ÚTERNÍ GLOSY 18.10.2011

Miroslava Macka
Tak jsme se dozvěděli, že bývalý šéf nejstrategičtějšího českého podniku ČEZ Martin Roman neměl bezpečnostní prověrku. Co se ovšem nedozvíme je to, kdo z Národního bezpečnostního úřadu za to může a byl tedy na hodinu propuštěn.

Šéfredaktor Respektu Erik Tabery zřejmě věří, že tento týdeník má nejen duši, ale i vlastní myšlení. Jinak by přece nenapsal do včerejšího čísla "...přiznejme, že tento časopis příliš nevěřil šancím TOP 09 dostat se do parlamentu." Ale spíše se bojí přiznat, kdo z velkých žurnalistických hvězd se takto utnul...
Vzhledem k tomu, že ve stejném článku napsal "Paroubek má charisma, jež mnozí podceňují", předpokládám, že to byl on. Neboť "charisma", ať už beru tento pojem sociologicky coby schopnost svými mimořádnými osobními vlastnostmi přesvědčit ostatní, aby mne uznávali a byli mi oddaní (Weber) nebo psychologicky, tedy vlastnost být přitažlivý a okouzlující, umět ovlivňovat lidi a vybuzovat v nich sympatie, rozhodně Paroubek nemá. Jen děsivou touhu po moci za každou cenu, což podle mých celoživotních zkušeností je v politice ta nejnebezpečnější vlastnost.

Čtenář glos P. H. mi napsal k vysoké odměně pracovníka ministerstva financí dr. Franty:

Na základě mých dlouholetých zkušeností v oblasti finančních trhů si neodpustím poznámku ke zdůvodnění vyplacené vysoké odměny panem ministrem financí. Při krizích se investoři, zcela racionálně, vyhýbají rizikovějším aktivům, banky snižují svou ochotu k úvěrování podnikatelského sektoru, a ty peníze se velmi rychle přesouvají do tzv. bezpečných přístavů, které již po mnoho let představují státní dluhopisy. Takže by se dalo říci, že pan Dr. Franta dostal svou odměnu zcela nezaslouženě, neboť právě krize mu jeho práci velmi ulehčila. Jednak zvýšenou poptávkou po státních dluhopisech, která, spolu s iniciativou centrální banky, vedla ke snížení úrokových sazeb, což znamená snížení nákladů financování státního dluhu. Ale pokud je odměnňování úředníků nastaveno podle "výsledků hospodaření", tak se proti tomu nemůže nic namítat, jen proti té "ubohé" ministrově výmluvě.