PONDĚLNÍ GLOSY 30.05.2011
Miroslava Macka
Nevím, nevím, jestli to byla lichotka, když Miloš Zeman pronesl při příležitosti pohřbu Eduarda Janoty slova: "Dokázal sestavit rozpočet pro jakoukoliv vládu."
Moc rád bych totiž žil ve státě, kde by se nevyskytovali rozpočtáři, ochotní vytvářet formálně bezchybné destruktivně schodkové rozpočty pro kohokoliv, právníci, ochotní vytvářet formálně bezchybné špatné zákony pro kohokoliv, sebekvalitnější umělci, ochotni sloužit komukoliv...
Nic nevystihuje absurditu víkendového jednání Věcí veřejných lépe, než slova delegáta z Jihomoravského kraje Jiřího Novotného: "Pověst Věcí veřejných byla totálně zničena." Aniž by kdokoliv z delegátů přiznal, že Věcem veřejným zničily pověst osoby, které ten stejný kongres potvrdil ve funkcích.
Při četbě přílohy Peníze et byznys sobotních Lidovek jsem se musel dvakrát štípnout, zda se mi to nezdá. V článku Vladimíra Kalába "Ráj lichvy to na pohled" totiž stálo černé na bílém: Částečnou vinu na vlastním zadlužení nesou i dlužníci.
Jednatelé Věcí veřejných požadovali na koaliční schůzce o reformě zdravotnictví údaje o výši spoluúčasti pacientů v jednotlivých evropských zemích. To tedy chodí na tak důležité schůzky pěkně nepřipravení! Copak všichni nemají draze placené poslanecké asistenty a počítače? To opravdu o tak neskutečně závažných věcech rozhodují nevzdělaní a nepoučení tupci?
Přítel O. V. mi napsal:
Tak tu máme další občanskou iniciativu, která velmi razantně vstoupila na naši společenskou scénu. Říká si Veřejnost proti korupci a věštím jí skvělou budoucnost plnou nepopíratelných úspěchů v tomto boji. Zárukou těchto světlých zítřků jsou "neprofláknutá" jména prý dvouset signatářů jejího Manifestu. Namátkou: politolog Jiří Pehe, bývalí politici Unie svobody Jan Ruml, Hana Marvanová či Václav Krása, režiséři Fero Fenič, Olga Sommerová, Břetislav Rychlík a Helena Třeštíková, herci Táňa Fischerová, Tomáš Hanák či Jan Kraus, filozof Erazim Kohák, teolog Tomáš Halík, výtvarník Jiří David, písničkáři Jan Burian a Jaroslav Hutka, bývalá šéfka Akademi věd Helena Illnerová nebo romský aktivista Karel Holomek. Tento spolek společensko - politických zombie projevuje vskutku obdivuhodnou vitalitu. Na jedno tito bezesporu ušlechtilí mužové a ženy zapomínají. Pokud nebude odstraněna příčina korupce, totiž neúměrně vysoké množství veřejných prostředků, vládami poctivě "ukradených" pracujícím občanům a posléze přerozdělených, bude se jmenované korupci dařit rovněž neúměrně dobře, i kdyby se tito spravedliví bojovníci na hlavu postavili. Tuto prajednoduchou úvahu jim však, bohužel (bohudík?) znemožňuje jejich patrně vrozená socialistická deviace, která je vede k hlásání přesného opaku toho, co by bylo opravdu užitečné. Takže všichni politici, státní správa et cetera mohou nadále klidně spát...
Moc rád bych totiž žil ve státě, kde by se nevyskytovali rozpočtáři, ochotní vytvářet formálně bezchybné destruktivně schodkové rozpočty pro kohokoliv, právníci, ochotní vytvářet formálně bezchybné špatné zákony pro kohokoliv, sebekvalitnější umělci, ochotni sloužit komukoliv...
Nic nevystihuje absurditu víkendového jednání Věcí veřejných lépe, než slova delegáta z Jihomoravského kraje Jiřího Novotného: "Pověst Věcí veřejných byla totálně zničena." Aniž by kdokoliv z delegátů přiznal, že Věcem veřejným zničily pověst osoby, které ten stejný kongres potvrdil ve funkcích.
Při četbě přílohy Peníze et byznys sobotních Lidovek jsem se musel dvakrát štípnout, zda se mi to nezdá. V článku Vladimíra Kalába "Ráj lichvy to na pohled" totiž stálo černé na bílém: Částečnou vinu na vlastním zadlužení nesou i dlužníci.
Jednatelé Věcí veřejných požadovali na koaliční schůzce o reformě zdravotnictví údaje o výši spoluúčasti pacientů v jednotlivých evropských zemích. To tedy chodí na tak důležité schůzky pěkně nepřipravení! Copak všichni nemají draze placené poslanecké asistenty a počítače? To opravdu o tak neskutečně závažných věcech rozhodují nevzdělaní a nepoučení tupci?
Přítel O. V. mi napsal:
Tak tu máme další občanskou iniciativu, která velmi razantně vstoupila na naši společenskou scénu. Říká si Veřejnost proti korupci a věštím jí skvělou budoucnost plnou nepopíratelných úspěchů v tomto boji. Zárukou těchto světlých zítřků jsou "neprofláknutá" jména prý dvouset signatářů jejího Manifestu. Namátkou: politolog Jiří Pehe, bývalí politici Unie svobody Jan Ruml, Hana Marvanová či Václav Krása, režiséři Fero Fenič, Olga Sommerová, Břetislav Rychlík a Helena Třeštíková, herci Táňa Fischerová, Tomáš Hanák či Jan Kraus, filozof Erazim Kohák, teolog Tomáš Halík, výtvarník Jiří David, písničkáři Jan Burian a Jaroslav Hutka, bývalá šéfka Akademi věd Helena Illnerová nebo romský aktivista Karel Holomek. Tento spolek společensko - politických zombie projevuje vskutku obdivuhodnou vitalitu. Na jedno tito bezesporu ušlechtilí mužové a ženy zapomínají. Pokud nebude odstraněna příčina korupce, totiž neúměrně vysoké množství veřejných prostředků, vládami poctivě "ukradených" pracujícím občanům a posléze přerozdělených, bude se jmenované korupci dařit rovněž neúměrně dobře, i kdyby se tito spravedliví bojovníci na hlavu postavili. Tuto prajednoduchou úvahu jim však, bohužel (bohudík?) znemožňuje jejich patrně vrozená socialistická deviace, která je vede k hlásání přesného opaku toho, co by bylo opravdu užitečné. Takže všichni politici, státní správa et cetera mohou nadále klidně spát...