Homepage

ÚTERNÍ GLOSY 16.08.2016

Miroslava Macka

Nemohu se zbavit přesvědčení, že nejlepší parlament a vládu bychom měli tehdy, kdy by každý jejich člen bral průměrnou českou mzdu (ještě pořád by měli víc, než spousta jejich voličů).

Markéta Šichtařová odpovídá na otázku "Za osm let vzrostly v Evropě mzdy nejvíce Polákům, téměř o čtvrtinu. Češi si polepšili jen o procento. Jak je to možné?"
"Důvodů je více, ale dva hrají největší roli. Prvním je kurz koruny. Dokud bude centrální banka dál uměle oslabovat kurz české koruny, nebude existovat moc velký tlak na navyšování mezd.
Druhý důvod je víceméně kulturní a psychologický, je mnohem hůř číselně popsatelný. Česká ekonomika se zkrátka dlouhodobě profiluje jako ekonomika, která se snaží konkurovat zejména v zahraničí nízkou cenou svých výrobků, a to s sebou jako vedlejší efekt nese i nízký růst mezd. Mimochodem, tím se opět vracíme k centrální bance, protože ta tento způsob konkurence skrze slabý kurz koruny stále podporuje a propaguje.
Bohužel tento typ směřování ekonomiky není moc rozvojový, tím dlouhodobě velkou díru do světa neuděláme, budeme se vlastně víc a víc stávat levnou montovnou západu. Mnohem úspěšnější je druh konkurování kvalitou, to je typické třeba pro Německo. Německé výrobky jsou sice drahé, ale kvalitní, trvanlivé, proto na světových trzích i přes vysokou cenu žádané – a to zase umožňuje i vysoký růst mezd.
Je tedy z dlouhodobého pohledu podstatné, aby kurz koruny byl volně pohyblivý. Ale pozor – jeho uvolnění je zase jiným způsobem nebezpečné. Již jsem řekla, že my jsme zvyklí konkurovat spíš cenou než kvalitou. Dokud psychologicky nezměníme přístup, budou mít podniky velký problém růst mezd ustát a budou ve světové konkurenci propadat, takže tento růst mezd může značně zhoršit naši konkurenceschopnost a negativně poznamenat růst ekonomiky. Do třetice se tak vracíme k centrální bance – kdyby nezakonzervovala kurz na tak dlouhou dobu, nehrozil by prudký skok kurzu v budoucnu, a tedy by ani nehrozilo toto zhoršení ekonomické kondice země."

Vox populi, vox Dei:
Bývaly doby, kdy patřilo k bontonu, že muž musel mít stálý příjem, bydlení a teprve se mohl oženit a přivést na svět potomky. A pak pilně pracoval a šetřil na doby nenadálé nouze. Dnes se ti nezodpovědní nejprve množí, a pak táhnou tam, kde jsou ti, co pilně pracují a šetří a chtějí se dělit. To je takový komunistický přístup: aby se měli všichni stejně, tak se to těm schopným a pilným sebere a rozdělí se to mezi lemply a lenochy.

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)

 
Zveřejněno 16.08.2016

Copyright 2000-2019 © ViditelnyMacek.cz