ÚTERNÍ GLOSY

Miroslava Macka:
To, že zaměstnanec Podniku výpočetní techniky vypracoval podmínky výběrového řízení na nákup školních počítačů - a tento podnik je tak jako jediný, pochopitelně, splnil, je (vedle lustrací) dnešním sólokaprem.
Zcela zasunuta pak zůstala zprávička, že soukromí lékaři z organizace Skalpel podali oznámení na neznámého pachatele, který podle nich způsobil, že stát nereagoval na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu o nehospodárnosti v některých (okresních) nemocnicích. Myslím, že naopak tato zprávička by si zasloužila velké pozornosti, o hospodaření (nejen okresních) nemocnic by se navíc novináři měli zajímat permanentně, neboť tady utíkají miliardy. Ba i horor na pokračování by se o tom dal natočit.
Už v roce 1991 jsem á conto estébáků, fízlů a lustrací napsal: vydejme knižně veškeré seznamy pracovníků a donašečů tajné policie, seznamy pracovníků stranických sekretariátů a jiných bolševických organizací a ponechme pak jen a pouze na občanech, jak s těmito informacemi naloží, jak se podle nich zařídí. Jenže mnoha politikům se zkušenosti a informace těchto lidí hodily natolik, že nastala éra výjimek a podivných lustrací, dalším politikům se zase nehodily necenzurované seznamy, neboť na nich bylo příliš mnoho jejich kamarádů - a tak jsme došli až k dnešní grossovsko-tvrdíkovské klauniádě.

Miroslav Macek