dvěma pruhy, nalevo dělicí pruh a napravo vysoká zeď, jsem v prudkém kopečku opět dojel dva rozhrkané smraďochy, silou svých zplodin ještě trumfující mršinu pražskou. Přišlápl jsem tedy plyn a lehce je předjel levým pruhem. Záhy jsem byl opět zastaven policejní hlídkou, sice ne stejnou, ale se zcela stejnými slovy, stejnou pokutou a stejnou odpovědí - neodpovědí na moji stejnou otázku, zda jsem sebe či někoho jiného pranepatrně ohrozil tím, že jsem na tomto konkrétním úseku (dva pruhy, přehledno, široko daleko žádného živáčka) předjížděl dvě vteřiny ďábelskou rychlostí 78 kilometrů v hodině. Vlekoucí se smrďoši, jak jinak, opět nerušeně pokračovali ve své páchnoucí cestě.
Pokuta sama o sobě mne netrápila, neboť jsem se naivně utěšoval tím, že tyto peníze budou užity ve fondu dopravy třeba na přípravu legislativy, která učiní pořádek v systému technických kontrol, nebo třeba na zakoupení vah, které budou použity na likvidaci přetížených mastodontů, ničících silnice, nebo také na proškolení silničních hlídek, aby věděly, že sice existují předpisy, ale také zdravý selský rozum.
Po návratu domů jsem se, bohužel, dočetl v novinách, že vybrané miliony doputují do Špidlova rozhazovačného rozpočtu a budou tedy z velké části prožrány. Škoda.


Potomci Kryštofa Kolumba sice doposud nejsou americkými právníky honěni, aby zaplatili nějaké to odškodné za to, že jejich předek objevil Ameriku a tím umožnil odstartovat import otroků, kteří se nyní dožadují toho odškodného, ale je to zřejmě jen otázka času. Pokud ovšem jsou potomci movití, jinak se žaloba samozřejmě konat nebude. Jo, žalovat stát, to už je něco jiného! A tak v New Yorku demonstrují Afroameričané za státní odškodné, neboť jejich předkové černoši museli zadarmo dřít na plantážích i jinde. Že stát žádné peníze nemá, ale musí je nejprve uloupit občanům, kteří s otroctvím nikdy neměli (včetně předků) nic společné, je jim šumafuk. Prachy, prachy, prachy, hučí do nich právníci.
Chápete už, Kryštofe Kolumbe, proč Američané s potěšením zaznamenali nový způsob, kterak testovat léky, kosmetiku a další věci na zvířatech, aniž by to veřejnosti vadilo? Napříště se budou totiž testovat na advokátech.

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)

 
Zveřejněno 07.10.2003

Copyright 2000-2017 © ViditelnyMacek.cz