ČTVRTEČNÍ GLOSY 10.07.2014

Miroslava Macka
Ne, aby Vás napadlo dát si tuto zprávu do souvislosti „hájení našich hodnot“ v Afganistánu!
Do Evropské unie se přes Středozemní moře valí další a další vlny ilegálních běženců. Pro jejich utrpení má eurokomisařka pro vnitřní záležitosti alespoň částečné řešení. Cecilia Malmströmová chce v EU více uprchlíků a vyzývá členské země, aby vybudovaly větší kapacity pro příjem běženců. Zemím, které tak učiní, jménem Evropské komise nabízí finanční podporu ve výši šest tisíc eur (asi 165 tisíc Kč).

Hned moje první včerejší glosa o „našich padlých“, jak ji pojmenoval jeden novinář (ač byla mnohem obecnější), pěkně rozvířila bahno české (vlastně pardon, pražské) žurnalistiky, léty pěkně doleželé. A jak už v Česku bývá zvykem, pokud nemáte na cokoliv ten „jedině správný názor“, , následuje nikoliv debata a argumentace ad rem, tedy k věci, ale ad personam, tedy k osobě nositele „nesprávného“ názoru. Jak typické, jak čecháčkovské!

Může mi někdo neemotivně a s hlubokým vnitřním přesvědčením říct, koho či co v Afganistánu bráníme? Režim exprezidenta Karzáího a jeho výsledky? Režim jednoho z kandidátů, Abdulláha Abdulláha, který se prohlásil novým prezidentem a pravděpodobný následný vývoj? Režim protikandidáta Ašrafa Ghaního, který se cítí být též prezidentem a pravděpodobný následný vývoj? Bráníme části Afganistánu a jejich obyvatele před jinými Afgánci? Které před kterými? Jedny kmenové náčelníky před druhými? Nové Talibánce před starými Talibánci nebo ty staré před budoucími? Bráníme výsledky americké zahraniční politiky na Středním východě za posledních dvacet let? Napište mi, rád Vaše přesvědčení zveřejním.

Čtenář glos J. P. mi napsal:
Petra Procházková, známá novinářka, kdysi napsala, co jí řekli v Afganistánu - nejlépe se jim prý vedlo za Nadžibuláha.

Čtenář glos M. T. mi mimo jiné k témuž napsal:
Odpovědí na Vaši otázku, zda Afgánci jsou šťastnější než před dvanácti lety, bych odpověděl: "Ano, jsem přesvědčen, že i tam existují lidé, kteří se chtějí zbavit strachu o svůj život. Zbavit se strachu únosu a "zmagoření" svých dětí do podoby teroristického vola."
Odpověď na druhou otázku: "Bohužel to nelze posoudit, protože si nedokážu představit jaké by to bylo, pokud by v Afganistánu nebyl žádný voják. Spíše mě uklidňuje, že se teroristům stavíme na odpor, protože se obávám, že by to jinak bylo horší a horší."

Čtenář glos Š. V. mi napsal:
To co píšete ve Vaší glose ze dne 9.7. 2014 je nehoráznost. Nehodlám s Vámi polemizovat o Vašich zkreslených názorech, nestojíte mi za to a určitě znáte rčení o tom, že nejhorší srážka je s blbcem. Nechápu jen, jak můžete tak bezohledně, arogantně a hlavně nesmyslně, bez znalosti věci se k tomuto vyjadřovat. Styďte se.

Čtenář glos J. R. mi napsal:
Jsem rád, že alespoň někdo ze známých lidí se kriticky ozval k právě vypuknuvší vlně "hrdinské" hysterie. Zdá se mi, že ta je o to hlasitější, oč více si naše věrchuška není jista tím "správným" postojem občanů k dlouholetému angažmá AČR tisíce kilometrů od našich hranic - které přitom jedině a pouze má česká armáda dle ústavy ČR bránit, čehož ovšem po dlouhodobé demontáži lidské i materiálové ani není schopna...

Čtenář glos J. K. mi napsal:
Plně souhlasím s Vaším míněním ve středečních glosách 9.7.2014. Copak to asi bylo za bojovou akci, při níž naši vojáci rozdávali psací potřeby afghánským dětem? Viz dnešní komentář Ivana Hoffmanna v Denících. Neohrozili tak naši vojáci vlastně ony děti, kterých prý zahynulo jedenáct a o nichž se vůbec nemluví? Trapného politického přiživování jsem dnes viděl na všech televizích víc než dost.

Laďa Větvička šlonsky a skvostně:
Lidi si mysli, po všeckych tych valečnych filmach a seryjalach, že ve valce je vždycky jedna hodna strana, a pak tam su ty zle svině. A že ty hodni na te spravne dycky vyhraju, i když to chvilu trva. "Pravda vitězi, ale da to fušku", řikaval mlady Masaryk, než ho bolševičti agenti vyhodili anebo nechali spadnut z okna.
Jenže tak to neni. Každy člověk z princypu chce mět pravdu. A tak aji každy vojak, ať už bojuje na jakekoliv straně, si mysli, že on je na te spravne straně. A až po valce, jak už je všecko jasne, se rozhodne o tym, kdo je ten hrdina, a kdo byl ta zla sviňa.
Každy vojak, ať už bojuje za lebensraum, boha, vudca, rasu, režim, stranu, naboženstvi, nebo za cokoliv jineho, si mysli, že hystoricka pravda je na te jeho straně. A jeho protivnici si mysli to same. Nejhorši ze všeho ale nakonec nesu ti protivnici, ale ty odporne zrudy zvane polityci, keři su schopni jeden den hlasat jakysik nazor, a druhy den hlasat cosik uplně opačneho. Ty odporne žvasty o hrdinstvi, to može vymyslet enem polityk. Bo žaden vojak nechce byt hrdina. Vojak chce enem jedno. Přežit.

Senátor Jiří Oberpfalzer:
Obrátil jsem se na ministra průmyslu a obchodu ve věci připravované novely horního zákona (zák. č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství), která podle mne bude mít negativní dopad na obce a města i na celou ekonomiku, a především na české domácnosti, včetně záporných důsledků pro státní rozpočet. Podle navrhované novely by mělo dojít k výraznému zvýšení poplatků z území zabraného pro dobývání nerostů a poplatků z tržeb. Poplatek u všech nerostů se zdvojnásobuje, u hnědého uhlí dokonce roste na desetinásobek. To se promítne negativně v několika věcech. Jednak dojde k růstu již tak vysokých cen uhlí pro centrální vytápění. Zadruhé to bude mít dopad na individuální situaci lidí s domácími kotli, kteří se budou ohlížet po levnějším, ale méně kvalitním topení, což bude mít negativní ekologické dopady v obcích, kde převažují domácí kotle. Nezanedbatelné jsou sekundární ekonomické efekty, jako je zatížení sektoru hornictví dávkou, která snižuje jeho konkurenceschopnost. Kromě toho to bude také znamenat mj. zvýšení rozpočtových výdajů v sociální sféře, vezmeme-li v úvahu, že podle dostupných informací si podporu nákladů na bydlení může nárokovat až 500 tisíc domácností v ČR. Z výše uvedených důvodů, a především proto, aby nedocházelo k dalšímu cenovému zatížení a zvýšení výdajů pro domácnosti, jsem požádal ministra Mládka o patřičnou úpravu návrhu novely při uvážení všech možných rizik a negativních dopadů na život v České republice.