ČTVRTEČNÍ GLOSY 9.12.2010

Miroslava Macka
Za poslední rok bylo ze soukromého sektoru propuštěno 84.000 lidí. Ve veřejném sektoru za stejnou dobu přibylo 6.000 lidí. Žádný slušný komentář mne nenapadá.

Zcela nechápu, proč Radiožurnál vyslal za naše peníze do terénu spoustu reportérů, kteří nám celý den popisovali z různých úřadů a institucí, kolik a jak tam stávkuje lidí. Jako kdyby nám vykládali co dvacet minut stejný špatný vtip...
K tomu mi čtenář J. B. napsal:
Nevím jak Vy, ale já už to nemohu poslouchat. Jsem živnostník, který je pomalu každý den ve styku se státními, krajskými nebo obecními úřady. Jako každý den tak i dnes v kanceláři nebo v autě poslouchám rozhlasovou stanici ČR1. Celičký den se nemluví o ničem jiném než o stávce státních zaměstnanců, odborníka střídá odborník a já se nestačím divit a začínám pochybovat, zda žiji a podnikám ve stejné zemi jako někteří odborníci. Korunu tomu nasadil pan Kepka, tuším, že je to režisér, který jako rozhlasem oslovený hlas lidu pronesl dvě nehorázné kraviny. A sice, že stát chce po svých výborných zaměstnancích stále lepší výkony a za to jim chce dát méně peněz. Z obsahu tohoto hlasu lidu mi vyplývá, že pan Kepka je buď slepý a hluchý nebo mluvil o jiné zemi. Pane Kepko, stát nechce snížit platy svým zaměstnancům ze 100 na 90%, stát chce zaplatit o 10% méně za služby, které pro něj vykonávají státní zaměstnanci. A vzhledem k tomu, že jich je mnohem více, než jich je k úkolům, které po nich stát požaduje, potřeba, nejedná se o snížení platů o 10%, ale jedná se o to, aby se konečně už jednou začali vedoucí pracovníci státních úřadů chovat jako manažeři a zbavili se těch, kteří svým docházením do úřadu a podáváním velmi chabých výkonů brání dobře ohodnotit opravdu výborné státní zaměstnance.
Dále pan Kepka prohlásil, že snižování se týká i jeho a jeho kolegů, protože někteří jeho kolegové, herci, jsou už na hranici existenčních příjmů. Tak k tomu, pane Kepko, mohu jen podotknout to, že tito kolegové si asi budou muset zvolit jiné zaměstnání, takové, které je uživí. V této zemi je totiž mnoho herců, kteří se herectvím živí a myslím, že docela slušně.
A tak si poslouchám ten rozhlas a nestačím se divit, nežiji v jiné zemi a nechodím na jiné úřady než pan Kepka a jemu podobní?

A naposledy o včerejší stávce. S odbory se holt musí vyjednávat, říkají odbory a stěžují si na aroganci vlády. Bylo by ale záhodno, aby na rovinu řekly, co si pod pojmem vyjednávat představují = přijmout veškeré odborářské návrhy.