PONDĚLNÍ GLOSY 13.08.2012
Miroslava Macka
Drobná poznámka k církevním restitucím:
Akcionáři a majitelé jiných obchodních společností, jejichž společnosti byly znárodněny po únoru 1948, nedostali ze svého ukradnutého majetku ani korunu. Dnes budou spolu se svými potomky platit navíc miliardy církvím, neboť co bylo ukradeno, má přece býti navráceno…a ještě k tomu včetně inflačního vylepšení.
Už dlouho jsem se tak hořce nenasmál jako nad větou Lucie Pantazopoulou Drahoňovské v jejím článku o básníku Ivo Fleischmannovi v pátečních Lidovkách. Jeho angažování v KSČ v době nejhorších represí totiž opisuje takto:
Na sklonku 40. let setrvává na československém velvyslanectví v Paříži, věrný svým představám o novém postavení člověka ve spravedlivé společnosti.
Politici mají mít solidní rodinné zázemí a pokud se manželka a děti vyvedou, je to jen a jedině plus. Kupříkladu si vezměte takového primátora Přerova Jiřího Lajtocha z ČSSD. V roce 2006 (to byl ještě místostarosta) koupily jeho investičně nadaná manželka a dcera za 157.000.- Kč od města pozemek. No, a podle nového územního plánu tam povede cyklostezka, a tak jej teď město vykoupilo zpět za 750.000.- Kč. Jak říkám, když se manželka s dcerou vyvedou…
Údaj, který pravděpodobně neznáte:
Náš povinný příspěvek do evropské kasy činí každý den sto dvacet milionů korun.
Ondřej Neff to napsal za mne - a lépe:
Prezident Klaus vetoval zákon, nařizující majitelům domů, aby si za své peníze nechali vypracovat certifikát energetické náročnosti svého domu a štítek o výsledku přibili vedle dveří. Nařídila to EU a my "souladíme" s jejími zákony. Opět zřetelný příklad, jak původně pozitivní projekt zabředá do bažiny byrokratických nesmyslů, které přinesou jen šikanu a výdaje. Těžké je pátrat v paměti, kdy z EU přišlo něco pozitivního a očividně užitečného, kromě dotačních peněz, které se rozplývají v kapsách lidí blízkých řečišti. Každý evropský nesmysl je samozřejmě podpořen nějakou skvělou ideou. Občany je třeba donutit k zateplování. Proboha! Občany nutí k zateplování zejména cenová politika dodavatelů energií, obvykle čistých nebo skrytých monopolů a taktéž obvykle s vysokým státním podílem. Státním podílem rozumějme vliv politických stran,. které si vliv nad hospodařením těchto podniků rozparcelovaly. Kdyby takzvané zateplení bylo efektivní a vedlo k úsporám, nepotřebovali bychom žádný Brusel, aby nám radil, abychom to udělali. Píši tyto řádky na základě letitých osobních zkušeností. Těžko soudit, zdali jde o "nejškodlivější zákon", jak ho Klaus charakterizoval - to je spíš rétorický obrat muže zvyklého prodávat své zboží médiím chtivým po superlativech. Každopádně je to zákon typický pro styl, jímž se v posledních létech bruselská centrála projevuje nejvíce. Příkaznictví a šikana, zákazy a nařízení. Tragikomický to jev v době, kdy se ekonomický základ projektu očividně kymácí, pokud se rovnou nehroutí! Na palubě původního Titaniku se aspoň tančilo. Na palubě tohoto Titaniku se buzeruje.
Akcionáři a majitelé jiných obchodních společností, jejichž společnosti byly znárodněny po únoru 1948, nedostali ze svého ukradnutého majetku ani korunu. Dnes budou spolu se svými potomky platit navíc miliardy církvím, neboť co bylo ukradeno, má přece býti navráceno…a ještě k tomu včetně inflačního vylepšení.
Už dlouho jsem se tak hořce nenasmál jako nad větou Lucie Pantazopoulou Drahoňovské v jejím článku o básníku Ivo Fleischmannovi v pátečních Lidovkách. Jeho angažování v KSČ v době nejhorších represí totiž opisuje takto:
Na sklonku 40. let setrvává na československém velvyslanectví v Paříži, věrný svým představám o novém postavení člověka ve spravedlivé společnosti.
Politici mají mít solidní rodinné zázemí a pokud se manželka a děti vyvedou, je to jen a jedině plus. Kupříkladu si vezměte takového primátora Přerova Jiřího Lajtocha z ČSSD. V roce 2006 (to byl ještě místostarosta) koupily jeho investičně nadaná manželka a dcera za 157.000.- Kč od města pozemek. No, a podle nového územního plánu tam povede cyklostezka, a tak jej teď město vykoupilo zpět za 750.000.- Kč. Jak říkám, když se manželka s dcerou vyvedou…
Údaj, který pravděpodobně neznáte:
Náš povinný příspěvek do evropské kasy činí každý den sto dvacet milionů korun.
Ondřej Neff to napsal za mne - a lépe:
Prezident Klaus vetoval zákon, nařizující majitelům domů, aby si za své peníze nechali vypracovat certifikát energetické náročnosti svého domu a štítek o výsledku přibili vedle dveří. Nařídila to EU a my "souladíme" s jejími zákony. Opět zřetelný příklad, jak původně pozitivní projekt zabředá do bažiny byrokratických nesmyslů, které přinesou jen šikanu a výdaje. Těžké je pátrat v paměti, kdy z EU přišlo něco pozitivního a očividně užitečného, kromě dotačních peněz, které se rozplývají v kapsách lidí blízkých řečišti. Každý evropský nesmysl je samozřejmě podpořen nějakou skvělou ideou. Občany je třeba donutit k zateplování. Proboha! Občany nutí k zateplování zejména cenová politika dodavatelů energií, obvykle čistých nebo skrytých monopolů a taktéž obvykle s vysokým státním podílem. Státním podílem rozumějme vliv politických stran,. které si vliv nad hospodařením těchto podniků rozparcelovaly. Kdyby takzvané zateplení bylo efektivní a vedlo k úsporám, nepotřebovali bychom žádný Brusel, aby nám radil, abychom to udělali. Píši tyto řádky na základě letitých osobních zkušeností. Těžko soudit, zdali jde o "nejškodlivější zákon", jak ho Klaus charakterizoval - to je spíš rétorický obrat muže zvyklého prodávat své zboží médiím chtivým po superlativech. Každopádně je to zákon typický pro styl, jímž se v posledních létech bruselská centrála projevuje nejvíce. Příkaznictví a šikana, zákazy a nařízení. Tragikomický to jev v době, kdy se ekonomický základ projektu očividně kymácí, pokud se rovnou nehroutí! Na palubě původního Titaniku se aspoň tančilo. Na palubě tohoto Titaniku se buzeruje.