STŘEDEČNÍ GLOSY

Miroslava Macka:
No to jsou věci, to jsou věci!
"Ústavní soud může rozhodnout šalamounsky moudře, takže jeho verdikt je nepředvídatelný" pravil poslanec Daniel Kroupa z ODA k dnešnímu jednání Ústavního soudu o volebním zákonu.
Do včerejška jsem se divil, jak je možné, že mnozí občané vkládali svoje úspory do tak pochybných peněžních ústavů s tak pochybně vysokými úroky, když stačilo jen sem tam prolistovat noviny a začíst se do hospodářských stránek s velmi často publikovanou výší seriózních úroků seriózních bank. Dnes už se nedivím. V pořadu "Chcete být milionářem?" totiž na otázku, co znamená zkratka p.a. za výší úroků odpovědělo při nápovědi publika 11% diváků, že jde o denní úrokovou sazbu, 21 % že jde o týdenní, 24 % že jde o měsíční a jen 44 % správně, že jde o sazbu roční. Jo jo, za blbost se holt platí. V případě kampeliček ovšem, zásluhou uplatnění principu kolektivní viny, zaplatíme však všichni včetně těch, kteří investovali rozvážně a moudře. V Česku to holt tak chodívá, že se platí za to, že je člověk vzdělaný, rozvážný a solidní.
S hořkým pobavením sleduji tasemnicovité jednání Izraele a Palestinců o vzájemném soužití. S hořkým pobavením proto, protože jsem přesvědčen, že Izrael se už nikdy nevzdá Jeruzaléma a je nanejvýš ochoten na dobu velmi přechodnou poskytnout Palestincům nedůležitý podíl na správě části tohoto města. Pobavení proto ve mně vzbuzují různé plány na řešení, které z tohoto základního faktu nevycházejí. Opravdu platí historia magistra vitae. A zkuste najít v celé historii poklidné soužití dvou národů a dvou náboženství v jednom hlavním městě.

Miroslav Macek