ČTVRTEČNÍ GLOSY 29.06.2017

Miroslava Macka
Neuvěřitelných deset tisíc migrantů jen za tři dny zachránily záchranné lodě ve Středozemním moři. Informovala o tom agentura pro ochranu vnějších hranic Frontex. Podle jejích zástupců se v tomto směru jedná o rekord.
Tolik včerejší zpráva. Chybí v ní ovšem ta nejpodstatnější informace, zda byli zachránění migranti vráceni zpět, či byli dopraveni k evropskému pobřeží.

Kamerunská novinářka Patti Beb Nefertari v rozhovoru v časopisu Týden:
Podle vás tedy měly velmoci raději nechat dále u moci diktátora Kaddáfího, který měl na svědomí stovky životů a podporoval terorismus?
To je opět evropský, nikoliv africký pohled. Naprostá většina Afričanů Libyicům pod Kaddáfím záviděla. Libye měla bezplatné zdravotnictví, účinný sociální systém, řada mladých lidí mohla studovat v zahraničí. Afričané měli ale hlavně pocit, že Kaddáfí v první řadě myslí na prosperitu vlastní země a celé Afriky, nikoliv na zájmy Evropanů a nadnárodních koncernů. To se o mnoha dalších afrických vůdcích říci nedá.
Libye za Kaddáfího každopádně představovala bezpečnostní pás. Dnes je to země chaosu a bezvládí, přes niž proudí do Evropy většina afrických uprchlíků. A nejen to. Zbraně, které velmoci dodaly povstalcům v Libyi, byly přeprodány dále do nitra Afriky a mají na svědomí tisíce mrtvých v jiných konfliktech. Včetně třeba řádění skupiny Boko Haram. Na mnoha místech afrického kontinentu se dnes bojuje zbraněmi vyrobenými v Evropě. Jak se tam dostaly, když Evropa údajně tak moc touží po tom, aby byl v Africe klid a lidé z ní neutíkali?
Někdy mi připadá, že jde o předem naplánovaný scénář. Velmoci podpoří jednu stranu konfliktu, dodají jí zbraně, a když dojde k válce, snaží se pomoci obětem. Třeba humanitární pomocí. Jenže ani ta není úplně zadarmo. Ruka, která dává, také rozhoduje. Takže humanitární pomoc nakonec skončí v rukou zkorumpovaných místních politiků, kteří za to podepíší se západní firmou nevýhodnou smlouvu. To je i případ Kamerunu. Tam nám snad patří jen to, co roste nad zemí. Nerostné bohatství si odvážejí Francouzi.
Kdyby šlo velmocem o odstranění Kaddáfího jako teroristy, mohly to udělat už dávno. Jeho pád ale podpořily až v době, kdy začal dělat konkrétní kroky k tomu, aby většina afrického bohatství zůstala v Africe. Teprve poté musel být odstraněn. A to i se všemi důsledky.

Josef Provazník na FB:
Přátelé, rozmáhá se nám tady takový nešvar: Kojení na veřejnosti, následné focené a chlubení se tím. Plus kecy o tom, že je to přirozené a komu se to nelíbí, tak je nejspíš strašlivé hovado. A nejenom u nás, ale po celém světě. Nějaká australská senátorka prý kojila přímo ve chvíli, kdy promlouvala k poslancům.
Tak já se tímto hlásím mezi ta strašlivá zpátečnická hovada. Okázalé kojení na veřejnosti a následné chlubení se tím je prostě zvrhlost. Kojení je sice přirozené, to ale souložení také. A nevím, jak vy, ale já bych v autobuse, na úřadě či přímo na ulici nic takového fakt nedělal.
Dodávám:
Osobně jsem přesvědčen, že ty militantní kojící matky se domnívají, že narození potomka je nějaká strašlivá zásluha, která musí být okolí náležitě předvedena a okolím náležitě oceněna. Jaksi zapomínají, že počít a porodit potomka umí každá myš. A to více a častěji…
Řádně dítě vychovat, až to je zásluha, ale i povinnost. Kupodivu ty exhibující matky stejně nepředváděly početí, ale možná i k tomu jednou blbá móda dospěje…

Petr Paulczyński na fb:
Prý by Drahoš ve druhém kole porazil Zemana.
Průzkum proběhl na naprosto reprezentačním vzorku na katedře genderových studií University Karlovy!