Homepage

STŘEDEČNÍ GLOSY 17.12.2008

Miroslava Macka

Netušil jsem, že se po pádu bolševiků ještě dožiju toho, že nás někdo bude nutit povinně vyvěšovat vlajky, tak jak to požaduje Napoleonek Sarközy (tentokrát tu evropskou na všech českých veřejných budovách): doufám, že to opět otevírá alespoň některým eurorektistům oči, kterak si velmoci představují eurodemokracii!

Britský Sunday Telegraph napsal:
Bizarní konfrontace na pražském Hradu dokazuje neschopnost euroelit akceptovat jiný názor.
Představte si fracouzsko - německého europoslance, který je pozván do Buckinghamského paláce k návštěvě královny, kterak před ní rozvinuje hvězdnatou vlajku EU a nutí ji vyvěsit ji na paláci vedle vlajky britské. Britské občany, kdyby tato událost pronikla navenek, by to jistě nepotěšilo.
A já dodávám: a dovedete si představit, co by se dělo v britském tisku? Jenže Britové holt nejsou vlezdoprdelisté, jako spousta Čecháčků (včetně žurnalistů, pochopitelně), kterým je v toku času dokonce jedno, do kterého zadku právě lezou...

Čtenář glos R. Ř. mi zaslal velmi zajímavou informaci:
To, že s. Rath plánuje darovací smlouvy na zdravotní poplatky je sice hrozné, ale je to součást jeho programu, který mu vynesl křeslo (bohužel ne elektrické).
Horší je ta informace, že z peněz pro různé dotace (kde měl p. Bendl přísně stanovené požadavky, co musí žadatel splnit a doložit), vzal výše jmenovaný soudruh pětset mega českých a zřídil novou dotaci na Rozvoj měst a obcí, kde pravidla pro žadatele nejsou a tak bude rozhodovat on sám (maximálně se svými soudruhy).
Blil bych.

Podivuhodně blábolivou větu napsal ve svém pondělním článku v Týdnu Miroslav Korecký. Zní: "Další projekty jsou ve zcela zárodečném stadiu a mezi nimi se navíc různě pohybují solitéři a šedé eminence, jako je Petr Hájek nebo Miroslav Macek.
Škoda, že Miroslav Korecký nezvedl telefon a nezavolal mi, nebo si alespoň nepročetl mé jízlivé komentáře k novým pokusům o založení nové pravicové strany. Zjistil by tak nade vší pochybnost, že se mezi jakýmikoliv "projekty ve zcela zárodečném stadiu" nepohybuji a nepohybuji . Proč, to jsem vysvětlil v článku, který vyšel před časem v Lidovkách a který tedy pro pořádek a informaci (nejen p. Koreckého) dnes přetiskuji.

Článek z Lidovek:

Desatero vzniku nové pravicové strany.

Kombinace posledních volebních výsledků ODS a následných turbulencí v této politické straně, spolu s blížícím se volebním kongresem způsobila prudkou erupci úvah a spekulací o možném vzniku nové pravicovéstrany. Bohužel, právě shora vyjmenované okolnosti a chaotické náznaky, kdo a s kým takovou politickou stranu již v různém stupni utajení připravuje, téměř zabraňují věcnému a střízlivému zamyšlení na toto téma. Také ničím nedoložené spekulace, že za těmito přípravami stojí prezident Václav Klaus a že tedyjpůjde o jakousi jeho soukromou, prezidentskou , antitopolánkovskou, antilisabonskou stranu, situaci spíše zamlžují a v podstatě případný vznik nové strany jen znesnadňují až znemožňují. (Což je možná pravý účel těchto spekulací).
Přesto se pokusím, jsa vyzbrojen praxí, kterou mi dal nemalý podíl na založení ODS, dlouhodobá práce v ní a hlavně ještě delší pohled na její život a politiku z mírného i většího odstupu, stručně popsat nezbytné předpoklady úspěšného vzniku takové strany.
1. V politice existuje horror vacuií, což v praxi znamená, že veškerý politický prostor je zcela zaplněn, že na politické scéně nikdy není jakési "volné" místo pro novou politickou stranu, jak často slyšíme a čteme. Každá nová politická strana si svůj prostor prostě musí získat na úkor jiných politických stran a doplnit jej dílem občanů, kteří k volbám z různých důvodů občas či trvale nechodí.
2. Bez zřetelného, mediálně i vzdělanostně silného, charismatického lídra, nemůže žádná nová úspěšná strana vzniknout.
3. Zakladatelé nové pravicové politické strany mají v Česku v podstatě jen dvě možnosti: buď založit velmi zásadovou, liberální, pravicovou stranu, oslovující menšinově pravicové a většinově levicové intelektuály (tedy ty levicové, kteří ovšem s reálnou levicí a zvláště s jejími reprezentanty nechtějí nic mít, neboť jim připadají málo intelektuálští). Tedy něco jako bývalou Občanskou demokratickou alianci (ODA), která by se sice jakž takž držela nad pěti procenty přízně a přesto by přinášela svým politikům nemalý benefit: ať už ve vládě či v opozici nenesli by v podstatě žádnou odpovědnost, zato veškeré funkční požitky. Druhou možností je pak založit novou pravicovou stranu, která by časem nahradila dnešní ODS a vždy usilovat o volební výhru .
4. Zakladatelé této politické strany ovšem musí mít opět k dispozici zdatného lídra a hlavně program, který osloví alespoň 35 % voličů.
5. A tady jsme u hlavního problému v tomto historicky rovnostářském státě, v němž většina občanů, a to včetně části podnikatelů, je větší či menší měrou přímo existenčně závislá na přerozdělování všeho druhu a proto bude vždy raději volit "čitelnou" levici, u níž mají "svoje jisté".
6. Jediným možným a dosažitelným elektorátem pro úspěšnou novou politickou stranu se tak stává menšinová střední třídy, zcela odkázaná na práci svých rukou a hlav a platící značné daně, aniž by za ně dostávala od státu patřičné protislužby a dále nemalá část občanů, kterým sice pranic nevadí stávající míra přerozdělování, zato je však nesmírně štve viditelné mizerné hospodaření a hlasité mlaskání politiků při konzumaci různých výhod a hrabání do veřejných peněz.
7. Závěr z toho vyplývající je zřejmý: nová strana by nesměla mít v programu prvotně rychlé omezování míry přerozdělování , ale zásluhou lepšího a solidnějšího hospodaření stejné či větší sociální jistoty za stejné či menší peníze. Až po čase by si pak mohla dovolit velmi evoluční, nikoliv huráreformní cestou pustit se i do větších změn ve zdravotnictví, důchodovém systému, atd. , atd. Měla by totiž k tomu ten nejlepší předpoklad: velkou důvěru veřejnosti v její poctivé úmysly a v její schopnost žádně hospodařit, prověřenou praxí.
8. Také "velké" věci, jakými se většina občanů nepřílš zabývá, ač jsou pro ně ve svých důsledcích podstatné, tedy zahraniční, bezpečnostní či energetická politika, by se straně s vysokou důvěrou veřejnosti z oblasti věcí "malých", každodenních, dělaly mnohem snázeji a kvalitněji.
9. Musela by k tomu ovšem mít politiky, kteří by řádným a solidním hospodaření ve svém osobním i veřejném životě šli příkladem, tedy "celkový umělecký dojem" z nové strany a jejích představitelů, který nakonec ve všech volbách vždy rozhoduje, by musel být velmi vysoký. Ať se však rozhlížím jak se rozhlížím, žádného takového lídra, ani případný tým pro takovouto politickou stranu nevidím...
10. Vše ostatní je odsouzeno k okamžitému či pozvolnému nezdaru.

A na závěr recept na rychlé vánoční cukroví, a to rumové pralinky k okamžité konzumaci:


Vezměte dutou čokoládovou figurku.

Ukousněte jí hlavu .

Dolijte rumem.

Vánoce jsou ještě blíž a tak se Vám krátí možnost objednat hezký dárek, knihu "Anglická poezie v překladech Miroslava Macka". Objednat si ji můžete na dobírku na adrese m.vitovcova@volny.cz
Cena, včetně balného a poštovného, je 312.- Kč.
Díky za přízeň.

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)

 
Zveřejněno 17.12.2008

Copyright 2000-2018 © ViditelnyMacek.cz