PONDĚLNÍ GLOSY 7.11.2011
Miroslava Macka
A pak, že jsou v Česku malé důchody! Vždyť matka ministra průmyslu a obchodu, důchodkyně Jindřiška Kocourková, zakoupila a posléze s mírným ziskem prodala cenné papíry za 16 milionů korun. A vzhledem k tomu, že ministr se k tomu kategoricky odmítl vyjádřit s tím, že nejde o jeho peníze a lze předpokládat, že taktéž by učinil či učiní i jeho bratr z ministerstva školství (tam tradičně miliony nerozdávají, jen statisíce půvabným sekretářkám), jde určitě o úspory, co zbydou po zaplacení nájmu, vodného a stočného, elektřiny, plynu, nějakého toho jídla a tak, však to znáte...
Ovšem policie to v tomto případě bude mít velmi jednoduché: stačí nahlédnout do daňových přiznání paní Kocourkové...
A tak mne dnes Lidové noviny přiřadily ke Stanislavu Grossovi či Martinu Kocourkovi, kteří náhle zbohatli na velmi podivných transakcích. Jaksi zapomněli na to, že jsem na rozdíl od nich nebyl veřejným činitelem placeným z veřejných peněz, pracoval jsem zcela transparentně (moje firma byla a je trvale registrována v Česku a má účet u české banky) a zcela legálně jako poradce jen pro soukromé a nikoliv státní či veřejné zákazníky a veškeré vydělané peníze jsem do poslední koruny zdaňoval...Tak to se velmi ohrazuji, pánové Palato a Křivko!
"A postarat se o lidi, kteří celý život poctivě dělali, snad musí být povinností každé vlády," říká herec Jiří Krampol. V tom je ovšem největší bída dnešního světa, totiž, že lidí s tímto názorem začíná být většina. Vláda se nemá o lidi co starat. Vláda má zajistit a udržovat takový systém, v němž poctivě pracujícím lidem zůstane dost peněz na to, aby se zaopatřili se na stáří sami, pokud by náhodou selhalo zaopatření základní: dobře vychovaní a vzdělaní potomci.
Už dlouho jsem se tak nezasmál, jako při slovech některých poslanců a některých komentátorů, že nový zákon o veřejných zakázkách je významným mezníkem boje proti korupci. Po čase si jim to dovolím připomenout...
Ovšem policie to v tomto případě bude mít velmi jednoduché: stačí nahlédnout do daňových přiznání paní Kocourkové...
A tak mne dnes Lidové noviny přiřadily ke Stanislavu Grossovi či Martinu Kocourkovi, kteří náhle zbohatli na velmi podivných transakcích. Jaksi zapomněli na to, že jsem na rozdíl od nich nebyl veřejným činitelem placeným z veřejných peněz, pracoval jsem zcela transparentně (moje firma byla a je trvale registrována v Česku a má účet u české banky) a zcela legálně jako poradce jen pro soukromé a nikoliv státní či veřejné zákazníky a veškeré vydělané peníze jsem do poslední koruny zdaňoval...Tak to se velmi ohrazuji, pánové Palato a Křivko!
"A postarat se o lidi, kteří celý život poctivě dělali, snad musí být povinností každé vlády," říká herec Jiří Krampol. V tom je ovšem největší bída dnešního světa, totiž, že lidí s tímto názorem začíná být většina. Vláda se nemá o lidi co starat. Vláda má zajistit a udržovat takový systém, v němž poctivě pracujícím lidem zůstane dost peněz na to, aby se zaopatřili se na stáří sami, pokud by náhodou selhalo zaopatření základní: dobře vychovaní a vzdělaní potomci.
Už dlouho jsem se tak nezasmál, jako při slovech některých poslanců a některých komentátorů, že nový zákon o veřejných zakázkách je významným mezníkem boje proti korupci. Po čase si jim to dovolím připomenout...