NEDĚLNÍ GLOSA

Včera jsem s potěšením shlédl neuvěřitelnou americkou, kupodivu ne parodickou, veselohru Drtivý dopad, obsahující snad všechny hollywoodské pokleslé postupy, které kdy americký film vymyslel: sci-fi zápletku s nezbytnou spoluprací Američanů s Rusy, umělé napětí v ději, který lehce uhodnete předem, chrabrého prezidenta ( z důvodu politické korektnosti černocha), čítankové hurávlastenectví (zvláště z projevů prezidenta přímo kape), různé podoby lásky až za hrob, napětí mezi otcem a dcerou, které zlý osud zase rozpustí, takže si padnou do náručí přímo v místech krásných společných dávných vzpomínek (jedno evropské oko nezůstane smíchem suché), chrabou televizní reportérku, jdoucí za svou reportáží hlava nehlava (na její úspěchy žárlící kolegyně se též mihne), těhotnou manželku jednoho z hrdinů (v závěru filmu se hrdina, obětující se pro lidstvo, dojemně loučí s právě narozeným synem prostřednictvím poslední fungující televizní obrazovky - to taky smíchem zavyjete), spoustu aut, kvalitní trikové záběry nebojte se, příbojová vlna po dopadu menšího úlomku komety se zastaví u pat utíkajících mladých hrdinů, naděje lidstva, socha Svobody, ten hrdý symbol Ameriky, je ovšem efektně smeten, ale opět se neděste, možná ji v příštím pokračování navzdory úkladům teroristů opět vztyčí), slavní herci, jejichž sláva už povadá, v hlavních rolích, atd.,atd.
Prostě pravá americká sračka, za níž by si tvůrci zasloužili skutečný dopad nějaké té komety, a to nejraději přímo na hlavu.