Homepage

STŘEDEČNÍ GLOSY 16.09.2009

Miroslava Macka

"Překvapivý" krok Jiřího Paroubka a ČSSD nehlasovat pro rozpuštění sněmovny, není při důkladném zamyšlení zdaleka tak překvapivý.
0.) Paroubek si spočítal (bylo mu spočítáno), že by listopadové volby nevyhrál, lépe řečeno, že by s vysokou pravděpodobností nevznikla vláda s ním v čele.
1.) Stávající poslanci mají na chvíli po "existenčních starostech" a dozajista to Jiřímu Paroubkovi svou podporou vrátí.
2.) Paroubek bude mít více času na změny kandidátek k "obrazu svému".
3.) ČSSD postihne opakování předvolební kampaně finančně nejméně, neboť je dostatečně bohatá. Pro menší strany, zvláště TOP 09, ale nakonec i pro ODS, to může být problém.
4.) V poslední době poněkud upozaděný Paroubek se opět dostává do hry: chce být hlavní silou při politických rozpočtových handlech a případné "výdobytky" pro své voličstvo dobře prodat. Boj ( a všimněte si, že nikoliv s Topolánkem, ale s Janotou) o výdobytky pro své voliče mu může jen pomoci.
5.) Paroubkovi se jistě nelíbila představa povolebního dohadování v situaci neschváleného rozpočtu a rostoucího počtu nezaměstnaných - nasedat do vlaku, který brzdí je politicky hloupé a pravděpodobnost, že by se v pololetí příštího roku vyvezl na první vlně oživení, není zcela malá.
6.) Voliči mají velmi krátkou paměť a Paroubkovu včerejší piruetu rychle zapomenou.
7.) Paroubek tímto tahem postavil ostatní politiky do situace diváků (premiér se to dozvěděl z tisku a Topolánek to dokonce nervově nevydržel a vzdal se mandátu - od lídra věc zcela teatrální a nesmyslná).

Mumlání poslanců Melčáka a Ranince o možnosti další žaloby k Ústavnímu soudu poskytlo Paroubkovi krásnou výmluvu a příležitost.
Paroubkovi se nyní ovšem může tvrdě postavit duo Janota - Fischer, neboť má v ruce trumf: trvat na politické dohodě o rozpočtu s maximálním deficitem 170 miliard korun. A pokud je ČSSD a odbory nepřesvědčí o kompromisech s vyšším zadlužením a ČSSD by Fischerovu vládu proto shodila, tento "overkilling" s následnými problémy by Paroubkovi mohl ublížit, byť by se snažil "boj o zájmy pracujících" prodat sebelíp.
Summa summarum: Paroubek udělal to nejlepší, co ve své situaci mohl udělat.
Je na nás, neparoubkovcích, abychom nasadili v následujících měsících všechny své síly a zabránili mu v nástupu k moci.
P.S. Paroubkovy stávající kecy o "blahu lidu" pak čtěte: Jde mi o MOC, tedy o moje blaho!

Topolánek během jednoho večera (bez komentáře):
"Nemám tento týden pocit, že jsem schopen vést stranu do voleb."
"Chci nabízet veřejnosti hodnověrnou alternativu."
"Nechystám se rezignovat na předsedu ODS, nicméně žádnou variantu nevylučuji."
"Na kongresu ODS chci požádat o silný mandát."
"To ale neznamená, že kongres, plánovaný jako nevolební, by se měl stát volebním."
"Popírám, že jsem sněmovnu opustil, abych usiloval o funkci eurokomisaře."
"Nikdo mi to nenabídl, alternativa je to lákavá."

Die Presse: "Češi si takové politiky nezaslouží."
Já: Nesouhlasím! Zasloužíme si je: strašně jsme politicky zlenivěli, vše necháváme na reklamních a PR "expertech", agenturách, billboardech a producírujících se kandidátech, namísto abychom vlastními silami přesvědčili své příbuzné, známé, přátele, spolupracovníky a sousedy,koho mají volit (ne, že by byl přílišný výběr, ale v politice vždy volíme nikoliv ideál, ale nejmenší zlo!)

Bylo by velmi zajímavé udělat mezi omladinou -účastníky "Týdne nepřizpůsobivosti"- průzkum, kolik z nich se živí prací, kolik z nich živí rodiče a kolik my ostatní z našich daní...

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)

 
Zveřejněno 16.09.2009

Copyright 2000-2017 © ViditelnyMacek.cz