PÁTEČNÍ GLOSY 26.03.2010

Miroslava Macka
Stalo se naštěstí to, co jsem včera napsal. Petr Nečas ovšem teď musí udělat další nezbytný krok. Jasně a zřetelně říct, že se na příštím kongresu ODS bude ucházet o místo předsedy a začít se už ode dneška jako vůdce roztoulané smečky chovat. Pak by dokonce ani tolik nezáleželo na tom, zda Mirek Topolánek odejde či neodejde do kongresu z funkce předsedy. I když, má-li alespoň trochu rozumu, tak učiní. Nakonce, ať se podívá na svoje fotografie z poslední doby: unavený, vystresovaný, permanentně naštvaný... a také si musí uvědomit, že jeho odchod zdaleka nezpůsobilo jen jeho plácání v redakci LUI, ale jeho chování a politické chyby z poslední doby, tedy že ten rozhovor byl jen poslední kapkou, aby pohár trpělivosti přetekl.
Hrozí sice nebezpečí, že Topolánek se bude zuby nehty držet své předsednické funkce, aby mohl ovlivňovat příští vedení ODS, neboť dozajista platí slova Bohumila Pečenky z posledního čísla Reflexu: "Tématem pro sebe je úloha, jakou dvojice Topolánek - Langer přisoudila Drobilovi po volbách - být politickým pokrývačem podnikatelsko - politických eskapád zmíněné dvojice za uplynulé období. Od Drobilova zvolení si rovněž slibují, že kvůli jeho nezkušenosti přes něj budou i po odstoupení nadále řídit ODS."
Pokud chce ovšem Petr Nečas uspět, musí se začít obklopovat lidmi stejně důvěryhodnými a poctivými jako je on sám. A takových lidí je v ODS, byť to mediálně není tolik zřejmé, ještě dost a dost.
Petr Nečas má navíc jednu velikou výhodu, a tou je jednoduchý a lehce sdělitelný volební program: udělat vše pro to, aby se Paroubek s komunisty za zády nedostal k moci. A v tom mu všichni bývalí voliči, kteří se od Topolánkovy ODS začali odklánět, velice rádi pomohou.