ÚTERNÍ GLOSY 7.06.2011

Miroslava Macka
Otázka zní stále stejně: kam až jsou ODS a TOP 09 ochotny ustoupit Věcem veřejným pod falešnou záminkou "nezbytných reforem", o jejichž připravenosti a kvalitě se dnes a denně bohužel přesvědčujeme...

Těžko, přetěžko se obhajuje zvýšení DPH a další "reformní" kroky, když si ve stejný čas mohou lidé číst kupříkladu o tom, že česká armáda za stamiliony léta modernizovala a udržovala starý sovětský pozemní systém protiletecké obrany, o němž dnes mluvčí ministerstva tvrdí, že "je schopen maximálně ochránit čtyři budovy v České republice", přičemž jej ovšem armáda chce nadále udržovat až do roku 2016.

Na příkladu nákazy escherichií v Německu je dobře vidět, že se globalizoval i strach a hlavně nedostatek zdravého selského rozumu, tedy blbost. Což jsou tradičně dvě komodity, na kterých se dá nejlépe a nejvíce vydělat.

Němečtí investoři si mj. stěžují, že je v Česku nedostatek nízkokvalifikované pracovní síly. Což je, vzhledem k počtu politologů, sociologů a jiných -logů z vysokých škol, vznikajících jako houby po dešti, s podivem.

Přítel O. V. mi napsal:
Někdy v roce 1994 jsem se zúčastnil velmi zajímavé a podnětné diskuse, která se týkala zásadního přerodu mediálního působení na "globálního" občana. Dotyčná diskuse probíhala, jak jinak, v Londýně za účasti britských bezpečnostních expertů, poslanců Dolní i Horní sněmovny a samozřejmě i předních redaktorů BBC. Ústředním tématem diskuse byl tzv. "CNN faktor", tedy zprostředkování událostí globálního významu v on-line reportáži pomocí satelitních televizních kanálů, především Války v Zálivu a obsazení Somálska. Mezi politiky a experty na straně jedné a zástupci médií na straně druhé došlo k zásadní neshodě. Na jedné straně jakési právo na svobodné šíření informací a na straně druhé (především konzervativní) zodpovědnost vůči dopadu těchto informací na globální populaci. Tehdy byl internet ještě v plenkách, nicméně někteří z nás už tehdy upozorňovali na rodící se fenomén globální informační sítě, která v událostech celosvětového významu může sehrát velmi silnou roli (skutečnost později mnohanásobně předčila naše prognózy).
Co s tím? Válka v Zálivu, pád TwinTowers, ptačí chřipka, španělské okurky, atd. Každá událost je charakterizována následujícím řetězcem: událost sama - její bezprostřední svědek - jeho interpretace události - její mediální zpracování (na základě názoru příslušného redaktora vedeného komerčním zájmem k co největšímu koeficientu prodejnosti dotyčné reportáže) - kontext zařazení dotyné reportáže (hlavní zprávy, okrajová sdělení, "okolí" tvořené dalšími zprávami, atd.) - dopad na konzumenta informace a jeho interpretace zprávy - kontext tvořený převzetím (nepřevzetím) dalšími mediálními kanály - dopad na realitu (krach pěstitelů okurek z důvodů drastického snížení poptávky, válka proti terorismu, atd.). S jistými obměnami tento řetězec platí i pro internet. S tímto fenoménem nelze v současnosti dělat vůbec nic. Postupem času by bylo možné vzdělávat veřejnost v kritickém pohledu na informace a vést ji k jejich vlastnímu vyhodnocování (podpora "selského rozumu"). To však potrvá věky. Zatím se musíme smířit s tím, že takto podávané informace budou nadále především škodit (ekonomicky, společensky), a doufat, že nezpůsobí nějakou nevratnou katastrofu.

Moje poznámka: Vzhledem k dramaticky sníženým cenám okurek a další zeleniny je nejvyšší čas rozšířit fámu, že krvavé průjmy způsobuje benzin, voda, plyn a elektřina...