NEDĚLNÍ GLOSY

Levice vyhrála v Polsku, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku a teď tedy v Česku. A jsem přesvědčen, že nebýt sjednocení Německa, vyhrála by drtivě i v bývalé NDR. Působení viru komunismu je prostě opravdu léčitelné až vymřením nakažených generací.
Mimochodem, kdyby se komunisté přejmenovali na sociální demokracii či jinou socialistickou stranu ihned po listopadu 1989 jako v Polsku či Maďarsku, vládli by tady ze stejné příčiny už od roku 1996.

Václav Klaus by měl, dle mého názoru, udělat následující: v poklidu v těchto dnech oznámit, že nabídne podzimnímu řádnému kongresu ODS svoji resignaci na funkci předsedy ODS a dobu do tohoto kongresu využít spolu s ostatními k vygenerování vhodného nástupce. Dalším nutným úkolem bude rozšířit a tím oživit členskou základnu, na to je doba po volební prohře nejvhodnější, neboť kariéristé se nehrnou, jen lidé ochotni opravdu pomoci. A last but not least, konečně krůček za krůčkem začít na stranu ODS přetahovat nevolené elity, které se v toku let ve velké většině od ODS odvrátily.
Práce každodenní, mravenčí, nevděčná, nezbytná.

Až potkám docenta Rýznara, lídra nezávislých na Olomoucku, zeptám se ho, zda jejich téměř tři procenta propadlých hlasů, jež oddrobil převážně pravici, mu v tváři v tvář vítězství levice opravdu stály za to.

Také s Pavlem Peškem (dříve ODS, nyní unionista vyšachovaný lidovci z prvního místa kandidátky), bych si rád popovídal.

Ani stín vlastní odpovědnosti za neúspěch koalice nepřipouští Cyril Svoboda. Odměna za lví podíl propadu pravice (trvalé ataky na ODS a rozbití Čtyřkoalice) ho v podobě nějakého ministerského postu s vysokou pravděpodobností nemine.

Všechno zlé je k něčemu dobré. V tomto případě poznání, že na Čechy argumenty o "žití na dluh" či "zadlužení budoucnosti" pranic neplatí. Neboť furiantské "my si dáme zahrát, on to někdo zaplatí" je v české mentalitě zakořeněno hlouběji a déle, než odpovídá vládě bolševiků.

Nezbytným prozřením je také, alespoň doufám, pro většinu unionistů chování lidovců. Také Špidla, pokud je nakonec vezme do vlády, si s nimi ještě užije.

Snad všem už také definitivně došlo, že lidovci byli, jsou a budou stranou levicovou. Neboť podle skutků poznáte jich.

Dalším markantním pozitivem výsledků voleb by bylo odstranění Ivana Pilipa z politiky "lidoveckou sarajevskou cestou". Bohužel to zřejmě těsně nevyšlo.

Také totální prohra šílené Pajerové a dalších "nadějných" trpajzlíků je nesporným pozitivem voleb.

Znám Vladimíra Iljiče Špidlu přece jen trošku intimněji, strávil jsem s ním a dalšími pár lidmi před léty týdenní putování malým autobuskem po švýcarských nemocnicích a zdravotních pojišťovnách a tak mne fakt, že se stane premiérem mé vlasti, nutí k ještě většímu kroucení hlavou než by bylo obvyklé.

Je zajímavé, že nikdo neřekl nahlas, ba ani Špidla, že největším vítězem voleb je Miloš Zeman, který dlouhodobě dosáhl beze zbytku toho, co si přál, znaje dobře své české pappenheimské. Gratuluji mu tedy tímto alespoň já.

Jedno je jisté. Na případném vládním prohlášení koaliční vlády ČSSD a Koalice či na složení takové vlády tolik nesejde. Socialisté si totiž prosadí v poslanecké sněmovně s komunisty co budou chtít i proti vůli Koalice. A vyhrožovat odchodem z vlády by moc nepomohlo, komunisty bude mít Špidla stále po ruce.

Jsem zvědav, zda-li se byť jeden jediný novinář či rozhlasový nebo televizní komentátor veřejně chytí za nos a přizná, že svým přispěním ke znechucení lidí politikou (a tím k úspěchu bolševiků komunistických i socialistických) přispěl neméně (ba mnohdy i více) než politikové.