ÚTERNÍ GLOSY

Miroslava Macka:
Konečně se v porodních bolestech klube obraz vzorového člena Rady České televize. Musí to být člověk, který se živí tvorbou či reprodukčním uměním (lidé z technických oborů a nedej bože obchodníci, živnostníci a vůbec podnikající pakáž je předem vyloučena, neboť není "členem gangu" a hrůzo hrůz, mohla by na tvůrčích televizních pracovnících uplatňovat takové podivnosti jako je efektivita práce, kontrola kvality, osobní odpovědnost za zmetky, pravomoc nadřízeného nařizovat podřízenému a podobné kapitalistické přežitky).
Nesmí to být člověk, který se kdykoliv v životě setkal s kýmkoliv z ODS a nedej bože, aby byl přívržencem této strany (naopak kamarádi pražských čtyřkoaličních politiků, ministra kultury Dostála a kamarádi těchto kamarádů jsou k takové funkci přímo předurčeni, neboť vesměs vyhovují prvnímu požadavku).
Pokud se vám zdá můj obraz vzorového člena Rady České televize přehnaný, zkuste výše zmíněná kriteria uplatnit na všechny kandidáty protěžované Vladimírem Mlynářem či Lidovými novinami - a uvidíte.
V mé domovské obci, městě Zábřeze, se během víkendu sešla krajská konference lidovců, která měla odpovědět na otázku, koho budou olomoučtí lidovci kandidovat do vedení KDU - ČSL. Závěr dlouhého jednání byl - inu, lidovecký. Ani Svoboda, ani Kasal, ale kompromis: Každý z delegátů nechť hlasuje podle svého osobního přesvědčení. Předseda krajské organizace poslanec Šafařík lidoveckého kočkopsa vycvičil k dokonalosti: "Není to vyjádření toho, že jsme se nedohodli, naopak jsme se dohodli na tom, že to necháme na delegátech. Já preferuji setrvání Kasala ve funkci předsedy, ale to neznamená, že pokud bude zvolen Cyril Svoboda, že bych jeho zvolení nerespektoval. V případě, že některý z delegátů navrhne někoho třetího, tak by to byl jen jeho názor a ne názor krajské konference.

Miroslav Macek