Homepage

ÚTERNÍ GLOSY 3.01.2012

Miroslava Macka

Stále nechápu, proč by měl být velký průšvih v tom, že do školství možná nedoputují miliardy evropských dotací, když většina z těchto peněz bývá užita na zcela zbytečné projekty a jen učí národ žít za měkké peníze, jejichž proud ovšem nakonec vyschne. To už ovšem mnozí zcela zapomenou, jak se tvrdě vydělávají.

Čtenář glos V. S. mi poslal návrh novoročního prezidentského projevu, který si mi velmi zamlouvá:
Reaguji na váš návrh napsat novoroční projev (ač nepatřím mezi kritiky projevu pana prezidenta Klause).
Nicméně svůj projev bych viděl v osnově:
1) oslovení (rozhodně bych nepoužíval spoluobčané, jen občané - dámy a pánové, také nepoužíváme spoluzaměstnanci, spolumanažeři, spolučlenové)
2) přání do nového roku
3) připomenutí, že nelze kapitalisticky žít a socialisticky pracovat (ještě prarodiče věděli, že bez práce nejsou koláče)
4) připomenutí, že doba feudální skončila a hodný kníže pán, který by naše hody eventuelně ve slabé chvíli uhradil, není
5) závěr
Tož tak!

Čtenář glos D. K. poslal též novoroční projev napsaný přímo pro pana prezidenta, a to s podotknutím, že jej má rád a v 90 % s ním souhlasí:
Vážení spoluobčané!

Rok se s rokem sešel a já jsem si dal závazek, že Vám letos řeknu vše přesně tak, jak to vnímám a jak to ve skutečnosti je, bez zbytečného státnického a diplomatického mlžení a eufemismů.

V právě skončeném roce se stalo dost zásadních věcí, například ta nepříjemnost s perem. Samozřejmě by mi ho na požádání dali, mrzí mne ovšem, že jsem se nechal tak hloupě nachytat a nevšiml si, že nás natáčejí. Za to se vám všem omlouvám a slibuji, že budu příště opatrnější. Na druhou stranu jsem rád, že mne nikdo nevyfotil s žádnou blondýnkou. Jak vidíte, i prezident se dokáže v lecčems poučit.

V prosinci zemřel můj předchůdce v úřadu prezidenta Václav Havel. Tato smutná událost poznamenala závěr loňského roku, kdy za mnou přijelo mnoho významných státníků a osobností z celého světa, abychom se společně mohli s ním rozloučit při obřadu, důstojně a velmi dobře zorganizovaném Kanceláří Prezidenta republiky.

Celý rok docházelo na má slova, předpokládám že jste si toho také všimli. Nebudu a nechci to tady všechno vyjmenovávat, to by tento projev musel být mnohem delší než normálně. Já ale nechci dělat nic, co by se vymykalo normálním, standardním zvyklostem prezidenta republiky. To po mně opravdu, ale opravdu nemůže nikdo chtít. Proto se omezím jen na to nejdůležitější.

Jedna z věcí, kde na moje slova došlo obzvlášť silně, je krize eurozóny. Jak jsem už několikrát uvedl, eurozóna není a nikdy nebude optimální měnovou zónou. Dál to do hloubky vysvětlovat nebudu, protože by tomu většina z vás stejně neporozuměla. Stačí, když si zapamatujete, že je dobře, že máme pořád vlastní platidlo a že na tom mám svůj významný podíl. Kdybychom měli Euro, byli bychom na tom mnohem hůř.
V souvislosti s tím musím pochválit naši vládu, že i díky mé radě projevila státnickou zodpovědnost a neposlala do Bruselu ani MMF bianko šek na daších já nevím kolik desítek miliard korun. To bychom je mohli rovnou vyhodit a možná by to bylo lepší.

My v České republice jsme na tom zatím relativně dobře, nezaměstnanost i státní dluh je u nás menší než je průměr EU, hospodářství zatím alespoň neklesá a banky máme zdravé. K jejich sanaci došlo během vlády Miloše Zemana a tady ho musím pochválit, protože i mne ten starý bastard už několikrát pochválil. Miloš Zeman je důkazem, že i levicoví politici, přestože se pletou prakticky ve všem, jsou v České republice o něco rozumnější, než je běžné v ostatních typických zemích Evropy. Tedy až na Paroubka, ale to není žádný levicový politik.

Nás všechny asi zajímá, jak budeme v příštím roce žít, jak se nám bude dařit. Je nepochybné že jak komu. Kdo bude mít štěstí, nebo bude velmi pracovitý, z nějakého důvodu nepostradatelný nebo ve výborném vztahu se svým šéfem, tak tomu se nepochybně bude dařit dobře. Vám ostatním, kterým se třeba bude dařit o něco hůře, může zlepšit náladu vědomí toho, že žijete ve standardní, demokratické zemi s tržním hospodářstvím, kde všechny hlavní společesnké bitvy už byly vybojovány a teď už se jenom jemně dolaďují parametry. Každopádně by zde mohlo být ještě mnohem, mnohem hůře. Je třeba vědět, že každý, ať se nachází kdekoliv na společenském žebříčku, si může polepšit, když si vyhrne rukávy a vrhne se do práce se zvýšenou pílí a úsilím. Rozhlédněte se kolem sebe a třeba zjistíte, že vaši sousedé potřebují nějakou službu nebo výrobek a objevíte díru na trhu.

Letos se v médiích i jinde nadělalo mnoho povyku kolem korupce. Zdálo by se, že jedna aféra střídá druhou, ale jsem přesvědčen, že jde jen o mediální, virtuální realitu. Jsem přesvědčen, že i korupce je u nás ve srovnání s vyspělým demokratickým světem naprosto standardní a jenom sdělovací prostředky ji nafukují do přehnaných proporcí.

Vážení spoluobčané, mám velkou radost, jak si v minulém roce naběhli na vidle všelijací environmentalisté a globalwarmisté. Vždy jsem věděl, že tohle zelené náboženství je luxusem bohatých zemí, ovšem když jim dojdou peníze, tak se naštěstí ukazuje, že budou muset takovéto v uvozovkách luxusní koníčky hodit přes palubu. I pod vlivem afér jako byla Climategate, která přišla jako na zavolanou.

Přeji si, aby se v novém roce dostali více ke slovu odvážní politici, kteří se nebojí foukat proti větru. Tedy například lidé jako Ladislav Bátora, Vít Bárta nebo Vladimír Vladimirovič.

Vážení spoluobčané, děkuji vám za pozornost a přeji vám do nového roku mnoho úspěchů, zdraví a spokojenosti

Z blogu Markéty Šichtařové:
S eurem můžeme souhlasit či nesouhlasit. Někdo si může myslet, že ho máme držet za každou cenu, jiný si může přát jeho pád. Ale nakonec to je v zásadě úplně jedno. Hádáme se zbytečně. Bez Němců není eura. A bez podpory německé veřejnosti zase nebude německých politiků, kteří by o euro stáli. Až přijdou - po vzoru Pravých Finů - třeba Praví Němci, bude s eurem vymalováno.

A ekonom Pavel Kohout na závěr:
Nyní sílí tendence silný stát ještě více posílit, navršit ještě jednu úroveň státní správy (federální vládu v Bruselu), zavést evropské daně a evropské dluhopisy. Čili ranní kocovinu vyřešit ještě jednou lahví vodky.

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)

 
Zveřejněno 03.01.2012

Copyright 2000-2019 © ViditelnyMacek.cz