Homepage

ÚTERNÍ GLOSY 12.04.2011

Miroslava Macka

Během prohlášení stále ještě ministra vnitra Radka Johna, že setkávání vysokých představitelů ministerstva vnitra s Vítem Bártou v jeho bytě je zcela normální, neboť jednali o budoucím přesunu peněz z mýtného k policii a spoustě dalších konkrétních věcí (předpokládám, že jediným záznamem těchto jednání byl odposlech a kamery v Bártově bytě a premiér či ministr financí o tom neměli ani tuchy) a jednali pochopitelně ve svém přirozeném prostředí, kde "žijí a pracují", tak během tohoto jeho projevu mne napadla pro Radka Johna velmi příhodná přezdívka: blboun nejapný...

Prezident Klaus je geniální herec - naturščik: v roli kleptomana, který se v Chile shlédl v drahém psacím peru, nemá chybu! Doufám jen, že použije některou z oblíbených vysvětlovacích taktik: "půjčka" nebo "mystifikace"...
Dodatečně jsme však byli ujištěni, že o žádnou krádež nešlo, neboť "to bylo běžné pero s logem státu, které dostávají prezidenti při státních návštěvách."
V tom případě bylo ovšem předáno mimořádně neobvyklým způsobem! Ale naše mozky, politiky už zcela zblblé, akceptují už cokoliv. Ach, jo!

Jsou věty, za které by se mělo povolit okamžité použití brachiálního násilí. Kupříkladu za větu poslance Věcí veřejných Michala Babáka: "Splácel jsem to z toho, že jsem minulý rok prodal akcie asi tak za třicet čtyřicet milion, teď přesně nevím."

Opsáno z facebooku:
Kočí: "Našla jsem doma v ložnici štěnici instalovanou v ložnici."
Bárta: "To je lež, máme videozáznam z jejího pokoje, že si ji tam nainstalovala sama."

Čtenář glos P. J. mi napsal:
Čím dál tím víc se utvrzuji v názoru, že jedinou funkční formou vlády je osvícená diktatura, kde pro různé Bárty, Johny, Dobeše, ale i Vondry, Kalousky, Grosse, Paroubky a stáda dalších by vzkvétaly fungující galeje. Současné tahanice máslem potažených makovic našich vrcholových politiků jsou nechutnou fraškou a ukazují neskutečnou ubohost lidského formátu špiček "véčkařů”. Především Radek John v plné nahotě ukázal, jaký je sebestředný buran, který pro kariéru odhodí i poslední zbytky charakteru.
Dosti už mne i unavují neustále omílané věty ministrů Hegera a Drábka, že reformy jsou nezbytné. Avšak reformy, zřejmě v našem podání, nutně znamenají, že se musí vybírat stále více a více peněz. Ale touto cestou by uměl dělat reformy i obecní blb. Systém vybrat (sebrat) prachy - nalít prachy už tady přeci je a evidentně nefunguje, tak proč jej prohlubovat? Přitom i sám ministr Heger rezignovaně připouští, že v "šedé zóně” zdravotnického hospodaření ročně mizí podle střízlivých odhadů nějakých 30 miliard Kč. Zajímavý byl v tomto ohledu jeden pořad "Reportéři ČT”, který se zabýval majetky některých ředitelů nemocnic (i zadlužených nemocnic), na které si ze svého platu nemohli vydělat a ani jinak jejich získání nemohli věrohodně doložit. Předpokládám, že daňová správa, jak jinak, ani hospodářská kriminálka, se na tento pořad pro jiné pracovní vytížení koukat nestihly. A různé "šedé zóny” fungují na všech ministerstvech a úřadech, kterými protékají naše daně, takže zde je potřeba reformy a nikoliv extenzivně navyšovat odvody a daně. Otázkou zůstává, zda je odstranění reálného socialismu ve veřejném sektoru vůbec ještě možné. Zvláště když demagogičtí šamani typu Davida Ratha oblbují občanstvo, že zdraví přece není a nemůže být "kšeftem”. Zdraví jistě kšeftem být nemůže, ale zdravotnictví? Proč by nemohlo? Sám Rath je toho důkazem, avšak jeho kšefty jsou skryté a zastřené, tudíž nezdaněné a nekšeftuje za své, ale za naše peníze. Zdravotnictví, jakožto služba, by přece "kšeftem” býti mohlo a říkám si často, už aby to bylo. Jenže musel by to být solidní a férový kšeft, tedy kšeft podle jasných a předem daných pravidel s rovnoprávným postavením všech smluvních stran. A právě do těch pravidel se nikomu moc nechce, sice se o nich neustále žvaní, ale dát je na papír, to už je jiná. Je to známý evergreen zdravotnických standardů. Ono totiž, budou-li konečně definovány, hrozí, že pacienti by najednou mohli začít něco vyžadovat, na něčem trvat a "rajtovat” a byl by konec s obálkami do kapes v bílých pláštích, protože nadstandard by bylo možno a nutno hradit otevřeně a hezky pokladnou. Takže reformy,vážení, to není jen tak, protože za povykem různých bijců za práva pacientů se skrývá obyčejné ječení ze strachu před ztrátou nezasloužených privilegií.
Také ze všech stran slyším, že kdejaké ministerstvo či úřad zadal a zadává všelijaké audity, jistě za nemalé peníze a bez gramotných výstupů. A tak si někdy říkám, jestli by nebylo levnější zrušit parlament a vládu a najmout si na správu státu tyhle auditorské chytrolíny. Alespoň bychom se třeba dozvěděli, co vůbec zjistili a jak se to dá použít a využít.

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)

 
Zveřejněno 12.04.2011

Copyright 2000-2018 © ViditelnyMacek.cz