Homepage

STŘEDEČNÍ GLOSY 18.10.2017

Miroslava Macka

Opsáno z Linkedin.com:
Za nekorunované „královny“ našeho práva bychom pak mohli označit Věru Jourovou, Ivanu Janů a Lenku Bradáčovou. Jourová patří mezi vůbec nejvýznamnější české právničky na evropské scéně, ať už díky samotné pozici eurokomisařky, anebo díky své agendě - spravedlnosti, otázkám spotřebitelů a rovnosti žen a mužů. Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová pak s přehledem pravidelně vyhrává všeobecné žebříčky nejvlivnějších žen u nás. No a Ivana Janů vede klíčový úřad, k němuž bude v souvislosti s evropským nařízením o ochraně osobních údajů upínat zrak (nejen) celá právnická obec. Tedy Úřad pro ochranu osobních údajů.
Ještěže jsme republika, dodávám…

Kateřina Mahdalová popisuje „výběrově“ svůj krušný sexuální život na facebooku (a pak se divíte volebním výsledkům! Ovšem pobavíte se…):
Zažila jsem pískání, pokřikování, osahávání, pronásledování na ulici, mlaskání, nabídky na "masáže", nabídky na "lékařské prohlídky", nejrůznější gesta... výběrově:
12 let - o dva roky starší spolužák ze základky mi v narvaném autobusu sahal do rozkroku
13 let - trenér tenisu mě po dohodě s mou mamkou vezl domů a před domem mi jezdil rukou po stehně a mou ruku táhl směrem na své stehno; vytrhla jsem se mu
14 let - dva spolužáci mě drželi ve školní šatně a třetí mi sahal na prsa
19 let - rozešel se se mnou extrémně (myslím opravdu extrémně) žárlivý kluk s tím, že mám "v každým oku č----a" a že je stejně každá holka štětka
30 let - jeden náměstek ministra si před začátkem pracovního rozhovoru, než jsem si připravila diktafon, sedl těsně vedle mě, dýchal mi na krk a něco šeptal
letos v létě - řidič v dálkovém autobuse si nastavil vnitřní zrcátko na mě a naznačoval mi jazykem vy-víte-co
Vlastně se mi to ani nechce už víc rozepisovat detailně.
Kdykoli jsem se ohradila, vyslechla jsem si, že jsem prudérní, netýkavka, že nemám smysl pro humor, že mám být ráda za zájem mužů, že jsem nevděčná, protože co by za to jiná dala, ale taky že jsem kurva, když nechci dát, atd. atd. Setkala jsem se mnohokrát s údivem mužů, že jsem přišla na oslavu/večírek/koncert a chci se bavit i jinak, nebo dokonce úplně jinak, než mi nabízeli oni. Jako by jim někdo natloukl do hlav, že holka/žena se dobře pobaví jen sexem s prvním týpkem, který projeví zájem.

Svěřila jsem se s tím jen pár lidem, protože se mi nechtělo oživovat nepříjemné vzpomínky a protože jsem se za to styděla. Že se mi to děje a že jsou toho někteří muži schopní. Bohužel jich bylo docela dost. Zkoušela jsem se vyhýbat skupinkám mužů na ulici, zkoušela jsem předstírat, že telefonuju, že neslyším. Ale proč bych vlastně měla? Na osamělých místech jsem se naučila okázale cinkat svazkem klíčů. Z nějakého důvodu se jich vlezlí týpci bojí. Jenže to, že si člověk odsedne, zrychlí chůzi nebo se připojí ke staršímu páru na ulici, aby měl pokoj od vlezlého pronásledovatele, to přece není řešení.
A ne, netrpím nenávistí vůči mužům. Mám je moc ráda. Vadí mi tenhle druh chování.
Holky, ženy, dívky, děkuju, že se ozýváte. Nenechte si to líbit.

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)

 
Zveřejněno 18.10.2017

Copyright 2000-2017 © ViditelnyMacek.cz