Homepage

ČTVRTEČNÍ GLOSY 22.03.2018

Miroslava Macka

Robert Runták, který roky řídil Exekutorský úřad v Přerově, chce vstoupit do politiky. Zakládá nové politické hnutí nazvané SpOLečně, s nímž chce na podzim v Olomouci uspět v komunálních volbách. „Vznikne kandidátka, která po dlouhé době nebude mít v Olomouci obdoby,“ slibuje.
Kvůli sestavení kandidátní listiny už Runták oslovil na dvě desítky výrazných místních osobností napříč oblastmi. Od podnikatelů a architektů přes významné představitele Univerzity Palackého i fakultní nemocnice až po umělce, špičkové vědce či výrazné tváře z kulturní sféry. Runták se označuje za iniciátora vzniku hnutí, s místem na kandidátce počítá i pro sebe: „Když jsem iniciátorem, bylo by fér, abych na kandidátce byl. Ale nemyslím, že bych měl být na předních příčkách,“ říká.
Tolik zpráva.
Dodávám:
Kupodivu o programu ani slovo. Pokud tedy za něj nepovažujete větu „Hnutí chce představit dlouhodobou vizi města, která bude dlouhodobě zvyšovat jeho potenciál, který tady rozhodně je.“
Podle čeho se ti oslovení rozhodují? Podle míry touhy po moci? Podle pachu peněz?

Není nad zprávy, které na rozdíl od jiných každodenně ovlivňují váš život:
Vévodkyně Kate rozplakala mámu autistického chlapce: To, co jí pošeptala do ucha, nečekala…

Petr Pauczyński na facebooku:
Nevíte někdo jaký je rozdíl mezi anexí Krymu a Afrínu?
Odpověď Břetislava Wajtra:
Na Krymu bylo mnohem méně mrtvých a z Afrínu lidé neutíkají k agresorovi.

Čtenář glos M. D. mi napsal:
I já jsem si coby vysokoškolský student - matematik vydělával doučováním méně nadaných žáků a studentů. Byly mezi nimi i jejich rodiči roztodivné typy. Jen zřídka se stávalo, že by dítka byla svými
neúspěchy v matematice nějak stresována, na rozdíl od jejich rodičů. Některá dokonce projevovala ostentativní nezájem, což byla ve spojení s ambiciózními rodiči docela výzva. Ale jednu poučku jsem si odnesl. V matematice má každý nastaven svůj práh vědomostí, kterých může dosáhnout. U někoho je to sčítání a odčítání, u někoho diferenciální rovnice. Do této hranice jde učení snadno, v podstatě bezpracně. Za touto hranicí nepomůže sebevětší dřina, sebelepší učitel. V životě jsem pak poznal, že je tomu tak nejen v matematice.
Hodně se píše o nízkém ohodnocení platu učitelů a neuspokojivé situaci ve školství a jako univerzální řešení se předkládá zvýšení platů (plus samozřejmě různé neomarxistické experimenty typu inkluze). Já vidím jako příčinu velmi nízkou společenskou prestiž učitelského povolání, vše ostatní včetně nízkých platů je důsledek. To je bohužel stav, který jsme - a píšu to po téměř třiceti letech s velkým sebezapřením - zdědili ze socialismu a hlavně nedokázali jsme jej změnit. Dnešní doba, která by se s nadsázkou dala nazvat jako údobí oslavy blbosti, tomu totiž vůbec nepřeje.

Čtenář glos P. B. mi napsal:
Zaujala mne glosa čtenáře P. B., podle kterého "Vládním cílem je jejich měsíční plat zvýšit na 50 000.- Kč. Což přepočteno na normální měsíční pracovní úvazek (učitelé mají 21 hod. týdně) dělá zhruba 100 000.- Kč." Musím říct, že pokud čtenář P. B. ovládá matematiku (a logiku) tak, jak to právě předvedl uvedením tohoto nesmyslného přepočtení údajného měsíčního úvazku učitele střední školy, pak nevím, co těm doučovaným nebožákům předal, ale začínám chápat, odkud se berou ty mýty o učitelích a kdo je pomáhá šířit.
Jen pro představu: podle čtenáře P. B. učitel na střední škole učí 5x4 hodiny týdně a jednu hodinu navíc věnuje buď taky učení, nebo něčemu dalšímu. Ve zbytku času podle čtenáře P. B. středoškolský učitel nedělá nic. Žádné přípravy, žádné opravování písemek, žádné papírování, žádné dozory, žádné zástupy, žádné projekty, žádné sebevzdělávání, třídní schůzky, prostě nic. Podotýkám, že takovouto "zjednodušenou" pracovní náplň nemají ani tělocvikáři, kteří by učili pouze tělocvik (což se neděje, každý z nich učí ještě alespoň jeden předmět), natož učitelé matematiky. Pokud by čtenář P. B. učil tímto způsobem, tj. že by za žáky po zvonění zavřel dveře a šel domů, vyhodil by ho každý ředitel každé školy ještě ve zkušební době i dnes, kdy je chronický nedostatek učitelů (natož v době "hluboké normalizace", kdy měl čtenář P. B. patrně poslední zkušenost s českým školstvím). Kdyby to, co píše čtenář P. B., byla skutečně pravda, pak by 70+% absolventů pajdáku nešlo ihned po vystudování pracovat mimo školství.

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)

 
Zveřejněno 22.03.2018

Copyright 2000-2018 © ViditelnyMacek.cz