PONDĚLNÍ GLOSY

Miroslava Macka:
Dnes se opět bude rozhodovat o bytí a nebytí ředitele České televize Balvína. Dlouho jsem uvažoval nad tím, komu všemu by musela vyhovovat osoba případného nového ředitele, aby léta a léta mohl ředitelovat bez trvalého osočování a snahy o výměnu za ředitele "tvárnějšího". A tu mne napadla kvintesence těchto osob: když se najde ředitel České televize, který bude ve všech směrech vyhovovat Janu Krausovi, máme ihned ředitele téměř věčného, o němž tisk téměř slova neřekne.
Myslíte, že opravdu existuje jediný člověk, který přečetl celý mnohastránkový inzertní text o reformě ozbrojených sil, který jistě za nemalé peníze zadalo ministerstvo oficírů do kdejakých novin? Ještě tak přelétnout mapku, zda bude nebo nebude posádka v našem či sousedním městě a titulek "Zítřek patří profesionálům", ale zbytek ? Prostě: zcela neprofesionálně vyhozené peníze.
Na dotaz čtenáře glos pana Pavla Kučery z Brna odpovídám: Ano, jsem stále členem ODS - právě proto mne tolik štve současné přešlapování na místě a nedostatek nezbytné ingredience každého úspěchu, totiž směsi rozumu, vůle a důslednosti.
Další čtenář glos, pan Jaroslav Kočí, mne potěšil svižným přirovnáním, které mi nabídl namísto mnou použitého "staré pořádky namísto nových tváří" - "čerstvý vítr ze starých prdelí". Není ta čeština nádherný jazyk?
Paní Valouchová mne kárá, že nemám přílišného oprávnění kritizovat zákony, neboť "sám jste byl velkou měrou v politice a velkou měrou jste se podílel na tvorbě našich zákonů".
Nepodílel, paní Valouchová. Coby zákonodárce jsem působil jen a jedině na federální úrovni a to od ledna 1990 do prosince 1992 a troufám si tvrdit, že i když tehdejší zákony často trpěly "revolučním" nadšením, v porovnání s dnešními je nebylo zapotřebí mnohonáctkrát novelizovat. A později - ač jsem byl místopředsedou ODS - jsem na tvorbu zákonů měl v podstatě stejný vliv jako vy - viz osud mnou připravené reformy zdravotnictví. Neberte však, prosím, předcházející slova jako pokus o vytáčení se, je to jen konstatování faktu.
Ale já už si zvykl, že mě lidé stále oslovují pane ministře, pane poslanče a jsou docela vzteklí, když jim připomenu, že už deset let nejsem ani poslancem, ani ministrem a tedy za výkony vlády a poslanecké sněmovny nemohu - a řeší to naštvaným mávnutím ruky a půvabnou větou "Ale jste tam nahoře!" Bolševický způsob uvažovaní o moci "těch nahoře" prostě přetrvává a přetrvává.
Á conto mé poznámky o tváři zpěváka Michaela Jacksona mi napsal Josef Zajíc následující černohumorný vtip:
Jaký je rozdíl mezi Beatles a Michaelem Jacksonem ? Beatles se už rozpadli.
A na závěr poděkování všem, kteří napsali vlídná slova k mé osobě i těm, kteří slovy kritickými upozornili na chyby, nepřesnosti a nebo vyjádřili jiný názor. Díky.