ÚTERNÍ GLOSY 21.08.2018
Miroslava Macka
Sleduji mediální orgie k 50. výročí 21. srpna 1968 a děsím se těch k 80. výročí 29. září 1938, které by měly být zákonitě ještě mohutnější…
Obě tato výročí mají však jedno společné: jsou důkazem, že náš osud vždy záležel na politice velmocí, odvíjející se od toho, co pro ně bylo momentálně výhodné. A to by nám mělo být velkým poučením, že ani v budoucnu to nikdy nebude jinak!
Ach, ta lidská paměť!
V době vrcholících komunistických zvěrstev v letech 1951 – 1955, byl Alexander Dubček členem Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska a krajským tajemníkem KSS v Banské Bystrici.
A uznejte, že takové posty tehdy nemohla zastávat malá svině.
K převzaté nekorektní glose o novém prvku romíku jsem dostal následující mail od Petra Vadinského:
Je to tak laciný a prvoplánový a stupidní až je mi vás líto a to fakt nejsem zastáncem Romů. Vy se svojí minulostí se stydět neumíte tak se stydím za vás.
I odpověděl jsem mu:
Hezký den přeji a děkuji za mail a vyslovený názor. Ztráta smyslu pro humor, byť tak černý, že by mohl sklízet bavlnu, nebo velmi nekorektní (coby reakci na absurdně přehnanou korektnost), je ovšem jedna z nejhorších ztrát, která člověka může potkat.
Obě tato výročí mají však jedno společné: jsou důkazem, že náš osud vždy záležel na politice velmocí, odvíjející se od toho, co pro ně bylo momentálně výhodné. A to by nám mělo být velkým poučením, že ani v budoucnu to nikdy nebude jinak!
Ach, ta lidská paměť!
V době vrcholících komunistických zvěrstev v letech 1951 – 1955, byl Alexander Dubček členem Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska a krajským tajemníkem KSS v Banské Bystrici.
A uznejte, že takové posty tehdy nemohla zastávat malá svině.
K převzaté nekorektní glose o novém prvku romíku jsem dostal následující mail od Petra Vadinského:
Je to tak laciný a prvoplánový a stupidní až je mi vás líto a to fakt nejsem zastáncem Romů. Vy se svojí minulostí se stydět neumíte tak se stydím za vás.
I odpověděl jsem mu:
Hezký den přeji a děkuji za mail a vyslovený názor. Ztráta smyslu pro humor, byť tak černý, že by mohl sklízet bavlnu, nebo velmi nekorektní (coby reakci na absurdně přehnanou korektnost), je ovšem jedna z nejhorších ztrát, která člověka může potkat.