Homepage

Muzeum Těšínska v září a říjnu 2008

Kulturní servis - informace o probíhajících i připravovaných výstavách v našem muzeu v měsíci září a říjnu 2008

Plán výstav a akcí Muzea Těšínska (programová skládačka) na měsíce září a říjen 2008- PDF

Výstavní síň Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Pražská 14/3, tel.: 558 761 221
Stálá expozice: Obrázky z minulosti Těšínského Slezska
Výstava: Město Český Těšín (historická výstava)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h


Výstavní síň Muzea Těšínska Musaion Havířov, Dělnická 14, bezbariérový vstup, tel.: 596 813 456
Výstava: Černobílý svět (haptická výstava - realizována za finančního přispění Moravskosleszkého kraje)
Sladký život čokolády
(vernisáž obou výstav 25. 9. 2008 v 17. h, výstavy potrvají do 31. 1. 2009)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h


Památník životické tragédie v Havířově-Životicích, tel.: 596 434 138
Stálá expozice: Okupace a odboj na Těšínsku
Výstava: 1918 - vznik republiky - historická výstava
(výstava potrvá do 31. 3. 2009)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h


Kotulova dřevěnka, Havířov-Bludovice, Hálkova 4, tel.: 596 813 456 a 602 709 731
Stálá expozice: Lidové bydlení a tradiční zemědělství na Těšínsku
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - letos pouze do 14. října 2008


Výstavní síň Muzea Těšínska v Jablunkově, Mariánské nám. č. 14, tel.: 558 359 533
Stálá expozice: Z minulosti Jablunkova a okolí
Otevřeno: Těšínské stříbrné šperky (historická výstava)
(výstava potrvá do 12. 10. 2008)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h

Výstavní síň Muzea Těšínska v Karviné, Masarykovo nám. 10, tel.: 596 311 425
Výstava: Muzeum o muzeu (výstava k 60. výročí založení Muzea Těšínska a 100. výročí narození L. Báči, zakladatele muzea)
(výstava potrvá do 11. 1. 2009)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h
ve dnech 29. 8. - 5. 9. 2008 bude VS Karviná z technických důvodů dočasně uzavřena


Výstavní síň Muzea Těšínska, Dům dětí a mládeže, Masarykova třída 958, 73514 Orlová-Lutyně, tel.: 596 531 205
Stálá expozice: Orlová minulost i současnost (stálá expozice)
Výstava: Autogramy českých a světových osobností ze sbírky Jiřího Hanibala
(výstava potrvá do 28. 9. 2008)
Vzácné kočkovité šelmy ze sbírek Slezského zemského muzea
(vernisáž výstavy 21. 10. 2008 v 17. h, výstava potrvá do 28. 2. 2009)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h


Výstavní síň Muzea Těšínska - Technické muzeum v Petřvaldě, tel.: 596 541 092
Stálá expozice: Tradice hornictví na Těšínsku
Kouzelný svět tramvají
Výstava: Slepice nebo vejce? Reklama nebo výrobek
(výstava potrvá do 31. 10. 2008)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h


Archeopark v Chotěbuzi - Podoboře, tel.: 558 761 227, 721 193 517
otevřeno: út - pá v září a říjnu na objednávku
so - ne 9.00 -17.00 h
poslední prohlídka v 16 h
28. 9. - neděle Sv. Václav - polní mše ke cti sv. Václava pod širým nebem přímo v Archeoparku v 16 h (jen za příznivého počasí), ve spolupráci s Římskokatolickou farností Český Těšín.

Výstavní síň Muzea Těšínska v Orlové  (DDM Orlová, příspěvková organizace),  735 14 Orlová-Lutyně,  Masarykova tř. 958, tel.: 596 531 205,  e-mail: orlova@muzeumct.cz  Otevřeno:  út - pá 9.00 - 12.30 hod. 13.00 - 17.00 hod.  so 9.00 - 13.00 hod.  ne 13.00 - 17.00 hod.  Muzeum Těšínska, příspěvková organizace, 737 01 Český Těšín,  Hlavní třída 15, tel.: 558 761 211, fax: 558 761 223,  e-mail: muzeum@muzeumct.cz, http://www.muzeumct.cz  Výstava potrvá do 28. února 2009
Výstavní síň Muzea Těšínska v Orlové
(DDM Orlová, příspěvková organizace),
735 14 Orlová-Lutyně,
Masarykova tř. 958, tel.: 596 531 205,
e-mail: orlova@muzeumct.cz
Otevřeno:
út - pá 9.00 - 12.30 hod. 13.00 - 17.00 hod.
so 9.00 - 13.00 hod.
ne 13.00 - 17.00 hod.
Muzeum Těšínska, příspěvková organizace, 737 01 Český Těšín,
Hlavní třída 15, tel.: 558 761 211, fax: 558 761 223,
e-mail: muzeum@muzeumct.cz, http://www.muzeumct.cz
Výstava potrvá do 28. února 2009
ZOO
ZOO
Poutníci
Poutníci 11.11.-28.2.2008
Poutníci 11.11.-28.2.2008
Poutníci

Stálé expozice:

Výstavní síň Muzea Těšínska v Českém Těšíně
Přestože prochází hlavní budova muzea v současnosti restitučním řízením, nabízí výstavní síň v náhradních prostorách Pražské ul. 14/3 svým návštěvníkům zajímavou stálou expozici věnovanou historii Těšínska "Obrázky z minulosti Těšínského Slezska". Zájemci si zde mohou prohlédnout exponáty, které dokumentují způsob každodenního života předešlých generací - mezi ty nejzajímavější patří ukázky vybavení domácnosti a tradičního nářadí nebo těšínský kroj. Ke spatření jsou zde i řemeslné výroby - díla zlatníků, puškařů, zámečníků, hrnčířů ad. Pozornost je věnována i těžbě uhlí. Zajímavý je soubor předmětů s církevní tématikou, upozorňující na silný vliv náboženství na lid Těšínska.
Součástí je také dlouhodobá výstava o historii Českého Těšína, která ukazuje proměny města, ke kterým došlo během jeho osmdesátiosmileté existence.


Výstavní síň Muzea Těšínska v Jablunkově
Tradice jablunkovského muzea sahají až do poloviny 19. století, kdy vzniklo rodinné muzeum Sikorů. V roce 1922 bylo otevřeno Krajinské muzeum Slezské muzejní společnosti, jehož činnost ukončila druhá světová válka. Muzejní tradice byly obnoveny až v roce 2000. Dnes se stálá expozice pobočky Muzea Těšínska věnuje bohaté historii a významnými tradicemi města a okolních obcí. Ve výstavní síni jsou pořádány dlouhodobé tématické výstavy.

Kotulova dřevěnka
Jedna z nejstarších staveb na Těšínsku byla postavena v roce 1781 a je ukázkou původní zástavby na území města Havířova. Říká se jí Kotulova dřevěnka, a to podle rodu, který chaloupku vlastnil nejdéle. Dnes funguje jako muzejní expozice. Přestože se v regionu rozvíjelo hornictví, ve kterém nacházelo uplatnění stále více zdejších lidí, ponechali si mnozí malé hospodářství - pěstovali obilí a zeleninu a chovali krávy, prasata, králíky, slepice a často i včely. Tato skutečnost se odráží ve stálé expozici, která dokumentuje vybavení domácnosti a způsob života místních obyvatel na přelomu 19. a 20. století. Návštěvníci uvidí, jakže to byli naši předkové důvtipní a důmyslní, jaký komfort si dokázali vymyslet a vyrobit dvě stě let před námi. Prohlédnou si dobový nábytek, keramické výrobky a ve zděné stodole zemědělské nářadí. Zajímavostí je funkční větrný mlýnek, který sloužil především ke šrotování obilí.


Památník životické tragédie
Památník akademického sochaře F. Swidra se stálou expozicí je připomínkou na utrpení a boje lidu Těšínska v období druhé světové války. Zpřístupněn byl v roce 1949, pět let po události, která se odehrála 6. 8. 1944 a která je dnes označována jako "životická tragédie". Tohoto dne příslušníci těšínského gestapa a němečtí četníci zatýkali obyvatele, kteří nebyli německými státními příslušníky. Motivem této akce, která si vyžádala životy 36 mužů ze Životic a okolních vesnic bez předchozího výslechu, byla přestřelka v místním hostinci.


Technické muzeum v Petřvaldě
Technické muzeum, které je pobočkou Muzea Těšínska, sídlí v objektu bývalé fary z poloviny 19. století. Stálé expozice jsou věnovány "Kouzelnému světu tramvají" (jízdní řády, jízdenky, fotografie, funkční model tramvajového vozu) a "Tradici hornictví na Karvinsku", která seznamuje s vlivem těžby na ráz krajiny, charakterem a způsobem obživy lidí, sídelní strukturou nebo životním prostředím. Expozice představuje i osobnosti, které se zasloužily o rozvoj hornictví, připomíná tradice a život v hornických koloniích a vývoj důlních podniků a důlní techniky. K vidění jsou i ukázky dobových hornických uniforem, praporů, stuh, tabel, ale i záchranářské výzbroje a svítidel. Pořádány jsou zde tématické výstavy.


Výstavní síň Muzea Těšínska v Orlové
Tradice muzejnictví v Orlové se odvíjí od r. 1894, kdy zde byla uspořádána Krajinská výstava. Muzeum v Orlové bylo založeno v r. 1910 a často měnilo své zřizovatele. Během druhé světové války byly sbírkové předměty odvezeny do Městského muzea v Ostravě a muzejní tradice byly obnoveny až v roce 1998, kdy zde Muzeum Těšínska zřídilo svou další pobočku. Stálá expozice "Orlová - minulost i současnost" je věnována dějinám města, které bylo proslaveným střediskem obchodu a podnikání s různou úrovni služeb, spolkové činnosti až do současnosti v souvislosti s historií města Orlové. Přibližuje také hornictví, se kterým je město nerozlučně spjato a které přineslo do života lidí obrovské změny.
Vedle stálé expozice jsou zde pořádány tématické výstavy.


Archeopark v Chotěbuzi-Podoboře
Archeopark stojí na místě, kde byla doložena existence opevněného hradiště. Představuje slovanské sídliště z doby od poloviny 8. století do 11. století. Je rekonstrukcí celého fortifikačního systému na akropoli s různými typy obydlí. K dnešnímu dni je dokončená čelní komorová hradba, palisáda obklopující celou akropoli, tři obytné objekty, halová stavba a vstupní brána s věží a mostem.
Výstavba Archeoparku není zdaleka dokončena. Termín dokončení celého projektu předpokládáme v r. 2010. Provoz Archeoparku bude po dobu jeho výstavby až do doby realizace výukového a technického centra zajišťovat Muzeum Těšínska výlučně externím způsobem, jedná se především o návštěvy v květnu a červnu a v září a říjnu. Znamená to - a na tuto skutečnost důrazně předem upozorňujeme všechny zájemce o návštěvu Archeoparku - že tato pobočka Muzea Těšínska nebude mít stanovenou návštěvní dobu, ale bude veřejnosti přístupná pouze po předchozí domluvě. Toto platí pouze od úterý do pátku. Z řady důvodů zatím tedy nebude Archeopark fungovat tak, jak jsme na to zvyklí u hradů a zámků, nebude možné přijet a až na místě si zakoupit vstupenky a po hradisku se projít. Žádáme proto všechny zájemce o prohlídku Archeoparku, aby s dostatečným časovým předstihem dohodli s pracovníky Muzea Těšínska (tel.: 558 761 227, fax 558 761 223, e-mail: archeopark@muzeumct.cz ) na termínu a hodině návštěvy. Průvodce Vás v dohodnutém čase bude očekávat u vstupu do Archeoparku a návštěva bude doplněna odborným výkladem. Minimální počet účastníků skupinové návštěvy je 10, proto je třeba počítat s náhradními termíny. Předpokládaná doba prohlídky i s výkladem je cca 60 min. Bez průvodce nebude možné Archeopark navštívit.
Otevírací doba v září a říjnu je od úterý do pátku na objednávku, v sobotu a v neděli od 9 - 17 h bez objednání.
Bez průvodce nebude možné Archeopark navštívit. Dovolujeme si připomenout, že se jedná o kulturní památku, v jejímž prostoru stále probíhá systematický archeologický výzkum, tedy o prostor, kde není možný volný pohyb osob.


Výstavní síň Muzea Těšínska v Karviné a Musaion v Havířově
Výstavní síně Muzea Těšínska bez stálé expozice, kde jsou pořádány jen dlouhodobé tématické výstavy.

Tématické výstavy:

VS Orlová
Autogramy českých a světových osobností ze sbírky Jiřího Hanibala
Každý z nás byl alespoň chvíli sběratelem, každý alespoň krátký čas "něco" sbíral. Jak různé jsou sběratelské zájmy, různá je sběratelská posedlost. Někdo sbírá rok, někdo dva, jsou i tací, kterým sběratelská vášeň vydrží desítky let a zaplní jim podstatnou část života. K takovým sběratelům patří pan Jiří Hanibal z Ostravy, který už téměř čtyřicet let sbírá podpisy význačných osobností ze všech oborů lidské činnosti. Za tu dobu nahromadil více jak čtyři tisíce autogramů.
Část jeho sbírky je nyní možné zhlédnout na naší výstavě. Jsou zde k vidění podpisy mnohých osobností, které vstoupily do širšího společenského povědomí. Přijďte si je i vy prohlédnout, přijďte si porovnat "svůj" podpis s podpisy slavných.
Výstavu provází program určený dětem i dospělým, skupinám i jednotlivým návštěvníkům.


Vzácné kočkovité šelmy ze sbírek slezského zemského muzea
Kočkovité šelmy (čeleď Felidae) jsou nejdokonalejšími lovci ze všech šelem. Na planetě Zemi zřejmě není dravců, jež by byli elegantnější a přitom byli k lovu velké kořisti lépe vybaveni. Kočky mají poměrně jednotnou stavbu těla: krátkou zakulacenou hlavu, dlouhý ocas, delší silné končetiny se širokými, vpředu pětiprstými a vzadu čtyřprstými, chodidly. Páteř je pevná, ale přitom extrémně pružná. Charakteristické jsou pro ně rovněž velké, srpovitě zahnuté drápy, zatahovatelné do zvláštních rohovitých pochev v prstech, aby nedocházelo k jejich obrušování při chůzi. Na chodidlech mají poduškovitá bříška a mezi nimi je hustá srst, což je důležité pro velmi tichý pohyb.
Neobyčejně dobré, stereoskopické či binokulární (prostorové) a barevné vidění umožňují velké, dopředu směřující oči. Přídatná pigmentová odrazová vrstva za sítnicí (tzv. tapetum lucidum) zlepšuje vidění za špatných světelných podmínek. Kromě výborného zraku mají kočkovité šelmy rovněž velmi dobrý čich (i když se nevyrovná čichu psovitých šelem, je opět mnohonásobně lepší než lidský) a prostřednictvím dlouhých smyslových chlupů na čenichu, nad očima a v podpaží i hmat. Hmat je velmi důležitý zejména při nočním lovu. Rovněž sluch je velmi dobře vyvinut. Kočkovité šelmy disponují také výborně vyvinutým smyslem pro rovnováhu a vynikající koordinací svalů. Při pádu kočky na zem jí stačí minimální zlomek času k tomu, aby nejprve obrátila k zemi hlavu, pak přední končetiny a nakonec i zadní. Pozoruhodný je jejich jazyk pokrytý rohovitými, dozadu směřujícími papilami (podobně jako pilník), jež slouží k drásání potravy. Početně redukovaný chrup kočkovitých šelem je tvořen pouze 28-30 zuby a neslouží k žvýkání potravy, ale k zabíjení kořisti. Většina druhů má pruhované či skvrnité zbarvení. Samci jsou obvykle větší než samice.
S kočkovitými šelmami se ve třiceti sedmi druzích setkáváme prakticky po celém světě s výjimkou Austrálie, Japonska, Madagaskaru, Filipín, Celebesu, Nového Zélandu a Antil. Nejčastěji jsou systematicky děleny do tří podčeledí: gepardi (Actinonychinae), malé kočky (Felinae) a velké kočky (Pantherinae).
Geologické stáří kočkovitých šelem se udává na 50 milionů let. Vznik kočkovitých šelem se v současnosti klade do spodního oligocénu (konec starších třetihor). Jejich nejstarší pozůstatky známe z pozdního eocénu (střední část starších třetihor).
Na výstavě se setkáte s dermoplastickými preparáty lvů (Panthera leo), tygra (P. tigris), patřících mezi velké kočky; z malých koček pak budou představeny dermoplastické preparáty rysa červeného (Lynx rufus), ocelota velkého (Leopardus pardalis) a kočky bažinné (Felis chaus). Vystavené dermoplastické preparáty jsou dílem pana Viléma Borůvky, preparátora Slezského zemského muzea. Kromě výše uvedených dermoplastických preparátů bude vystaveno rovněž ojedinělé množství lebek vzácných kočkovitých šelem, odlitky jejich stop i kůže některých druhů.
Výstava Vzácné kočkovité šelmy ze sbírek Slezského zemského muzea představuje vybrané exponáty z původní rozsáhlé výstavy, která v roce 2007 proběhla ve výstavní budově Slezského zemského muzea v Opavě. Výstava byla připravena ve spolupráci se ZOO Ostrava. Živé vzácné kočkovité šelmy lze nejblíže výstavy pozorovat spolu s mnoha dalšími druhy vzácných a ohrožených živočichů právě v expozici této instituce.


Technické muzeum v Petřvaldě
Slepice nebo vejce? Reklama nebo výrobek
Dobře fungující obchodní a živnostenská síť náležela (a bezpochyby náleží i dnes) k velmi důležitým životním funkcím jak velkoměsta, tak města či městečka. Na vesnicích se jednalo jen o pár jednotlivých krámků, v menších městech to již bylo několik desítek nejrůznějších koloniálů a obchůdků a ve velkých městech se počítalo ve stovkách - od malých prodejen a provozoven až po velké prosklené paláce s početným personálem, rozmanitým sortimentem zboží a služeb zákazníkům.
Ovšem dobré zboží se neprodává samo. Společně se vznikem obchodu se objevují také první formy reklamy. Vývoj reklamy je s vývojem obchodu neodmyslitelně spjat. Jak se píše v knize Moderní reklama z roku 1906: "Reklama byla, jest a bude. Ona jest nejmocnější pákou obchodu, neboť není uměním zboží vyrobiti, ale uměním je prodati, doporučiti je. Reklama je alfou i omegou obchodu. Ona byla po všechny časy a bude, pokud lidstvo nezahyne."
Ne vždy byla reklama přijímána tak, jako dnes. V minulosti si musela razit dlouhou a obtížnou cestu, neboť "...křik a vychvalování vlastního peří patřilo podle obecného mínění dlouhou dobu snad tak akorát na jarmark nebo výroční trh, ale kazilo pověst solidního podniku". Vlivem všeobecné modernizace, která od druhé poloviny 18. století zasáhla většinu zemí v Evropě se situace změnila a reklama získávala rychle na významu. V podobě nejrůznějších inzerátů, plakátů, prospektů, upoutávek a vývěsních štítů si razila cestu k zákazníkům.
Výstava "Slepice nebo vejce? Reklama nebo výrobek" představuje reklamu a reklamované výrobky v různých podobách. Výstava je uspořádána ze sbírek Muzea Těšínska, Muzea Beskyd Frýdek-Místek a Slezského zemského muzea v Opavě a ze sbírek soukromých sběratelů Henryka Wawreczky a Petra Juřáka a Okrašlovacího spolku Klánovice. Archivní dokumenty pocházejí ze sbírek Zemského archivu v Opavě a reklamní prospekty a tištěná reklama z dobových časopisů a novin Muzejní knihovny Silesia Muzea Těšínska.


VS Jablunkov
Těšínské krojové šperky

Typickým zdobným prvkem těšínského kroje jsou kovové šperky, převážně stříbrné, zpracované mistrnou rukou umných řemeslníků. Těšínské krojové šperky jsou výsledkem vzájemného působení estetických požadavků lidového spotřebitele a řemeslné dovednosti městských zlatníků, pro které se stala jejich výroba důležitou součástí obživy. Z města na venkov se rozšířily v průběhu 18. století jako funkční doplněk nově se utvářejícího typu lidového oděvu, který dnes nazýváme těšínským krojem. Původ těšínských krojových šperků odvozujeme z renesančního oděvu měšťansko šlechtických vrstev. Proces pozvolného pronikání městského oděvu na venkov se odehrál v průběhu 18. století, kde se stal lidovým pro nejširší vrstvy. Šperky, které nebylo možné nahradit ve venkovském prostředí pro náročnost výroby a nedostupnost kovového materiálu, zůstaly v nezměněné podobě jako produkt řemeslné výroby městské. Zpočátku měly ve všech svých formách a tvarech ryze funkční charakter, postupně se však staly pouze nákladným a honosným zdobným prvkem, tak typickým pro těšínský kroj.
Oblast výskytu těšínského krojového šperku se shoduje s rozšířením těšínského lidového oděvu. Na rozhraní 19. a 20. století vytváří uzavřený okruh, který vymezují obce Mosty u Jablunkova, Horní Lomná, Košařiska, Tyra, Komorní Lhotka, Řeka, Hnojník, Třanovice, Mistřovice, Stanislavice, Chotěbuz. Na území Polské republiky hranice prochází obcemi Marklowice. Hažlach, Konczyce Male, Pruchna, Pielgrzymowice, Golasowice, Zbytków, Zarzecze, Zabrzeg, Dziedzice, Staré Bilsko, Kamienica, Brenna, Wisla, Istebna, Koniakow, Jaworzynka, a vrací se zpět na území České republiky přes obec Bukovec k Mostům u Jablunkova. Výjimku v této oblasti tvoří úzký okruh okolí města Jablunkova, kde místní obyvatelé, Jackové, nosili odlišný typ lidového oděvu, tzv. jackovský - jablunkovský kroj, který byl zdoben větším počtem stříbrných šperků než kroj těšínský.
Těšínské šperky rozdělujeme podle funkce na několik druhů. Nejrozšířenější a pro Těšínsko typické byly hočky. Skládají se ze dvou částí - z úchytných kroužků, kterými se protahoval řetízek na stažení životku, a vlastního háčku, jež se pevně našíval na obě přední části životku.
Motivicky jsou háčky velmi zajímavé. Při jejich výrobě používali zlatníci nejčastěji techniky odlevu nebo lisování. Nové zdobné prvky přineslo rozšíření techniky filigránu koncem 19. století. Filigránové háčky vynikají přesným provedením, bohatým rozvedením klasických filigránových vzorů doplněných o nové zdobné detaily z tenkého zlaceného plechu v podobě plastických nýtků, srdíček, čtyřlístků a rosetek, upevněných na filigránový podklad. Háčky jsou nejpočetněji zastoupeny v soukromých i muzejních sbírkách, což svědčí o jejich velké oblibě a značném rozšíření.
Na ramínku životku se přes rameno upevňoval náhrdelník ze stříbrných řetízků, kterému se říkalo přodek nebo lancušek. Stříbrné řetízky byly ozdobně propojeny a v jejich středu byly připevněny filigránové rosety, silně pozlacené. Nosíval se jako doplněk stříbrného pásu pouze k slavnostním obřadním a rodinným příležitostem. Lancušek řadíme k novějším typům těšínského krojového šperku, jeho vývoj lze sledovat teprve od konce 19. století.
Ke spojení (sepnutí) košulky pod krkem složila malá spona nazývaná spinka, nejčastěji kulatá nebo srdčitá. Spinky jsou tvarově nejstarší a používaly se i u kroje goralského. Velmi oblíbené byly spinky odlévané a doplňované barevnými sklíčky.
Důkazem vysoké řemeslné úrovně těšínských zlatníků jsou honosné stříbrné pásy. Nosívaly je výlučně ženy bohatých sedláků. Podle způsobu výroby je rozdělujeme na odlévané a filigránové. Pásy odlévané jsou kombinovány s lisovanými motivy a tvoří samostatnou vývojovou linii těšínského kovového pásu v lidovém prostředí. Použitými motivy a způsobem zpracování navazují na renesanční měšťanské pásy, jež pronikly do venkovského prostředí jako nedílná součást těšínského městského kroje.
Materiálem pro výrobu těšínských krojových šperků bylo stříbro. Nepoužívalo se však čisté, nýbrž vždy v určitém procentu s mědí. Krojové šperky jsou vyrobeny ze stříbra o kvalitě 300/1 000 - 800/1 000. Největší ryzost měly krojové pásy, lancušky. Převážná většina šperků je úředně označena platnými dobovými znaky a mistrovskými značkami výrobců a proto můžeme velmi přesně určit jejich časové zařazení, ryzost a místo výroby, i přímého výrobce. Úřední puncování datujeme od roku 1806, nové úřední značky pro stříbro byly zavedeny v Rakousku-Uhersku od 1. 8. 1866 s určením ryzosti 900, 950, 800, 750/1 000.
Mezi nejznámější výrobce krojových šperků patřili zlatníci působící přímo v Těšíně: Leopold Haas (kolem r. 1810), Karl Mario Haas (1811 - 1884), Fryderik Haas (1822 - 1902), Eugeniusz Haas (pracoval kolem r. 1887 - 1880), Emil Wotke (1855 - 1924), Antonín Wybraniec (1861 - 1940), Augustin Kopieczek (1871 - 1950), Josef Frydrych (1873 - 1943), Josef Kodela (1900 - 1924?), Josef Wallek (1892 - 1937), Adolf Horak (1902 - 1970). Z nich vynikl zejména Emil Wotke, jehož filigránové pásy, lancušky a háčky jsou dnes typickými reprezentanty těšínských krojových šperků.


VS Karviná
Muzeum o muzeu
V letošním roce si připomínáme 60. výročí založení dnešního Muzea Těšínska a 100. výročí narození Ladislava Báči, zakladatele muzea. Tyto dvě události vybízejí k tomu, aby se široké veřejnosti připomněla existence a činnost muzea jako instituce, která slouží k uchování kulturní a společenské tradice regionu, k poznání dějinných souvislostí a vazeb, jejímž hlavním a nezastupitelným úkolem je shromažďovat doklady o všech formách existence člověka i prostředí, v němž žije.
Muzeum Těšínska bylo oficiálně ustaveno po druhé světové v roce 1948. Ve skutečnosti navazuje na mnohem starší tradice muzejnictví, které se na Těšínském Slezsku odvíjí od roku 1802. Tehdy bylo zpřístupněno muzeum v Těšíně, jehož zakladatelem byl významný představitel kulturního života na Těšínsku - Leopold Jan Šeršník. Toto muzeum si zachovalo primát jako nejstarší muzeum v historických zemích Koruny české. Přestože se jeho dnešní přímý pokračovatel Muzeum Śląska Cieszyńskiego - nachází v Těšíně (Cieszyn), patří bezesporu do historického kontextu vývoje českých muzeí.
Po I. světové válce došlo v rámci nového politického uspořádání v Evropě k rozdělení Těšínského Slezska i samotného města Těšína česko-polskou státní hranicí a nový Český Těšín zůstal bez tradiční muzejní instituce. V roce 1925 bylo odborem Matice osvěty lidové založeno muzeum v Českém Těšíně. Události druhé světové války však přerušily vývoj instituce a ke znovuotevření českotěšínského muzea došlo až 11. června 1948. U jeho zrodu stál Ladislav Báča, který poté působil také jako jeho první ředitel - správce muzea.
Výstava představí historii muzea, jednotlivé sbírkové fondy a činnosti zastoupené v muzeu, ke kterým patří získávání předmětů, jejich uchovávání, prezentační a publikační činnost aj. Veškeré muzejní aktivity spolu velice úzce souvisí. Ve svém důsledku jsou zájemcům o historii a vlastivědu regionu předkládány formou expozic, výstav, přednášek, kulturně výchovných akcí pro veřejnost, publikací apod. Cílem výstavy je představit muzeum jako celek a tímto přispět k pochopení významu muzea pro společnost.

Musaion Havířov
Černobílý svět
Výstava představuje svět zrakově handicapovaných lidí, jejichž život v minulosti i v dnešních dnech, specializované školství, osobnosti a společnosti, které napomáhají těmto lidem usnadnit každodenní život aj. Na výstavě je možno shlédnout řadu originálních historických předmětů, pomůcek, knih a dalších zajímavostí i ze současnosti. Návštěvníci výstavy budou mít možnost si některé z pomůcek vyzkoušet. Texty na výstavě jsou provedeny i v Braillově písmu. Tato výstava byla realizována za finančního přispění Moravskoslezského kraje.

Sladký život čokolády
Lidstvo je již několik tisíciletí fascinováno fenoménem čokolády. Jako první údajně uvařili hořkou tekutinu z kakaových bobů - čokoládu - Mayové, kteří s kakaovníkem spojovali řadu rituálů. Vyspělá středoamerická mayská civilizace přisoudila kakau dokonce zvláštního boha. Mayové nazývali kakaovník cacahuaquchtl, což znamenalo "strom" a žádná jiná dřevina nebyla tohoto pojmenování hodna. Čokoládu připravovali drcením na slunci usušených a pražených kakaových bobů s přídavkem vody a vanilky. Aztékům naopak více chutnala s výraznou přísadou exotického ovoce, hořkými mandlemi, hrubým pepřem nebo medem.
V roce 1502 se s kakaovým nápojem setkal při své čtvrté zaoceánské plavbě Kryštof Kolumbus a přivezl do Evropy několik kakaových bobů. Teprve však v polovině 16. století, poté co misionářky v Mexiku přidaly do kakaové hmoty cukr, vznikl chutný nápoj, který si rychle získal oblibu na všech šlechtických sídlech ve Španělsku, a později v celé Evropě. V roce 1775 švédský botanik Carl Linné pojmenoval kakaovník řeckým názvem Theobroma, což je možno přeložit jako "potrava bohů".
Strom kakaovníku roste do výšky 10 m a jeho oválné plody dosahují délky okolo 20 cm. Plod obsahuje 20 - 60 bobů ponořených do sladké vonící dužiny. Plody kakaovníku nerostou na větvích, nýbrž na kmeni. Odsekávají se mačetou nebo nožem a boby jsou vybírány ručně z rozpůlených plodů. Potom se boby nechávají několik dnů fermentovat, následně se suší a jsou připraveny k expedování do čokoládoven. Zde se čistí, třídí, praží a zbavují slupek. Poté se semelou na řídkou kaši. V dalším procesu se oddělí kakaové máslo žluté barvy a zbývající hmota je zpracovávána na kakaový prášek. Posléze se kakaová hmota mísí znovu s kakaovým máslem, přidává se cukr s dalšími přísadami a vznikne čokoládová hmota.
Mléčná čokoláda obsahuje zhruba 40 % kakaové sušiny, 20% mléčné hmoty, 65% cukru a rostlinný tuk, tmavá (hořká) čokoláda obsahuje 56 - 70% (i více) kakaa, 31% kakaového másla a 30% cukru. Bílá čokoláda obsahuje kakaové máslo, cukr, sušené mléko, neobsahuje vůbec kakaovou sušinu. Čokoláda obecně obsahuje mnoho účinných látek - teobromin, fenyletylamin, má omlazující efekt a snižuje krevní tlak. Kakaové máslo je využíváno také v kosmetice. Přílišná konzumace čokolády je však nebezpečná pro tělesnou váhu a přímo jedovatá je pro psy. Americký dietolog Michael Levine řekl: "Z chemického hlediska je čokoláda opravdu nejdokonalejším jídlem na světě."


Památník životické tragédie v Havířově-Životicích
1918 - vznik republiky
V letošním roce uplyne 90. let od vzniku Československé republiky. K připomenutí tohoto výročí připravilo Muzeum Těšínska výstavu pod názvem "1918 - vznik republiky". Výstava se nevěnuje pouze době vzniku republiky, časově je vymezena zhruba léty 1918 až 1930. Tato etapa je dobou vzniku, stabilizace a hospodářského růstu Československé republiky, která se vnitřním a mezinárodněpolitickým vývojem odlišovala od 30. let 20. století.
Výstava je koncipována do tří celků. První část je věnována létům vzniku a formování republiky, významným osobnostem, které se zasloužily o vznik státu, československé státní symbolice. Pozornost je věnována také národnostní problematice nového státu a utváření hranic se zaměřením na území Těšínského Slezska. Zmíněny jsou zásadní události, které ovlivnily především hospodářskou oblast života, k nimž řadíme měnovou odluku a zákon o nostrifikaci.
Druhá část zachycuje atmosféru doby dvacátých let 20. století pomocí ukázek dobové architektury s nejvýznačnějšími stavbami, interiéru, módy a jiných doplňků a předmětů každodenního života.
Třetí část výstavy je věnována osobnosti prezidenta zakladatele T. G. Masaryka. Hlavní pozornost je soustředěna na Masarykovu návštěvu československého Těšínského Slezska v červenci 1930 se zaznačením průběhu trasy, oficiálních příprav a fotografické dokumentace vypovídající o této události.

Ředitelství Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Pražská 14/3, tel.: 558 761 211,
Fax 558 761 223, e-mail: muzeum@muzeumct.cz, www.muzeumct.cz

Dr. Zbyšek Ondřeka
ředitel Muzea Těšínska

PhDr.David Pindur
zástupce ředitele
Muzeum Těšínska
Hlavní třída 15
737 01 Český Těšín
tel.: +420 558 761 216
fax: +420 558 761 223

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: Muzeum Těšínska
Zveřejněno 05.09.2008 v 12:12 hodin

Copyright 2000-2020 © ViditelnyMacek.cz